Biotechnologie mohou nasytit hladovější svět
Evropa je nejpřísnější kontinent, pokud jde o regulaci pesticidů, říká ředitel Corteva Agriscience pro střední Evropu Jean Philippe Riffat.
Lidí na světě přibývá. Pokud nemá vzniknout hladomor, bude nutné buď rozšířit plochu orné půdy pro pěstování potravinářských plodin, nebo zvýšit jejich hektarový výnos.
To je možné za pomoci využití biotechnologií, k nimž však Evropa podle Jeana Philippe Riffata hledí s nedůvěrou. Jedna z pěti největších světových zemědělských firem Corteva Agriscience vidí momentálně rizika také v přísné regulaci látek na ochranu rostlin v EU. „Je to problém i proto, že povolování náhradních přípravků je velmi pomalé,“říká v rozhovoru.
Dá se dnes dělat zemědělství bez chemie?
Pokud se bavíme o rozsahu a množství plodin, pěstovaných například v Evropě, tak se bez přípravků na ochranu rostlin neobejdeme. Musíme produkovat stále více potravin z plodin pěstovaných na stále menší ploše orné půdy.
Přípravky na ochranu rostlin v tom hrají důležitou roli, protože pomáhají zvýšit výnos i bezpečnost potravin. Jsem přesvědčen o tom, že nasytit stále více lidí není možné bez přípravků na ochranu rostlin, ať už syntetických, nebo na přírodní bázi.
Podle OSN je na Zemi téměř 8 miliard lidí, v roce 2050 to má být deset miliard. Musí se zemědělství změnit, aby se nasytilo tolik lidí?
Populace bude narůstat a tím poroste spotřeba potravin, přestože můžeme mluvit o proměně jídelníčku v budoucnosti například směrem k větší konzumaci zeleniny a nižší spotřebě masa. To je fakt. Otázkou je, jak dosáhnout toho, aby produkce uspokojila rostoucí poptávku po potravinách. Pokud se nám nepodaří dostatečně zvýšit výnos, budeme muset najít další zemědělskou půdu s tím rizikem, že některé země budou vypalovat lesy kvůli farmaření. Úbytek orné půdy je problémem nejen v Evropě a musíme proto hledat způsoby, jak zvýšit hektarový výnos.
Myslíte, že zemědělství prochází největší revolucí od doby industrializace, kdy traktor nahradil koně?
Digitalizace a robotizace v zemědělském průmyslu je stejně rychlá, možná ještě rychlejší než ve zbytku ekonomiky. Vidíme, že zájem o roboty na evropských farmách se v posledních třech letech ztrojnásobil na téměř 10 miliard dolarů. Zájem roste o všechny inovace, které přinášíme, například Seed Applied Technology (SAT), což jsou technologie zaměřené na moření a biostimulaci osiva. S dceřinou společností Granular software také pracujeme na vývoji systémů pro precizní zemědělství. Tyto změny jsou revoluční, ale zároveň pro lidi málo viditelné. Stále se používají i starší traktory, v zemědělství pracují starší lidé, kteří nemají tolik zkušeností s počítači a digitalizace se bojí. Sektor potřebuje více mladých lidí.
Vědci jsou dnes schopni zvýšit výnosy plodin pomocí biotechnologií. Vidíte v Evropě na jedné straně politickou snahu regulovat použití chemie a na druhé straně snahu potlačovat alternativy jako geneticky modifikované organismy (GMO)?
Přechod od syntetických produktů k produktům na bázi přírodních látek se neobejde bez biotechnologií. Jenomže například pro technologii genové editace, známé jako CRISPR, dnes v Evropě platí stejná legislativa jako pro geneticky modifikované organismy (GMO). Jde přitom o úplně jinou technologii. Biotechnologie používá 15 procent mladých farmářů po celém světě a je dokázáno, že zvyšují výnos. Pro nás je podstatné, aby v Evropě platila vlastní legislativa pro biotechnologie, které nejsou GMO.
Jaký je rozdíl mezi genovou modifikací a editací?
Fundamentální rozdíl je v tom, že metoda genové modifikace GMO používá pro dosažení cíle DNA jiných organismů. Pomocí šetrnější metody genové editace zvané CRISPR je možné změnit vybranou vlastnost rostliny potlačením, zvýrazněním nebo přemístěním určitých genů v rámci její vlastní DNA. Mnohem přívětivěji než Evropa se k tomu staví Spojené státy, kde jsme jedním z lídrů na trhu v genové editaci zemědělských plodin. Američtí farmáři hojně používají naši hybridní voskovou kukuřici, kterou jsme vyvinuli tak, aby byla odolnější vůči suchu. Dosáhli jsme toho stejným způsobem jako příroda, jen v mnohem kratším čase. Tato technologie je šancí, jak najít nová řešení na současné problémy, proto v USA spolupracujeme s neziskovými organizacemi, univerzitami i komerční sférou. Doufám, že k tomu dospějeme i v Evropě, ale zatím to zákony neumožňují.
Proč se k tomu Evropská unie staví zády, když jde o šetrnější metodu?
My plně respektujeme místní zákony, ale zároveň se snažíme najít s politiky společnou řeč a přesvědčit je, že jde o zcela jinou technologii, která může vyřešit některé problémy. Tím se vracíme k tomu, že v budoucnu bude nutné vypěstovat větší množství potravinářských plodin na stejném množství orné půdy.
