Kapelníku, pomoc!
Fotbalová Sparta v nouzi povolala Václava Kotala. Kdo vůbec je ten neokoukaný muž?
David Čermák
Jan Palička
s Libercem vedení z Letné překvapil, svědčí to o jasném nedostatku sebereflexe a kritického úsudku. Jako by nestačilo, že při výběru koučů Sparta už několik let nahodile skáče ode zdi ke zdi, změny dělá překotně a často je navíc nevhodně načasuje – tak jako naposledy výměnu Jílka za Kotala.
Což ovšem ještě nemusí značit, že by byl nový šéf lavičky bez šance.
Důchodce, nebo novátor?
I když ho do křesla vynesla shoda okolností, přinejmenším si buďte jistí, že se mu v sedmašedesáti nerozklepou kolena, když v kabině nakráčí před nesourodou partu štědře placených hvězdiček.
Umí zachovat klid. Nesesype se, když se nebude dařit. Kamenný výraz ve tváři mění málokdy, šetří velikášskými slovy a novinářům rád utíká z otázek k nekonkrétním odpovědím, aby si střežil know-how.
Když se daří, fanouškům nevadí, že zůstává tajemný. Hlavně v Hradci si ho zamilovali; po postupu do ligy v roce 2010 mu vymysleli chorál i chytlavou přezdívku Kapelník.
Táhne se s ním pověst morouse, který se málokdy usměje, ale těžko ho na veřejnosti uvidíte rozčileného: ani po porážkách většinou nehne brvou, z lavičky málokdy zakřičí ostřejší výraz.
„Uvnitř to vře často, ale navenek chci jít hráčům příkladem. Chci po nich disciplínu,“vysvětloval několikrát. „Tak jako u nich nerad vidím zbytečné karty, musím se i já chovat podle pravidel.“
Řád Sparta potřebuje, stejně jako fotbalového fanatika, což je další charakteristika, která na Kotala sedí. Jeho svět obíhá kolem kulatého míče. Na fotbal myslí nonstop, a co možná vzhledem k jeho věku překvapí, pořád si chodí v Hradci kopnout s daleko mladšími spoluhráči. Žije asketicky, proto si drží tělesnou i duševní svěžest.
Ročník narození 1952 klame, Kotal zdaleka nepatří mezi důchodce. Mluví rusky, obstojně anglicky, rád využívá moderní technologie, po každém zápase studuje všemožná data, detailně rozebírá u videa zlomové fáze utkání.
Na první pohled mu chybí energie, která srší z nastupující trenérské
Věřím, že trenér Kotal bude úspěšný a spolupráce s ním potrvá co nejdéle. František Čupr, gen. ředitel Sparty
generace, ale vnitřní zápal pro věc tenhle nedostatek vyvažuje.
„Nejde odtrénovat dvě hodiny a jít domů,“přesvědčuje. „Dělám věci do detailu, zajímá mě příčina: Hledám drobnosti a pokaždé se snažím zjistit, proč jsme dali gól, nebo proč jsme ho naopak dostali.“
Druhá varianta je častější, na defenzivu si Kotal potrpí. Jeho krédo zní: Kvalitní útok nemůžete postavit na špatné obraně. Tím pádem se dá očekávat, že ve Spartě na začátku půjde tvrdě po výsledcích: bez ohledu na předváděnou hru, bez ohledu na jména v sestavě.
Vzhledem k tomu, že vyžaduje maximální disciplínu, klidně posadí svéhlavého záložníka Kangu. Vzhledem k tomu, že v obraně má rád jistotu a zkušenosti, do stoperské dvojice zřejmě vrátí Mandjecka, kapitána kamerunské reprezentace. „Změny přijít musí,“ohlásil včera. „Ve stoperské dvojici preferuju leváka s pravákem, z důvodu přípravy kombinace je to hodně důležité.“
Velmi důležitá bude zítřejší Kotalova premiéra v Olomouci. Spartě nezbývá než doufat, že pod novým kapelníkem vymizí falešné tóny.