Kam v Rusku zmizely léky
Životně důležité léky, které mají pacienti dostávat zdarma, nejsou. Zahraniční firmy odcházejí a ty ruské nestíhají vyvíjet alternativní preparáty.
Lékaři mluví o kolapsu produkce léčiv. Rodiče těžce nemocných dětí se bouří. Pacienti prosí o pomoc na fórech. A černý trh s léky jen kvete. Za loňský rok zmizelo z ruského trhu odhadem zhruba 700 životně důležitých preparátů, tvrdí tamní experti. Léky pro pacienty s rakovinou, cukrovkou, cystickou fibrózou, ale i pro HIV pozitivní nebo těžké alergiky chybějí v lékárnách i nemocnicích.
Může za to vládní politika, jejímž cílem je nahradit většinu zahraničních léčiv domácí produkcí. Jenže ruští výrobci kvalitní alternativní přípravky vyvíjet nestíhají a stávající náhražky způsobují často řadu těžkých vedlejších účinků. Deficitu napomáhá složitá byrokracie při uvádění produktu na trh i státem nařízené ceny, za něž musí státní nemocnice léky nakoupit. Zahraniční, ale i domácí firmy od nevýhodných smluv odstupují.
Boje o poslední balení
„Potřebný lék jsem dostal, až když jsem podal žalobu. Řekli mi ale, že ho kvůli mně nejspíš nedostane nějaké dítě vzhledem k tomu, že v regionu je inzulinu nedostatek,“říká diabetik z Vladimirské oblasti Julij Čižov. Podle aktivistů z neziskové zdravotnické organizace Právo na zdraví přitom taková situace není výjimečná a lidé se k nutným lékům dostanou často právě až prostřednictvím žaloby, či dokonce soudního nařízení.
Loni nemocnice v některých regionech náhle začaly pacientům ve velkém nabízet ruskou alternativu zahraničních přípravků, které do té doby vévodily ruském trhu s léky. Například alternativní preparát pro diabetiky však vyrábí jen jediná ruská firma. Ta ho prezentuje jako hit vhodný univerzálně pro všechny pacienty.
Přechod na nové léky přitom může způsobit těžké zdravotní komplikace a závažné vedlejší účinky. Na odpor proti ruským přípravkům se tak nejvíce stavějí rodiče těžce nemocných dětí, kteří upozorňují i na nedostatečné testování medikamentů. Například právě ruský inzulin testovali lékaři jen na dospělých.
„Podle prohlášení (ruské firmy) Gerofarm bylo nejmladší osobě, na níž se lék testoval, 26 let. V podstatě tak přípravek testují na našich dětech jako na pokusných králících,“ stěžovala si v rozhovoru s ruskými médii jedna z rozhořčených matek.
Kvůli nedostatku zahraničních produktů, které nahradily málo účinné domácí preparáty, začali na začátku letošního roku bít na poplach i ruští onkologové. Ti upozorňují zejména na to, že levnější ruské alternativy ani zdaleka neodpovídají kvalitě zahraničních originálů. Lepší a především dlouhodobě ověřené léky proto požadují alespoň pro děti trpící rakovinou. Na některých místech přitom lidé vykoupili z ruských lékáren i méně efektivní domácí preparáty.
Chybí i vakcíny
Ruská vláda začala tlačit na přechod na domácí výrobu už v roce 2012. Tehdy představila strategii, podle níž by se mělo nejméně 85 procent z životně důležitých léků právě do letošního roku vyrábět v Rusku.
Odstřihnout se od vnějšího světa za tak krátkou dobu se však de facto ukázalo jako prakticky nemožné. O tři roky později navíc začala vláda omezovat dovoz preparátů ze zahraničí. Podle nových pravidel, pokud se o státní zakázku na léky nebo jiné zdravotnické zařízení ucházejí dvě ruské firmy, jsou zahraniční uchazeči ze soutěže automaticky vyřazeni.
Státní nemocnice zároveň musí přijmout nabídku s nejnižší cenou, která se do budoucna při změně dodavatele nesmí zvyšovat. Kvůli takovému požadavku se ale tendrů odmítají účastnit zahraniční i domácí výrobci léčiv. V loňském roce tak bylo kvůli nezájmu dodavatelů zrušeno až 30 procent veřejných zakázek. Lékařům tak vedle inzulinu či léků pro pacienty s rakovinou plic, jater a kůže chybějí například také vakcíny proti klíšťové encefalitidě nebo vzteklině.
Situaci navíc ztěžuje také složitý proces uvádění v zahraniční již schválených přípravků na ruský trh. Ten totiž může trvat i několik let. Léky musí v Rusku znovu projít klinickými studiemi a prokázat svou účinnost na ruských pacientech.
Některá závažná či vzácná onemocnění ale nemají v Rusku alternativní domácí léky. Lékaři tak často vědí, že na světovému trhu existuje přípravek, který by pacientovi pomohl, ale v Rusku ho předepsat nemohou.
Zoufalí pacienti si proto často musí drahé léky složitě objednávat ze zahraničí na vlastní náklady. V lepším případě jim hrozí pokuta od celní správy. V tom horším mohou dokonce skončit s obviněním z pašování drog. Loni v létě kvůli takovému obvinění putovala za mříže žena z Moskvy. Objednávala totiž pro svého syna trpícího epilepsií ze zahraničí léky, které nejsou v Rusku registrované. Na nátlak veřejnosti nakonec byla propuštěna. Vláda tehdy nařídila dokoupit zahraniční léky pro děti trpící chronickými onemocněními.