Olympijský hokejový sen

Říká se, že některé sny se mají pouze snít, nikoliv realizovat. Mají zůstat nedostupné a vzdálené. Výjimka ale potvrzuje pravidlo: dnes, tedy 22. 2., je to přesně 22 let, co se jeden takový sen nečekaně zhmotnil.

Zdá se, že to bylo nedávno, ale je to už dvaadvacet let ode dne, kdy čeští hokejisté v japonském Naganu vybojovali v konkurenci nejlepších hráčů planety zlatou olympijskou medaili. Vše bohužel nasvědčuje tomu, že turnaj takovéto úrovně se v dohledné době pod pěti kruhy neuskuteční. Plán návratu nejlepších světových hráčů z kanadsko-americké NHL na olympijský turnaj v Pekingu 2022 má zatím veškeré předpoklady zůstat jen oním vzdáleným a nedostupným snem.

Jde vlastně o dobře zaběhnutý čtyřletý cyklus mezi dvěma zimními olympiádami, který tak trochu připomíná jedno volební období v politické branži. Na počátku už tradičně zazní všechny medové sliby, odvážné plány a silná, květnatá prohlášení, ale finální rezultát s nimi bohužel většinou vůbec nekoresponduje. Příkladem budiž proklamace předsedy Mezinárodní hokejové federace Reného Fasela, který opakovaně zdůraznil, že start hráčů z NHL v olympijském Pekingu vidí za dva roky velmi optimisticky.

Nic nemůže být dále skutečnosti. Černý scénář z Pchjongčchangu 2018, jenž měl být pouze výjimkou, zůstane naopak pravidlem. Hokejový turnaj, považovaný až doposud za největší lákadlo olympijských her, má našlápnuto k tomu, aby se z exkluzivní podívané proměnil v provinční akci druhořadého formátu, která se nepřiblíží ani úrovni mistrovství světa.

Olympiáda, obtížný hmyz

Přispívá k tomu prostý fakt, že Severní Amerika je aktuálně zcela zahleděna sama do sebe. Jak jinak si vysvětlit, že šéfové kanadsko-americké národní ligy patrně pohrdnou obrovským čínským a potažmo i ruským trhem. Možná by to momentálně byla investice spíše ztrátová, nicméně by to byl především prozíravý vklad do hokejové budoucnosti. Až se třeba za pár let začne Amerika zmítat v ekonomické recesi, mohla by si NHL tímto způsobem vytvořit šikovná zadní vrátka. Ale nevytvoří. Nemá zájem.

Pro generálního komisaře NHL Garyho Bettmana je olympiáda něčím na způsob obtížného hmyzu. Jak uvedl ještě před hrami v Jižní Koreji, kde hokejisté ze zámoří poprvé od roku 1998 absentovali, olympiáda celý běh NHL narušuje, a proto ho také kvůli ní nechce přerušovat. Olympijské hry jsou prostě narušitel – a s takovým se musí jednat podle not NHL.

Z Bettmana vyzařuje obdivuhodná a nepochybně i opodstatněná jistota, když říká: „Pro Peking se nic měnit nebude a hráči se soustředí jen na NHL.“Až se syrovou upřímností sedmašedesátiletý komisař dodává: „Vím, že pro Hráčskou asociaci NHL je olympiáda i nadále prioritou, ale pro nás bude velmi pohodlné, když tam nepojedeme.“Může si to dovolit, neboť hráčská asociace táhne v tomto sporu jednoznačně za kratší konec. Dá se očekávat jediné: že pouze oficiálně zdůrazní, jak hráči na olympiádu jet chtějí.

A resumé? Pokud hráče typu Alexandra Ovečkina výjimečně neuvolní sám klub, nepojede na zimní olympiádu nikdo. Hráčská asociace NHL momentálně připomíná Společnost národů, když si v polovině 30. let minulého století s hrůzou uvědomila svou nemohoucnost a totální neakceschopnost. Asociace je důležitým

Nápad, aby se hokejový turnaj přesunul na letní olympiádu, vypadá jako z hlavy chorého člověka.

subjektem při vyjednávání o kolektivní smlouvě, nicméně skutečnou hybnou silou NHL je její vedení v čele s Garym Bettmanem.

Když lední, tak v létě!

Touhu hráčů reprezentovat by podle šéfů kanadsko-americké NHL mohl vyřešit Světový pohár, který by se v zámoří mohl uskutečnit v roce 2024 a následně by se stal pravidelným podnikem jako dříve Kanadský

pohár. Každopádně je to spolehlivý stroj na peníze. V roce 2016 vydělal přes 110 milionů dolarů. A škodný nebyl žádný z účastníků.

Přesto i sám komisař Bettman cítí, že rozdíl v prestiži a především atmosféře olympijských her a Světového poháru je stále propastný. Proto také představil i variantu B, zdánlivě bláznivý návrh, který už prý předložil i Mezinárodnímu olympijskému výboru. „Byli bychom rádi, kdyby se hokejový turnaj přesunul na letní olympijské hry, a myslím, že by to uvítali i sami hráči,“překvapil nedávno Bettman nejenom hokejový svět.

Na první pohled bizarní návrh, téměř jako z hlavy duševně chorého člověka. Stačí si představit třeba dějiště poslední letní olympiády Rio de Janeiro, kterak pořádá turnaj nejlepších světových hokejistů. S průměrnou teplotou ve stínu, která se zde pohybuje kolem 30 stupňů Celsia, což hokeji eufemisticky řečeno příliš nesvědčí. A není tak docela zanedbatelný ani fakt, že v celé Brazílii nenajdete jediný hokejový stadion, který by splňoval kritéria pro mezinárodní hokej.

Pokud ale Mezinárodní olympijský výbor návrh NHL přijme a přehodnotí svou dosavadní politiku tak, že začne dějiště letních olympiád vybírat s prioritním ohledem na hvězdně obsazený hokejový turnaj, pak se asi této lehce krkolomné rošádě nemá smysl bránit. V rámci daných reálií by se dalo hovořit dokonce o úspěchu.

Kariéra špičkového hokejisty totiž není časově neomezená. A nikdo by neměl na úkor zákulisních debat a sporů přijít o šanci reprezentovat svou zemi a poprat se o ten velký olympijský sen.