Jaro přišlo o měsíc dřív. Klíšťata už útočí
Mimořádně teplá zima se do jara překlopila o měsíc dříve. Nervózní jsou alergici a hlavně zemědělci.
Astronomické jaro začíná až 20. března, ale přírodu spíše zajímají venkovní teploty. Ty jsou letos neobvykle vysoké a rostliny se tak probudily o měsíc dříve, než je obvyklé. A spolu s nimi také klíšťata.
Oproti dvacetiletému průměru tak skončila zima v Česku opravdu velmi brzo. Na některých místech začali vědci z Českého hydrometeorologického ústavu pozorovat nástup jara už v polovině února. Po nejteplejších oblastech brzy přišly na řadu také další regiony a jaro se tak u nás vyhýbá v podstatě už pouze horám.
Sněženky a první kvetoucí stromy patří k tomu příjemnějšímu, co jaro přináší. Jenže vysoké teploty neprobudily jen rostliny, ale také klíšťata. Jejich aktivita zatím není tak velká, jako bývá v dubnu nebo na konci léta, i tak je ale namístě být při procházkách opatrný. První probuzení jedinci se začali přisávat už v průběhu února.
„Klíšťata nám už lidé hlásili a přinesli. Když je teplota vzduchu část dne vyšší než pět stupňů, klíšťata začínají být aktivní. Pokud taková teplota vydrží během dne zhruba osm hodin, klíšťata začínají vyhledávat hostitele,“vysvětluje Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu.
Největším nepřítelem klíšťat je tuhá zima, při které je zároveň málo vlhkosti. Pár dní holomrazu tak dokáže jejich populaci spolehlivě zredukovat. Přežijí jenom jedinci, kteří se dokázali schovat na podzim dostatečně hluboko do listí. Jenže takové počasí se Česku vyhnulo, a proto hrozí, že klíšťat bude letos hodně.
Klíšťatům pomohla mírná zima. Brzký nástup jara navíc znamená, že teď budou mít více času, aby se připravila na vrchol své aktivity. Vůbec nejhladovější klíšťata bývají při teplotách mezi patnácti a dvaceti stupni Celsia, a to je většinou v dubnu. Důležitá je pro ně i vlhkost. Pokud při takových teplotách dvakrát do týdne zaprší, klíšťata vyrazí na zteč v plné síle.
„Aktivita klíšťat v únoru moc obvyklá není, letos se ale zimní teploty pohybovaly nad nulou v podstatě neustále. Vzhledem k tomu, že aktivita klíšťat začala takto brzy, v průběhu dubna už můžeme čekat opravdu rapidní nárůst jejich počtů,“dodává Kybicová.
Jako první se v předjaří začnou obvykle klubat sněženky. I na nich je vidět, jak si letos příroda notně pospíšila. Třeba na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Benešově je výzkumníci zaznamenali už 9. února. V dlouhodobém průměru se zde přitom objevují až 1. března. Skutečné jaro začíná ale o něco později.
„Za začátek vegetačního období se považuje první den, kdy průměrná denní teplota vzduchu byla větší než pět stupňů, a to minimálně šest dní za sebou. Tato podmínka byla splněna na některých meteorologických stanicích ČHMÚ již během února 2020, například na jižní Moravě na stanicích Brod nad Dyjí, Strážnice a Dyjákovice, kde vegetační období začalo 13. února či o den později v Praze na stanici Praha-Karlov,“říká Lenka Hájková z ČHMÚ. Takové podmínky se přitom na těchto stanicích běžně objevují až mezi 12. a 17. březnem.
I když by se mohlo zdát, že z brzkého nástupu jara budou mít radost hlavně zemědělci, opak je pravdou. Nervózní jsou teď hlavně ovocnáři.
„Dřívější příchod jara může mít velmi negativní vliv na vývoj vegetace. Například v době květu ovocných stromů a vinné révy, která pravděpodobně přijde dříve, mohou nastat problémy,“doplňuje Hájková. Nebezpečí totiž představují jarní mrazíky. Pokud při nich stromy ještě spí, nijak jim neublíží. Problém ale vznikne, když zima sady a vinice zasáhne v době plného květu. Hrozí pak nenávratné ztráty na úrodě.
Prodloužené vegetační období navíc může ještě prohloubit problémy se suchem. S vyššími teplotami se totiž obecně z půdy odpařuje více vody. Situaci ještě zhoršují samotné rostliny. Když začnou růst dříve, začnou také dříve čerpat zásoby vody z půdy.
Pokud se zároveň s tím odsune i příchod podzimu, období, kdy budou rostliny vodu potřebovat, se tak výrazně prodlouží. Už teď je přitom jisté, že vodní deficit v půdě, který mohla zvrátit na sníh bohatá zima, se doplnit nepodaří. „Letošní rok je zatím výjimečný nadprůměrně teplou zimou, nedostatečnou sněhovou pokrývkou, vláhovým deficitem a také začátkem pylové sezony, která odstartovala o 14 dní dříve než obvykle,“zkonstatovala Lenka Hájková. Jak bude vypadat počasí v dalších měsících, zatím meteorologové odhadnout nedokážou. Jestli dřívější nástup jara bude doprovázet také dřívější nástup extrémních letních teplot, zatím není jisté.
Peklo pro alergiky teprve přijde
První problémy už kvůli pylům zaznamenali alergici. „Zatím pylová sezona není plně rozvinutá, už ale začíná,“říká Petr Čáp, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie v pražské Nemocnici Na Homolce. Nejnáročnější období je ale čeká především na přelomu března a dubna, kdy začíná kvést agresivní bříza.
To, že stromy kvetou, pro alergiky ještě nemusí představovat velké komplikace. Do hry vstupují také další faktory, jako je vítr, který pyly roznáší, nebo suchý vzduch.
Dřívější příchod jara logicky zaznamenal i hmyz. Například včely.
„Včely se objevují na sněženkách i na dalších květech. Zatím to pro ně ale vůbec nic neznamená. Je to skutečně jen minimální množství pylu, který si přinesou,“říká František Hlaváček, předseda okresní organizace Českého svazu včelařů v Benešově.
Teplá zima včelám škodí
Hlaváček dodává, že jaro a především uplynulá teplá zima nebyly pro včely moc příznivé. Teploty, které přesahovaly nulu, totiž mají v zimě na včelstva špatný vliv. Problém je zvýšená vlhkost, která s sebou přináší také chlad.
Pro včely je ideální zima, když jsou dlouhodobé mrazy a je suchý vzduch.
Včely se stáhnou do úlů, kde čerpají energii ze zásob, to je jejich přirozený způsob přezimování. Brzký začátek jara pro ně naopak znamená, že musejí vydávat energii dříve, než je pro ně obvyklé.