Jaké vlastnosti můžete pomocí této technologie měnit? Je možné dosáhnout třeba toho, aby byla jablka sladší, potlačením genu kyselosti?
Neřeknu vám, co je možné u jablek. My pomocí této technologie upravujeme kukuřici, na jejíž šlechtění se dlouhodobě specializujeme. Naše odrůda je odolnější vůči suchu, protože se u ní odstraněním jedné ze složek dosáhlo toho, že má tlustší vnější vrstvu a tím se z ní voda odpařuje pomaleji. Také u jiných plodin nabízejí CRISPR technologie řadu dalších výhod jak pro pěstitele, tak pro spotřebitele. Namátkou můžeme zmínit zvýšení kvality sójového oleje, odrůdy pšenice s nízkým obsahem lepku nebo zvýšení odolnosti rostlin vůči houbovým chorobám. Vyšší odolnost vůči suchu mají ale i některé klasicky vyšlechtěné hybridní odrůdy kukuřice, které nabízíme v Evropě.
Je dnes v rámci Evropské unie složitější registrovat chemický přípravek pro zemědělce než dříve?
Nezabýváme se hnojivy. Specializujeme se na látky pro ochranu rostlin, tedy pesticidy, a tady můžeme říct, že Evropská unie je vůbec nejpřísnějším kontinentem, pokud jde o legislativu, povolovací procesy, ale i registraci nových účinných látek. Aktuálním rizikem, které v Evropě vidíme, je neprodloužení registrace u existujících látek. Je to problém i proto, že povolování náhradních přípravků je velmi pomalé.
Evropská unie v poslední době tvrději reguluje pesticidy. Letos skončí nejpoužívanější insekticidní látka v českém zemědělství – chlorpyrifos. Té se v roce 2018 na česká pole aplikovalo v rámci ochranných přípravků 136 tun, a to zejména v nejpoužívanějším insekticidu Nurelle, který vyrábíte. Jak se se zákazem vypořádáte?
Chlorpyrifos je nejpoužívanější insekticidní látkou nejen v ČR, ale i v Kanadě. V přípravcích na ochranu rostlin jej používá nejen naše společnost. Zákaz byl pro nás zklamáním, protože ubývá přípravků, které je možné farmářům nabízet, a také překvapením, protože registrace látky byla obnovena v řadě zemí světa včetně USA a Austrálie. Nurelle je jedním z nejlepších výrobků na trhu díky účinnému hubení škůdců. Není to dobrá zpráva pro nás ani pro farmáře.
Kolik jste ho prodávali?
Rozhodně se jedná o náš nejrozšířenější výrobek, který má velmi široké uplatnění v mnoha různých plodinách proti širokému spektru škůdců. Jeho prodej tvořil významnou část našich tržeb v ČR.
V tuto chvíli není žádná náhrada?
Adekvátní náhradu za Nurelle teď nemáme, ale vyvíjíme nový přípravek. Jeho uvedení na trh není otázkou měsíců, ale spíš let a vliv na to může mít i komplikovaná registrace. Prozatím chceme farmářům nabízet alternativní řešení. Stejného efektu, jako měl zakázaný přípravek, nicméně dnes nemůžeme dosáhnout pomocí jediného přípravku na ochranu rostlin. Pro české zemědělce to bude rozhodně komplikací. Situace, kdy z trhu mizí starší přípravky a nové zatím nemáme, je pro nás složitá. Podnikáme ve výzkumu a vývoji a náš obchodní model je založen na inovativních řešeních pro zemědělce. Každoročně dáváme do vývoje 1,2 miliardy dolarů.
Jak časově a finančně náročný je vývoj nových látek?
Vývoj trvá od deseti do dvanácti let a cena od počátečního vývoje až po uvedení na trh dosahuje okolo 250 milionů dolarů.
Evropská unie zakáže také mikroplasty, úmyslně přidávané do řady produktů včetně hnojiv a pesticidů. Používáte je při výrobě?
Ano, jde o široce používané technologie. Jsou to syntetické polymery, které přidáváme do přípravků na ochranu rostlin. Jsou nutné z hlediska jejich bezpečnosti, vlivu na životní prostředí a vyšší účinnosti. V současnosti hledáme přírodní alternativy k syntetickým polymerům pro kapslování pesticidů například na bázi droždí. Technologii vyvíjíme ve spolupráci s dalšími výzkumnými společnostmi. Důležité pro nás je, aby se dosáhlo stejných vlastností, jako mají umělé mikroplasty. Najít řešení není snadné.
Zákaz v EU finišuje. Mohl platit od roku 2021 nebo 2022 s přechodným obdobím, které je v případě agrochemie pětileté, to znamená zákaz bude platit maximálně od roku 2027. Máte na vývoj dost času?
O načasování chceme ještě vést diskusi s politiky, protože najít alternativy není snadné. Dostáváme se opět k tomu, že chceme zvyšovat produkci jídla na omezené ploše. Je třeba se na věc dívat z pohledu celku, ne řešit problémy a hledat řešení odděleně. Odpověď vidím v digitalizaci, precizním zemědělství, biotechnologiích, snižování objemu pesticidů.
Biopolymery jsou dražší. Může to ovlivnit ceny potravin?
Upřímně, není to pro nás otázka ceny a nákladů, potřebujeme v tuto chvíli s naším externím partnerem Eden Research najít správnou technologii, kterou bychom mohli uvést na trh. O vlivu na ceny potravin nechci spekulovat.