Záchranný balíček boptná

Nejvíce peněz půjde na mzdy. Na vládu tlačí firmy, odbory i profesní organizace

Vláda včera jednala o dalších opatřeních na podporu podnikatelů v době koronavirové ekonomické krize. Nechce jim hradit škody v podobě ušlého zisku, na to by státní rozpočet ani neměl, ale podpoří ty, kterým svými rozhodnutími vzala možnost, jak si vydělat na živobytí.

Na přímých podporách chce rozdělit až 100 miliard korun, na zárukách za podnikatelské úvěry dalších 900 miliard. Zřejmě nejvíc peněz bude muset jít na příspěvky na mzdy zaměstnavatelům, aby nepropouštěli. Další peníze půjdou živnostníkům. Chce také podpořit dlužníky a realitní trh.

Nad dopady nákazy koronavirem na hospodářství má nově začít zasedat Hospodářský krizový štáb při vládě, který bude řešit strategické hospodářské záležitosti spojené s krizí. Povede ho vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček.

OSVČ

Koncem minulého týdne jim ministerstvo financí slíbilo, že jim poskytne podporu 15 tisíc korun měsíčně – příspěvek nebudou muset danit. „Podpoříme ty, kterým jsme buď zavřeli provozovny, nebo jsme jim znemožnili podnikání opatřeními, která vláda provedla,“uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Týkalo by se to těch, kteří mají příjmy jen ze zapsané živnosti a budou muset doložit, že o ně přišli – například že museli zavřít hospodu. Měsíčně to má stát 7 miliard korun, podporu má vyplácet Finanční správa. Nejprve ale musí vláda změnit legislativu, na jednání Sněmovny by se novela mohla dostat 7. dubna a o den později zasedne Senát. Peníze by se mohly začít vyplácet o týden později, tedy zhruba v polovině dubna. Všem OSVČ plošně už vláda odpustila od března do srpna sociální a zdravotní pojištění v minimální výši (téměř 5 tisíc korun měsíčně) a těm, co musí zůstat doma s dětmi, připadne ošetřovné (zhruba 13 tisíc korun měsíčně).

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce, aby podobný příspěvek dostali i lidé pracující na dohodu.

Zaměstnavatelé

Pro ně vláda chystá příspěvky na mzdy. Budou se lišit podle toho, z jakého důvodu bylo firemní podnikání omezeno, musí to souviset s koronavirovou nákazou: zda kvůli zaměstnancům v karanténě, nebo kvůli přímému nařízení zavřít provozovnu či obchod, nebo kvůli poklesu poptávky, nebo kvůli výpadku dodávek pro výrobu. Příspěvek bude 50 až 80 % z vyplacené mzdy nebo náhrady mzdy. Zatím není jasné, do jaké maximální výše se bude přispívat – manažerské platy z toho firmy určitě nepokryjí. Stát plánuje přispět pouze do výše mediánu mezd (jde o 31 tisíc korun – mzdu nižší než medián bere přesně polovina zaměstnanců). Příspěvek se bude počítat z hrubé mzdy a má být ve vynuceně zavřených provozech nejvýš 24 800 korun na zaměstnance. V případě příspěvku na mzdu kvůli poklesu poptávky nejvýš 9 300 Kč na pracovníka. Sociální a zdravotní pojištění ve výši 34 % z hrubé mzdy by podle vlády firmy nadále měly platit, to ale podle Hospodářské komory ČR nedává smysl a firmám to nepomůže.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotace pro firmy žádá vládu o 6 miliard korun z rozpočtové rezervy. Peníze by měly rozdělovat úřady práce v rámci dotací na aktivní politiku zaměstnanosti.

Sleva na nájmech

Vláda schválila také návrh na odložení plateb u nájemného o šest měsíců všem provozovnám, které jsou uzavřeny vládním nařízením v souvislosti s koronavirem. „Odložená částka by se splácela v dalším období po dobu až 24 měsíců,“uvedl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček.

Cestovní ruch

Ministerstvo pro místní rozvoj zatím navrhlo, že by si mohli zaměstnavatelé a živnostníci nakupovat od firem v cestovním ruchu rekreační poukazy pro zaměstnance, které by si mohli odečíst z daňového základu. Tím by se jim poukaz zlevnil zhruba o pětinu.

Půjčky a splácení

Českomoravská záruční a rozvojová banka již zpracovala první žádosti o bezúročné půjčky s odloženou splatností pro podnikatele ve výši půl až 15 milionů korun. Budou je moci použít na úhradu mezd, nájemného, nákladů na energie nebo pořízení zásob. Nyní začínají přijímat žádosti o půjčky také komerční banky – stát za ně bude ručit a půjčky budou začínat už na 10 tisících korunách, takže na ně dosáhnou i OSVČ. Ve středu navrhne ministryně financí vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Podle ní by měl být po dobu přerušení splácení snížen i úrok u těchto úvěrů o „nějakou symbolickou výši“.

Realitní trh

Ministryně financí navrhne vládě, aby byla zrušena čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti, kterou platí kupující. Datum, odkdy by se daň neplatila, bude teprve stanoveno. Důvodem je rozhýbat realitní trh – do oběhu by se mohly dostat byty, které lidé nakoupili pro pronájem přes Airbnb. Ty nyní kvůli uzavření hranic zůstávají nevyužité a není jasné, jak dlouho se nebude cestovat. Na druhou stranu by těm, kteří by nakoupili bez daně, vláda zrušila možnost odečíst si úroky z hypoték od základu daně, všem ostatním by odpočty zůstaly.