Praha zvěční kritiky ruského prezidenta
Náměstí a alej v blízkosti ruské ambasády ponesou jména po ruském politikovi a novinářce, kteří byli zavražděni.
PRAHA Rada hlavního města včera rozhodla o přejmenování několika veřejných prostranství. U dvou z nich nejde jen o běžnou administrativu spojenou například s výstavbou, pro kterou město hledá názvy nově vzniklých ulic. Věc má politický přesah.
Praha se včerejškem zařadila k několika dalším světovým metropolím vymezujícím se tímto způsobem vůči politice současného Ruska, když schválila záměr pojmenovat náměstí po ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi a alej po novinářce Anně Politkovské. Podle rady má jít o politické gesto vůči Ruské federaci a vyjádření solidarity s ruskou politickou opozicí a hnutím za lidská práva vystaveným v Rusku soustavnému pronásledování.
I výběr obou míst je v duchu tohoto gesta. Náměstí Pod Kaštany v Praze 6, kde sídlí i ambasáda Ruské federace, nově ponese jméno Borise Němcova, který byl v roce 2015 zavražděn v Moskvě a jehož smrt nebyla nikdy objasněna. A dosud ještě nepojmenovaná promenáda ve
Stromovce v Praze 7, lemující ambasádu z druhé strany, dostane jméno po americké investigativní novinářce s ukrajinskými kořeny Anně Politkovské. Ta byla rovněž jako Němcov zastřelena v Moskvě, a to o devět let dříve.
Oba pojí kritika vlády ruského prezidenta Vladimira Putina. A tento čtvrtek k upomínce pěti let od zavraždění Němcova Praha za přítomnosti jeho dcery slavnostně odhalí jeho náměstí. A ve stejný den později i promenádu Politkovské.
Washington, Vilnius i Kyjev
„Navazujeme tím na českou lidskoprávní tradici, a to s ohledem na skutečnost, že zde byla petice občanů, kteří požadovali toto přejmenování. Jedná se i o připojení se k mezinárodní iniciativě. Podobně se tak stalo například ve Washingtonu nebo Kyjevě,“zdůvodnil primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
V roce 2018 městská rada Washingtonu, hlavního města USA, pojmenovala část ulice s ruskou ambasádou na památku Němcova. Ve stejném roce nechalo litevské hlavní město Vilnius po Němcovovi pojmenovat parčík poblíž ruské ambasády. A minulý rok stejný krok podnikl i Kyjev.
Obě místa v Praze byla také zvolena záměrně v blízkosti ruského velvyslanectví. „Bylo to vybráno jako místo, kde je dobré, abychom si připomněli ruské demokraty, a je to místo, kde se Rusko potkává,“potvrzuje iniciátor petice Petr Kutílek. Ve stejné věci vznikla již druhá petice. Výzvu té první bývalá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) nevyslyšela.
„K iniciativě nás v roce 2016 vedlo přesvědčení, že naše země má aktivně vystupovat na obranu lidských životů, práv a demokracie ve světě, a pokud to zrovna nedělá dost jasně vláda České republiky, mělo by to dělat naše hlavní město,“vysvětluje Kutílek, který působí v komunální politice jako zastupitel za Stranu zelených v Praze 4. A kampaň za přejmenování náměstí vedl podle svých slov ze svého občanského přesvědčení.
Faktu, že bude nyní ruská ambasáda z obou stran doslova obklopena jmény osobností, které během svého života značně kritizovaly režim ruského prezidenta Vladimira Putina, což může působit jako provokace, se vedení Prahy nijak neobává. „Myslím, že jde o to, že postoj Prahy je v tomto případě jasný,“zareagoval stroze Hřib.
Petříček: Vztahům to neublíží
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) si nemyslí, že by krok Prahy mohl nějak poznamenat česko-ruské vztahy.
„Přejmenování náměstí na památku jednoho z nejvýznamnějších ruských politiků postsovětské éry odráží tradiční hodnotu české zahraniční politiky, kterou je ochrana lidských práv, a to už více než 30 let. Beru to tedy částečně i jako ocenění naší zahraničněpolitické orientace, kterou se snažím držet v duchu sametových hodnot,“uvedl ministr na dotaz MF DNES.
Nabízí se i přesto otázka, zda má město – i přes podporu diplomatického resortu – kompetenci k podobným politickým krokům, které se dotýkající zahraničních vztahů. Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého bychom nejspíše jen těžko našli nějaká pravidla, která by městům omezila možnost pojmenovávat prostranství a ulice. „Pokud už jednou města dostala v tomto samosprávu, tak bychom v tom měli být důslední. Ale záleží i na tom, jaké důvody město k rozhodnutí vedou,“míní odborník. „Pokud by byl název vybrán po někom, s kým si spojujeme například negativní činy nebo ho zařazujeme k nějaké negativní ideologii, potom bychom měli přejít k jiným formám a na úrovni samosprávy by proti tomu někdo měl brojit,“vysvětluje. Samotné pojmenovávání míst podle něj nezasahuje do zahraniční politiky.
O dopad na zahraniční vztahy se nebojí ani historik Alexej Kelin, někdejší předseda rady pro národnostní menšiny, který rovněž přejmenování prostranství podporoval. „Myslím, že ruské ambasádě je to víceméně jedno. Jak znám její úředníky, ti mají svoje pragmatické starosti a tohle je taková symbolika, která de facto nic nezmění,“míní Kelin.
Novým názvem náměstí se podle Hřiba v praxi pro občany nic nezmění. Nikdo totiž nemá v místě registrované bydliště, aby musel měnit občanský průkaz.