Život v Bostonu: toaletní papír není, lidé kupují zbraně
Je to tady skoro jako v Čechách,“říká osmapadesátiletá Dagmar Danielsová, která poté, co na začátku osmdesátých let emigrovala z tehdejšího Československa, žije v americkém Bostonu. Pracuje zde jako ošetřovatelka v doléčovacím ústavu. Do něj posílají pacienty po operacích z Bostonu i okolí.
„V porovnání s personálem v bostonských nemocnicích na tom ještě nejsme tak špatně, pacienti k nám přijíždějí už po testování, takže víme, že jsou, co se koronaviru týče, negativní. A pro ty, kteří jsou pozitivně testováni, máme speciálně vyčleněné pokoje. Zatím jsme měli tři pacienty s touto diagnózou, ale jejich stav není vážný, uvidíme, jak se to vyvine dál,“popisuje Dagmar.
Kvůli nebezpečí nákazy nosí všichni zaměstnanci v ústavu roušky. Jenže situace připomíná tu v Česku – ochranných pomůcek se nedostává.
„Roušek je velký nedostatek, takže máme i masky vyráběné doma. Stejně jako u vás. I tady jsou zakázány veškeré návštěvy, při příchodu do práce nám měří teplotu,“srovnává americké reálie s českými zdravotní sestra.
„A podobností je více. Dostáváme roušky, ale musíme je používat opakovaně, je to hodně úzkoprofilové zboží. Nakažených zdravotníků přibývá...,“ uvádí s tím, že ochranné prostředky zmizely z volného trhu.
Proto se nedá ani říct, jestli zdražily. Prostě nejsou. Samotné bostonské nemocnice jsou podle ní plné pacientů, například v Massachusetts General Hospital bylo na konci minulého týdne nakaženo koronavirem téměř padesát zdravotních sester, ve státě registrovali při 4 257 nakažených 44 úmrtí.
Stejně jako v České republice jsou i v Bostonu a okolí uzavřeny školy a školky, prozatím do konce dubna. Uzavřeny jsou také všechny obchody, které neprodávají potraviny a povolené produkty, zakázáno je i cestování bez pádného důvodu.
Lidé podle ní nepanikaří. Nicméně obavy jsou evidentní. „Lidé vybírají velké peníze ze svých účtů v bankách a také ve velkém nakupují zbraně,“přibližuje Dagmar Danielsová.
A z obchodů také zmizelo úzkoprofilové zboží, tedy například dezinfekční prostředky a také toaletní papír. „I když v Bostonu není povinnost vycházet z domu v roušce, všichni dodržují bezpečný odstup, kdo může, ten pracuje z domu, lidé jsou opatrní. Je to i proto, že je nedostatek sad na testování, takže si myslím, že nakažených může být daleko víc,“dodává žena.
Je nedostatek roušek, máme i masky vyráběné doma. Dagmar Danielsová zdravotnice, Boston