Připravme se na vyšší čísla
Profesor Ladislav Dušek o epidemii Počty nakažených stoupají po stovkách. Ladislav Dušek odhaduje, že by se v dubnu mohly dostat na 15 tisíc.
Uprostřed týdne se skokově zvýšil počet pozitivně testovaných lidí na koronavirus. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška však jde vlastně o dobrou zprávu. „Skok v počtu pozitivně testovaných je odrazem toho, že jsme otestovali rekordní počet vzorků,“uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.
Předevčírem se skokově zvýšil počet pozitivně testovaných. Znamená to odklon od vašich předpokladů?
S predikcemi to nemá skoro nic společného, protože počet nově diagnostikovaných případů je odvislý od toho, jakou máme testovací kapacitu. Vím, že to asi vyzní divně, ale je to pozitivní zpráva. Čím více případů zachytíme, tím více jich krajské hygienické stanice mohou podchytit, trasovat a zabránit šíření nemoci. Růst té křivky je odvislý od naší testovací kapacity. Za středu máme 4 100 testů, to je rekord.
Máme se tedy připravit na to, že bude docházet k nárůstu pozitivně testovaných lidí v řádech stovek denně?
Jednoznačně. Připravme se na to, že ta křivka půjde stále nahoru. Nemám ale křišťálovou kouli a nevím, jestli půjde nahoru lineárně, nebo více skokově. Těmi opatřeními získáváme jen čas na přípravu lůžkových kapacit.
V dubnu má být podle vašeho modelu v Česku 15 tisíc lidí s koronavirovou nákazou. Stále je to číslo, ke kterému směřujeme?
Nemohli jsme to trefit úplně přesně a uvidíme, jak moc mě příroda vytrestá. Odpovím diplomaticky – v tuto chvíli nemám za to, že bychom měli model dramaticky měnit. Ale je možné, že v pondělí budu mluvit jinak.
Jaké jsou dopady vládních opatření z vašeho pohledu?
Jednoznačně pozitivní. Pro ekonomiku jsou drakonická, ale pro řízení epidemie naprosto kruciální. V tuto chvíli nevíme, a během dalšího týdne až dvou teprve odhadneme, jak velkou epidemickou nálož máme v populaci schovanou. A pokud by byla velká a regulace nepřišla brzy, tak už to těmi opatřeními později nezastavíme, to je patrné na vývoji v jiných státech.
Co vlastně znamená termín „schovaná nálož“, jak si to představit?
COVID-19 je infekční nemoc. Vy se jí nakazíte a několik dní nemáte příznaky, může to být velmi individuální. Během této fáze šíříte virus a teprve, když jste zachycen a vyřazen karanténou z toho procesu, tak se objevíte ve statistikách. První fáze jsou bezpříznakové, a proto nevíme, kolik lidí virus šíří. Potřebujeme tu křivku (kolik lidí je nakažených – pozn. red.), která je zatím nekonkluzivní, nechat běžet. Literatura říká, že asi 10 procent lidí je zcela bezpříznakových a prodělá nemoc, aniž by o ní věděli, a šíří ji. Jiné informace uvádějí, že může být i více než 10 procent takových lidí.
Jak jsou na tom z epidemiologického hlediska senioři?
Epidemie populací projde a je to žádoucí, aby se zimunizovala. Ale podíl seniorů musíme udržet co nejnižší. Budou to osoby, které budou potřebovat intenzivní péči.
Stále mluvíte o tom, že koronavirus musí „projít populací“. Jak si to má laik představit?
Podstatná část populace nemocí
COVID-19 onemocní a většina se uzdraví bez vážnějších následků. A nevím, jak velkou část populace ten virus zasáhne a jak velká část populace je nutná k tomu, abychom se takzvaně promořili a přestali ten virus mezi sebou masivně šířit. Profesor Prymula (šéf Ústředního krizového štábu – pozn. red.) bude organizovat testování v nejvíce zasažených místech, abychom získali informace, kolik virus v populaci zasáhl lidí.
Kolik testů by mělo být v Česku v ideálním případě provedeno každý den? Rakouský kancléř Kurz hovořil o 15 tisících denně.
Čím více, tím lépe. Nevím, jak rakouští kolegové k tomu číslu 15 tisíc dospěli, pan profesor Prymula a krizový štáb ministerstva zdravotnictví směřuje k číslu 10 tisíc denně.
Epidemie populací projde a je to žádoucí, aby se zimunizovala. Ale podíl seniorů musíme udržet co nejnižší.