Pivo nebo Šumava
Kraj si zakládá na barokních památkách
Světoznámý pivovar Plzeňský Prazdroj nebo Národní park Šumava má mnoho lidí v Česku spojené s Plzeňským krajem. Znalcům historické architektury se mohou vybavit významné barokní památky v areálech v Mariánské Týnici, Plasích nebo Manětíně na severu Plzeňska. Kraj se jimi chlubí, a proto pořádá Letní barokní festival, při kterém na několika místech představuje dobu baroka z různých pohledů. Specifikem kraje jsou v posledních letech i velké průmyslové zóny s montovnami poblíž dálnice D5. V regionu žije v sedmi okresech více než půl milionu lidí a zhruba třetina z nich přitom bydlí v Plzni a jejím nejbližším okolí. Existence pouze jednoho velkého města a relativně řídké osídlení zbytku kraje je slabinou regionu. V bohaté Plzni se zhruba 170 tisíci obyvatel je koncentrovaná lékařská péče, slušná nabídka škol i kulturního vyžití. Od Plzně vzdálenější řídce osídlené oblasti v okrajových částech regionu jsou na tom hůř. Obyvatele malých obcí trápí nedostatek lékařů, ale i obchodů se základními potravinami. Chybějí vodovody i čistírny odpadních vod nebo dostupnější veřejná doprava. „Krajská metropole soustřeďuje potenciál mnohonásobně překračující výkon ostatních sídel. A čím je sídlo více vzdálené od Plzně, tím méně na něj dopadá odlesk paprsků, které naše metropole vyzařuje,“popisuje situaci socioložka Ida Kaiserová. Upozorňuje například, že se v severozápadních části kraje v některých místech koncentrují lidé s exekucemi.
Nicméně při hodnocení regionů Plzeňský kraj v letech 2011 a 2014 skončil na první místě a získal titul Nejlepší místo pro život. Pomohla k tomu do značné míry nabídka
uplatnění a úroveň příjmů, která je po Praze a Středočeském kraji nejvyšší. Titul Nejlepší místo pro život se některým politikům z hejtmanství zalíbil natolik, že stejně o kraji mluví i poté, co v roce 2018 skončil při stejném hodnocení až osmý.
V kraji jsou dodnes znát důsledky toho, že jím za minulého režimu vedla železná opona. Když padla, pás podél hranice s Německem se stal rájem pro asijské trhovce a provozovatele hazardních podniků i nevěstinců. Teprve v několika posledních letech se začala situace měnit k lepšímu a erotických podniků ubývá.
Výrazně už dvacet let roste počet návštěvníků Národního parku Šumava. Některá vyhlášená centra, jako jsou Modrava, Železná Ruda, a cíle jako Březník a Poledník bývají velmi často přeplněná turisty. Ročně už jich do národního parku přijede kolem dvou milionů.
Výrazným tématem od začátku existence kraje bylo v plzeňském regionu zdravotnictví. Kraji se podařilo postavit novou nemocnici v Klatovech za zhruba 1,5 miliardy. Otevřena byla v roce 2012 a hejtman Josef Bernard ji označuje za „klenot krajského zdravotnictví“. Nicméně na svůj klenot a další nemocnice s akutními lůžky v Domažlicích, Rokycanech a Stodu hejtmanství každoročně dost doplácí. Loni to bylo více než čtvrt miliardy. Přitom se kraj potýká s nedostatkem nemocničního personálu. Vedle toho se snaží venkovu dotacemi pomoci při řešení nedostatku praktických lékařů, lékařů pro děti, zubařů a gynekologů. „Protože v okresech Tachov a Plzeň-sever nejsou nemocnice, letos jsme se tam rozhodli podpořit i lékaře specialisty,“řekla radní pro zdravotnictví Milena Stárková.
V minulosti bývala v kraji na Tachovsku vysoká míra nezaměstnanosti. Ta je ale už i tam několik let minimální. V oblasti se však objevily jiné potíže. Zejména v okolí dálnice D5 vyrostly montovny a s nimi souvisí příliv agenturních zahraničních pracovníků. Narostla kriminalita, přibylo případů narušení pořádku a chybějí strážníci, kteří by se o to postarali. To byl důvod, proč hejtmanství obcím připívá na bezpečnost. Letos jim například na služby bezpečnostních agentur nebo kamerové systémy vyhradilo přes 14 milionů.