Dovolená u rybníka. Češi asi zůstanou doma
Hoteliérům slibuje koronavirus letní oživení utlumeného podnikání.
Šanci pro ekonomické zotavení restaurací, horských středisek, hotelů a dalších ubytovacích zařízení postižených omezením pohybu přinese zřejmě až letní sezona. Přestože odhadovat vývoj na několik měsíců dopředu není jednoduché, šéf krizového štábu Roman Prymula připravuje české turisty na to, že letní dovolenou nestráví u moře, ale zřejmě na některé z českých přehradních nádrží nebo na horách. Příliv většího počtu českých turistů může zachránit hotely či restaurace, které jsou teď kvůli karanténě prázdné.
„Měli jsme tu mít dvě školy, celkem osmdesát dětí, ale máme zavřeno a všech našich 25 zaměstnanců je doma,“řekla MF DNES spolumajitelka horské boudy Dvoračky Petra Pouchová. Po skončení lyžařské sezony se hoteliéři v Krkonoších obvykle připravují na nájezd německých turistů během svátků začátkem května. Letos z toho ale nebude kvůli karanténě nic. Rezervace v horské boudě a přilehlém hotelu Štumpovka v Rokytnici nad Jizerou se podobně jako jinde ruší a přesouvají na podzim, případně až na příští rok.
Odložit platby nájmů
Omezení přeshraničního pohybu sice do tuzemských hotelů nepustí cizince, ale stejné pravidlo jim naopak přinese více domácí klientely. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václava Stárka mají hotely a penziony pro zvýšený nápor českých turistů dost lůžek. „Tam, kam dříve jezdili cizinci, budou jezdit Češi. Problém by přineslo zkracování letních prázdnin, pokud by k němu ministerstvo školství přistoupilo. Kdyby se zkrátily na jeden měsíc, pak by problémy s ubytovací kapacitou nastaly, protože velká většina rodin si dovolenou plánuje podle volna dětí,“uvedl Stárek. To však podle aktuálního vyjádření ministra školství nehrozí.
Kvůli vládnímu nařízení nesmějí hotely a další ubytovací kapacity přijímat nové hosty. Část hotelů má ještě zbytky zahraniční klientely. Jde o hosty, kteří ještě nestihli z Česka vycestovat, ale v následujících dnech budou prázdná i tato zařízení. Asociace tak podle Stárka plánuje oslovit obce a v druhé řadě i soukromé majitele s žádostí o odložení platby nájmu nebo přímo jeho odpuštění během doby, kdy jsou ubytovací zařízení zavřená. Velká část provozovatelů má totiž peníze jen na několik týdnů, během kterých mohou pokrýt výpadek příjmu. Pokud tak budou omezení trvat delší dobu, řada ubytovacích zařízení může skončit a majitelé budou nového nájemce jen obtížně hledat.
Výlet jako benefit v práci
S podporou domácího cestovního ruchu proto přispěchalo ministerstvo pro místní rozvoj, které ve spolupráci s Fórem cestovního ruchu prosazuje, aby zaměstnavatelé mohli zaměstnancům hradit část nákladů za ubytování v tuzemsku a tyto peníze pak vykázat jako daňově odečitatelnou položku. „Jakmile opadne nebezpečí, chceme projednat s ministerstvem financí možnost odpočtu poukazů z daní nebo vytvořit pomoc jako samostatný program MMR. Jsem přesvědčena, že tato forma podpory pomůže v počátcích krize v domácím cestovním ruchu,“řekla Klára Dostálová, která má z pozice ministryně pro místní rozvoj oblast cestovního ruchu na starosti.
„Samotný návrh má původ na Slovensku, kde je příspěvek na cestování pro větší zaměstnavatele povinný,“uvedl předseda Fóra cestovního ruchu Viliam Sivek. Podle něj by zaměstnavatel mohl i v Česku hradit až 65 procent z ceny ubytování za předpokladu, že se v něm jeho zaměstnanec rekreuje alespoň dvě noci. Maximální cenový limit pro příspěvek na ubytování by mohl být až 14 500 korun, dodal šéf Fóra cestovního ruchu, které kromě cestovních kanceláří a provozovatelů kempů sdružuje rovněž turistické průvodce nebo provozovatele lyžařských středisek.
Dosavadní aktivity státu v propagaci cestovního ruchu stále ještě směřují z větší části k zahraniční klientele. Na ni se zaměřuje i významná část aktivit agentury CzechTourism, která až v souvislosti s nedávným uvalením karantény stopla zahraniční kampaně s výjimkou těch, které mají za cíl utvářet dlouhodobé povědomí o Česku jako turistickém cíli.
14.5 tis. korun by byl maximální limit příspěvku na ubytování.
65 % z ceny za rekreaci by mohl platit zaměstnavatel.