Kdy musíte sami podávat přiznání

● Jste zaměstnaní, ale vaše ostatní výdělky, například z pronájmu, přesáhly 6 000 korun ročně.

● Máte jednoho hlavního zaměstnavatele a současně ve stejném období i jiné příjmy ze závislé činnosti – nejčastěji dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, pokud je daň z nich daní zálohovou.

● Nejste zaměstnáni a máte příjem z podnikání, pronájmu či z takzvaných ostatních činností vyšší než 15 000 Kč za rok. Týká se to například důchodců, studentů, lidí na rodičovské...

● Vykazujete ztrátu z podnikání – o ni si budete chtít zvýšit výdaje v následujícím období.

● Dostáváte příjmy ze zahraničí a zároveň i z činnosti v tuzemsku.

● Máte příjmy jen od zaměstnavatele, ale v roce 2019 máte základ daně vyšší než

1 569 552 Kč a budete platit solidární daň.

● Pokud jste OSVČ, v roce 2019 jste neměli příjmy z této činnosti a nemáte ani žádné jiné, oznamte to svému správci daně podáním nulového přiznání nebo alespoň prohlášením, že jste neměli žádné zdanitelné příjmy.

● Dostali jste dar hodnotnější než 15 000 Kč od někoho nepříbuzného.

● Vyhráli jste v loterii a její organizátor daň neodvedl.

● Obdrželi jste pojistné plnění, které je náhradou mzdy (například u pracovního úrazu).

● Máte příjmy z prodeje cenných papírů, které jste vlastnili kratší dobu než tři roky.

● Vypověděli jste předčasně penzijní připojištění nebo životní pojistku, které jste si uplatňovali v odpočtech.

Tip:

Pokud jste měli vysoký příjem, třeba z prodeje nemovitosti, nemusíte nic řešit, jestliže jste nemovitost vlastnili alespoň pět let či v ní dva roky bydleli. Stejně tak daním nepodléhá příjem z prodeje osobního majetku. Pokud však prodáte něco, co je dražší než pět milionů a zároveň to není uvedeno ve veřejných registrech, musíte o tom finanční úřad informovat, stačí dopisem. Daň z příjmu platit nebudete.