Bahno a špína z Botiče mizí
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Říčky, potoky a rybníky v Praze procházejí očistou a opravami, kvalita vody se pomalu zlepšuje
Jan Bohata
NUSLE Velkým úklidem prošel zanedbaný a poničený kus koryta největšího pražského potoka, Botiče. Nejde však o jediný očistný zásah, který pražské vodní plochy letos čeká.
V odpadkový koš mnozí Pražané mění potok Botič a jeho okolí, koryto říčky bývá navíc zaneseno vrstvami bahna. Na jedno z nejexponovanějších míst Botiče v Nuslích proto společnost Lesy hlavního města Prahy (LHMP), která o vodní toky v Praze pečuje, poslala těžkou techniku. „Úklid probíhá v úseku dlouhém přibližně 350 metrů,“popsala zásah Petra Fišerová ze společnosti LHMP. Z koryta Botiče už zmizelo více než sto kubíků bahna a odpadků.
Dělníci aktuálně také vyspravili rozbitou dlažbu ve zmíněném vodním toku. Rekonstrukce je významná také z dalšího důvodu. „Vyčištěním koryta se zvýší množství vody, které Botičem může protéct, aniž by se voda vylila z břehů při povodňových událostech,“popisují význam oprav odborníci. Sanace by tak mohla předejít problémům, které v povodí Botiče způsobily v minulosti bleskové povodně.
V letošním roce se bude pracovat i na dalších úsecích Botiče. „K zásadnějším zásahům dojde také u ulice U Hellady v Michli,“vysvětlují správci vodního toku. Dělníci tam mají mimo jiné opravit podemletou a propadlou dlažbu, stabilizovat koryto a doplnit jeho okolí zelení. Náklady na tento zásah se odhadují na sedm milionů korun.
Protipovodňové zásahy se chystají také na druhém z větších toků, Rokytce v Kyjích. Správci vodních toků chystají na rok 2020 očistné zásahy i na dalších místech hlavního města. „Náročnější akce na využití lidí a techniky plánujeme na Litovicko-Šáreckém potoce v oblasti Jenerálky,“uvedla Petra Fišerová.
Práci přidělávají správcům vodních toků následky poryvu větrů, které se nedávno přehnaly nad Prahou. „V současné době nás stále ještě zaměstnává řešení následků po vichřici Sabině. Jedná se zejména o odstraňování spadlých nebo poškozených stromů v břehových porostech a odstraňování zátarasů,“vysvětlila Petra Fišerová.
Na řadě je i přeliv
Zásahy se v roce 2020 dotknou také pražských rybníků. Zřejmě na jaře by mělo skončit napouštění Šeberáku, největší vodní plochy v povodí Kunratického potoka na jihu hlavního města. Jednalo se o jednu
z největších akcí svého druhu v metropoli. Z nádrže během oprav zmizelo přes 30 tisíc kubíků bahna. Stavbaři opravili a opevnili hráz Šeberáku, zrekonstruovali přeliv a vyčistili břehy. „Vzniknou zde i ptačí ostrovy, které budou poskytovat klid a zázemí pro život a rozmnožování mnoha druhů ptáků a dalších živočichů,“uvedl Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu.
„V roce 2020 budou pokračovat také úpravy Lítožnické a Xaverovské
nádrže a také rybníka Ohrada. Kromě toho průběžně provádíme řadu menších zásahů v různých povodích. Likvidujeme černé skládky, odstraňujeme zátarasy a podobně,“popsala další akce Petra Fišerová.
V letošním roce by mohlo začít budování přelivu, který má zvýšit bezpečnost hostivařské přehrady. „Nový přeliv v případě povodní umožní odpouštět větší množství vody a snížit riziko protržení přehrady,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Kilometry vodních toků
Metropolí protéká stovka menších vodních toků, jejichž délka se blíží 360 kilometrům. K nejvýznamnějším z těchto pražských říček a potoků náleží především zmíněný Botič, Rokytka, Kunratický a Litovicko-Šárecký potok. I když se kvalita vody v pražské přírodě podle expertů pravidelně zlepšuje, zejména v hustě zastavěných oblastech to s její kvalitou není slavné. Například na Botiči je kvalita vody hodnocena na pěti místech v hlavním městě, a to od Pitkovic po Nusle. V této lokalitě je voda Botiče podle dlouhodobých měření hodnocena stupněm III. z pětibodové škály, přičemž jednička podle klasifikace značí velmi čistou vodu, pětka velmi znečištěnou.
„Trojka“Botiče znamená podle odborníků znečištěnou vodu s omezenou možností využití. Problémem je například koncentrace fosforu a množství biologicky rozložitelných látek. „Znečištění je způsobené dotací organických látek a fosforu z komunálních odpadních vod přitékajících z trativodů ze staré zástavby v Záběhlicích, Michli a Nuslí,“shrnují expertizy.
Další z větších pražských toků, Rokytka, je experty sledována v sedmi profilech od Běchovic po soutok s Vltavou.
Nejnižší kvalita vody je podle odborníků právě v Libni u Českých loděnic. Dlouhodobé sledování tam Rokytce dávalo známku IV. To se však lepší. „Hodnoty některých škodlivin mezi měrným profilem pod suchým poldrem Čihadla a ústím do Vltavy klesly, což je možné vysvětlit velmi dobrou samočistící schopností toku,“vysvětlují pozitivní změny správci toků.