Rodič není učitel, nechtějte to po nás

Také sedíte doma s malými, ale už školou povinnými dětmi? A děláte s nimi zadané úkoly? A v poledne jim vaříte oběd? A odpoledne je alespoň vytáhnete do lesa na kola, aby z té ponorky nezblbly? A vedle toho u kompjútru honíte vlastní práci na home office? A alespoň obden skočíte nakoupit jídlo nebo do lékárny? A... také v tom všem pěkně plavete?

Rodiče dětí, zejména těch malých, si v těchto dnech zkoušejí úplně novou roli – jakéhosi amatérského učitele na poloviční úvazek. Označuje se to jako distanční výuka. Elektronickým komunikačním systémem, v němž rodiče jindy jen kontrolují známky dětí nebo píší omluvenky, teď dostávají příděly úkolů a učební látky od učitelek svých dětí. Týdně či denně, podle konkrétní učitelky. A není to jen stručný seznam několika domácích cvičení.

„S pomocí PSHV si opakovat umístění posuvek křížků a béček v notové osnově.“„Ve 2. cvičení znázornění desetikoruny a korunových mincí označit číslicí 10 a 1, ve 3. cv. děti ukazují na zakreslené číselné ose, 4. cv. dle uvážení možno ústně, příp. na volný papír.“„Všechny slovní úlohy – u znázornění dáváme desítku ‚do krabičky‘.“„Vytiskněte dítěti stranu 3 z písanky (viz příloha) a po dopsání mi ji zašlete zpět ke kontrole.“„Pusťte dětem ukázku Svatebního pochodu na YouTube.“„Vyplněné pracovní listy dětí si archivujte pro jejich předložení po skončení nouzového stavu.“„Ke každému zadanému úkolu mi oznamte jeho splnění (s datem splnění) či nesplnění (včetně důvodu).“

Drahé paní učitelky! My si vás opravdu strašně vážíme, protože víme, jaké to je mít doma jedno, dvě, tři nebo čtyři děti, natožpak pětadvacet – a ještě je něco naučit. Za plat, který je pořád dost mizerný. Ale vy nás nepřeceňujte. My vás fakt ze sta procent nenahradíme. Nemáme na to čas a ani schopnosti. Kdyby bylo tak snadné učit, nemusely jste vy pět let trčet na „pajdáku“. Pokud bychom měli do puntíku splnit vaše ambiciózní zadání, neděláme celý den nic jiného. A má-li člověk děti, které ještě při úkolech potřebují asistenci, doma hned dvě, je to úplně na zbláznění. Pokud navíc ty děti pendlují mezi matkou a otcem – hotový galimatyáš.

Ano, koronakrize je mimořádný stav. Uzavření škol bylo správné, bylo by to semeniště infekce. A správné je i to, aby se děti těch pár týdnů či měsíců jenom neflákaly. Ale musí to mít rozumnou míru. Rodiče by to nemělo zaměstnat na full time, on má i jiné povinnosti. Neměl by stát půl dne u tiskárny a mailovat si se školou (ostatně nevybavuji si, že by vůbec existovala nějaká povinnost vlastnit tiskárnu nebo počítač).

K nějakému výpadku či skluzu ve výuce tak jako tak dojde a nejlepší mozky ve školství musí vymyslet, co pak s tím. Překopat učební plány? Mimořádně zrušit vysvědčení? Zkrátit letní prázdniny? Opakovat celý ročník asi ne, když už je půlka března.

Průměrný rodič učitele nenahradí, smiřme se s tím. A možná by pro renomé školy ani nebylo dobré, aby rodiče ten pocit získali. I když k tomu situace, kdy rodič hned v první větě pokynů ze školy objeví dvě opravdu ostudné hrubice, třeba může svádět.