Spor EU o peníze. Jednání krachlo
Summit Unie o rozpočtu trval zhruba dvacet minut. Státy se neshodly vůbec na ničem.
BRUSEL Pouhých dvacet minut společného jednání u kulatého stolu. Takové je zatím skóre ve sporu mezi bohatšími a chudšími státy Evropské unie o dlouhodobý rozpočet. Neshodly se na ničem. Ani na tom, kdy se bude jednat dál.
„Máme za sebou dlouhé jednání, ovšem bez konkrétního výsledku,“řekl po skončení mimořádného summitu o rozpočtu na další sedmileté období premiér Andrej Babiš.
„Největší překvapení ale bylo, že návrh předsedy Evropské rady Michela zablokovala skupina čtyř zemí,“zhodnotil Babiš průběh summitu. Šlo o takzvanou „šetrnou“ čtyřku, kam patří Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko. „Tato skupina tvrdě požadovala (výši rozpočtu) jedno procento, což by znamenalo, že by rozpočet přišel o 75 miliard eur,“dodal český premiér. To by také znamenalo i výrazně méně peněz pro Česko.
Jednání začala ve čtvrtek a podle premiéra Babiše trvala téměř 30 hodin. Začátek kulatého stolu se neustále posouval, což slovenský premiér Peter Pellegrini označil za nedůstojné.
Nakonec se přece jen všichni lídři členských zemí sešli, a to včera v sedm hodin večer. Krátce nato bylo po všem. „Je dobře, že summit skončil, protože už by nebylo o čem jednat,“zhodnotil premiér Babiš. Pokračovat se bude, ale včera nebylo známo kdy. Spekulovalo se o dnech či týdnech. Nejspíše ale lídři členských zemí budou řešit unijní rozpočet znovu na řádném zasedání Unie koncem března.
Spor převládá především mezi státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU, a zeměmi, které z rozpočtu více čerpají, než do něj přispívají, mezi něž patří i Česko. Zjednodušeně řečeno bohatší chtějí více šetřit a investovat především do nových politických výzev, jako je změna klimatu. Naopak odmítají dávat víc peněz do tradičních politik, jako je například zemědělství anebo rozvoj chudších regionů, což zase prosazuje sedmnáct členských zemí, takzvaných přátel koheze včetně Česka.
„Šetrná“čtyřka požadovala snížení objemu rozpočtu s odkazem na letošní odchod Británie z EU. Ten způsobí příjmový propad přes deset miliard eur ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat právě bohaté země.
Teprve včera večer padl první kompromisní návrh. Původně navrhovaná výše rozpočtu 1,074 procenta hrubého národního důchodu Unie se snížila na 1,069 procenta. Avšak ani s tím předseda Evropské rady Michel, který přebíhal mezi oběma tábory a zjišťoval možnosti kompromisu, neuspěl.
Vystupoval proti tomu i český premiér Andrej Babiš. Méně peněz by se ovšem netýkalo politiky soudržnosti, tedy klíčové oblasti, kde nechtělo šetřit nejen Česko, ale ani dalších 16 členských států. Tam by naopak peníze přibyly.
Jednání se ale protahovala především kvůli „šetrné“čtyřce. K jejich pozici se navíc přiklonily během pátku i Německo a Finsko, tedy další dvě země, které jsou stejně jako čtyři zmíněné státy čistými plátci. Jediný, kdo naznačoval menší ústupek, byl rakouský premiér Sebastian Kurz.