Radši polkl jed, než by se vzdal, popsal gestapák smrt hrdiny
Hrdina odboje, který pomáhal parašutistům, Zelenka-Hajský, očima Čecha ve službách gestapa
Pomáhal parašutistům Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi s přípravou atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha i s jejich následným úkrytem v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Stejně jako čeští výsadkáři zaplatil svou odvahu životem.
Učitel, sokol a odbojář Jan Zelenka-Hajský se narodil před 125 lety.
„V pokoji, směrem na ulici ležel řídící učitel Zelenka, lehce zraněný na ruce, který umíral, vzav prudký jed. Při tomto pohledu jsem zbledl a komisař Fleischer mne poslal pryč,“popsal po válce do vyšetřovacího protokolu drama odehrávající se 17. června 1942 v činžáku v Praze na Žižkově kriminální tajemník gestapa Josef Chalupský.
Někdejší inspektor československé státní policie, zařazený za okupace na III. oddělení, protišpionážní, pražské řídící úřadovny gestapa, představoval během poválečného vyšetřování jednoho z klíčových a nejinformovanějších svědků heydrichiády. Obšírně vypovídal i o konci Jana Zelenky.
Zelenkovo tělo gestapáci naložili a transportovali do Ústavu soudního lékařství k pitvě. „Ta potvrdila otravu jedem, který dostal od parašutistů,“dodal k tomu Chalupský. Prázdný byt na Žižkově obsadila na rozkaz gestapa protektorátní policie.
Kantor z pražských Vršovic Jan Zelenka se stal jednou z obětí zrady výsadkáře Karla Čurdy ze skupiny Out Distance. Čurda při výslechu v Petschkově paláci v Bredovské ulici tajemníkovi Otto Gallusovi 16. června 1942 prozradil také úkryt svých někdejších druhů na Žižkově u rodiny Moravcových.
Úředníci tajné policie pod vedením Oskara Fleischera tam poté zatkli nejmladšího syna, Vlastimila Moravce. „Podle mého soudu byl Zelenka prozrazen mladším Moravcem. Fleischer se proto v poledne 17. června odpoledne rozhodl přikročit k zatčení učitele Zelenky,“popisoval Chalupský v poválečné výpovědi na V. oddělení Ředitelství národní bezpečnosti.
„Nestřílejte, vyjdu ven“
Někdejší policajt se v kajícné zpovědi v létě 1945 pozapomněl zmínit, že Fleischer a jeho asistent Herschelmann výpověď z jedenadvacetiletého Moravce bestiálně vymlátili.Pro Zelenku na Žižkov vyjeli s Fleischerem a Herschelmannem další gestapáci – Heller a Chalupský. „Byl jsem k tomu jen přibrán,“řekl později Chalupský o zatýkání Zelenky (krycím jménem Hajský).
Hlavního aktéra dění představoval Fleischer. „Na zazvonění se učitel Hajský objevil u dveří, ale rychle je zavřel. Poté zaběhl dál do bytu,“popisoval Fleischer zásah.
Na jeho pokyn „aufmachen“(otevřít) gestapáci vylomili dveře Zelenkova bytu. Učitel se uzamkl v koupelně, zatýkací komando několikrát vypálilo proti překážce. „Zelenka přes dveře zvolal německy: Pánové nestřílejte, vyjdu ven,“popisoval Chalupský.
Učitel skutečně otevřel, udělal několik kroků směrem k úředníkům tajné policie a poté padl k zemi mrtev.
Smrt celé rodiny
Nešlo o jedinou oběť rodiny Zelenkových. „Otrávil se také jejich osmnáctiletý syn Jan, který se o zatýkaní dozvěděl od spolužáka,“uvedl historik Jaroslav Andrejs. Zatčení a transportu do Petschkova paláce neunikla manželka Zelenky-Hajského Františka.
„Posléze byla Fleischerem dodána do koncentračního tábora, na podrobnosti si nevzpomínám,“uvedl po válce do protokolu Chalupský. Františka Zelenková byla zavražděna v koncentračním táboře Mauthausen v říjnu 1942.
Střelba v Zelenkově bytě podle Chalupského měla dohru také na III. oddělení gestapa. „Jeho vedení odsuzovalo, že jedna ze střel, Fleischera či Herschelmanna, vnikla do protějšího domu, přímo pod okno,“dodal gestapák Chalupský. Ten se zúčastnil i dalšího pronásledování českých vlastenců v době heydrichiády.
S dalšími gestapáky byl 18. června 1942 přítomen boji o kostel sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, kde se skrývali parašutisté. Účastnil se též identifikace sedmi padlých výsadkářů a podílel se na výsleších jejich zatčených spolupracovníků, například pardubických manželů Krupkových.
S fanatickým nasazením
Jan, potomek početné, nepříliš zámožné rodiny Zelenkových, se narodil roku 1895 v Kamenném Újezdě v českobudějovickém okrese. Na jihu Čech strávil však pouze malou část života, po studiu na pražském učitelském ústavu nastoupil nejprve na obecnou školu v Liboci na okraji metropole.
Další kariéra ho přivedla na českou menšinovou školu v Unter Haanu (Dolním Háji) na Mostecku. „Kolegové na něj vzpomínali jako na erudovaného pedagoga, oblíben byl také u žáků,“uvedl historik Jaroslav
Čvančara. Zelenka se výrazně angažoval i v krušnohorské sokolské župě.
Po německém záboru pohraničí v roce 1938 Zelenka nastoupil na školu do pražských Vršovic.
Hned po okupaci Čech a Moravy v březnu 1939 se zapojil do odboje. Zdárně přečkal velký zátah německé policie proti členům sokolské organizace na podzim 1941 a později začal spolupracovat s parašutisty vyslanými z Velké Británie. Především s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem ze skupiny Anthropoid, která dostala za úkol zabít Reinharda Heydricha.
„Svou práci konal až fanaticky oddaně,“vylíčil po válce Zelenkovo nasazení odbojář Ladislav Vaněk alias Jindra.
Po úspěšném atentátu na Heydricha v květnu 1942 Zelenka pomáhal také s ukrýváním parašutistů v katakombách kostela sv. Cyrila a Metoděje. A to v extrémně nebezpečné době stanného práva a razií německé policie v červnu 1942.
S dalšími odbojáři řešil i možnost, jak najít výsadkářům další bezpečné útočiště. K tomu však již nedošlo.