Letecky k moři? Těžko
Pandemie mění letectví. Třeba dovolené u moře podle bývalého viceprezidenta ČSA Jiřího Prušy už nebudou pro každého.
Jiří Pruša, pilot, publicista, fotograf a mimo jiné i bývalý viceprezident Českých aerolinií (ČSA), v rozhovoru pro MF DNES předpovídá, jak pandemie změní letectví. Létat na dovolenou se podle něj stane hůře dostupným luxusem a v těžké situaci se ocitnou i samotné letecké společnosti. „Pokud bude pandemie ještě nějakou dobu trvat, nemusí to jednotlivé letecké společnosti finančně ustát a ČSA nejsou výjimkou,“říká.
Jste člověk, který za normálních okolností hodně cestuje. Jak vás karanténa ovlivnila?
Teď samozřejmě necestuji a karanténa zásadně ovlivnila mé letošní plány. Před chvílí jsem dostal SMS zprávu od režiséra Petra Nikolaeva, ve které mi ve smutném položertu připomíná, že jsme tento týden plánovali filmování ostrovů v Egejském moři. Těch projektů na letošek bylo víc.
V jenom rozhovoru jste řekl, že jste měl letos v plánu cestu kolem světa. Jak dlouho jste ji plánoval?
Přípravě obletu zeměkoule jsem se věnoval od října loňského roku. Měl to být vrchol toho, o co se snažím – zachytit na fotografie a film co největší část světa ze vzduchu. Takové přípravy zahrnují spoustu věcí – precizní stanovení trasy, zajištění paliva na místech jako kanadský Yukon, americká Aljaška, ruská Čukotka a Kamčatka; získání všech povolení, velká údržba letadla, výběr a umístění kamer, zajištění komunikace i během přeletů moří a pustin, záchranné vybavení a postupy, studium historie lidí a míst, kudy přelet povede... Vše bylo dobře rozjeté a odlet jsem plánoval na 19. května z letiště Točná u Prahy. Ve čtvrtek 12. března večer jsem ale došel k závěru, že svět se během pár dní totálně změní a cestu nebude možné realizovat. S bolavým srdcem jsem celý ten plán zrušil a vývoj situace mi správnost toho rozhodnutí bohužel potvrdil.
Můžete si vy jako pilot jít jen tak zalétat? Nebo i pro vás platí nějaké omezení?
Od minulého čtvrtka je sportovní létání povolené se stejnými omezeními jako jakékoliv jiné činnosti, to znamená nošení roušek, omezení shromažďování... Létat se zatím nesmí za hranice Česka. Pro jakýkoliv případný let do a ze zahraničí se musí využívat letiště Václava Havla v Praze.
Kromě toho, že jste pilot, publicista a odborník na letectví, jste působil jako viceprezident Českých aerolinií. Z toho titulu můžete odhadnout, zda bude cestování po konci pandemie takové, jaké je známe teď?
Nedovedu si představit, že by se najednou otevřely všechny hranice, lidé začali bez zaváhání létat jako dříve a jednotlivé státy by na své území pouštěly miliony cizinců bez jakékoliv kontroly. Je také potřeba počítat s tím, že celkově svět kvůli pandemii zchudne, mnoho lidí přijde nebo už přišlo o práci a létání na zahraniční dovolené nebude už tak dostupné. Lidé budou mít také zdravotní obavy z mezinárodního cestování. I řada služebních cest se bude zřejmě řešit pomocí internetových konferencí.
Zvedne pandemie podle vás ceny letenek?
To je dnes těžké říct. Nejsem si jistý, zda poroste rychleji nabídka leteckých společností nebo poptávka cestujících. Fakt ale je, že letecké společnosti budou muset své ztráty alespoň částečně kompenzovat, budou muset splácet případné půjčky, takže je možné, že ceny letecké přepravy půjdou nahoru.
Které linky se podaří obnovit nejrychleji? Budou to charterové lety na dovolenou?
Mezinárodní letecká doprava se bude obnovovat především podle možností jednotlivých zemí. Pokud například nebudou čeští občané smět cestovat do Itálie, což lze na celé letošní léto předpokládat, nedá se uvažovat ani o pravidelných, ani o charterových letech. Podobná situace je u Španělska, které nyní zvažuje uzavření země pro turisty na celé letošní léto. Stejné to bude i s dalšími zeměmi, které s pandemií tvrdě bojují. Takže obnovovat se budou lety tam, kam se bude smět cestovat.
Ministryně financí Alena Schillerová očekává, že ministerstvo průmyslu připraví analýzu, které firmy má stát zachránit. Stát by podle ní měl koupit České aerolinie. Je tohle správná cesta, jak řešit dopady pandemie na letecké společnosti?
Pokud bude pandemie ještě nějakou dobu trvat, nemusí to jednotlivé letecké společnosti finančně ustát a ČSA nejsou výjimkou. Připravit
analýzu současné situace a stanovit kritéria a principy toho, jak by stát měl a mohl společnosti ČSA pomoci, považuji rozhodně za správné. Vlastní objem a forma pomoci pak budou jistě záležet na vývoji i délce současné situace. Zda půjde o kapitálový vstup do ČSA nebo o nějakou jinou formu podpory, bude už ekonomické i politické rozhodnutí vycházející jak z výsledků studie, tak z možností a priorit státu.
Je podle vás nutná podpora státu?
Pokud současný vlastník nebude schopen ČSA udržet při životě a existenci vlastního leteckého dopravce považuje náš stát za důležitou, tak za několik týdnů zřejmě jiné řešení nebude.
Jak dlouho se může letectví z takové krize vzpamatovávat?
Optimisté hovoří obecně o 18 měsících, ale třeba takové vedení společnosti Lufthansa vychází z předpokladu návratu k normálu až během několika let. Z tohoto důvodu minulý týden rozhodlo nejen o zrušení dceřiné společnosti Germanwings, ale také o snížení svých vlastních letadlových kapacit o asi šest procent. Prostě vyřadí určitý počet letadel z provozuschopného stavu. Já osobně si také myslím, že zotavení
bude trvat několik let, a navíc si myslím, že letecká doprava už nikdy nedosáhne objemů, které jsme znali – loni bylo například globálně přes 4,5 miliardy leteckých cestujících.
Komu teď hrozí největší krize? Kromě uzemněných letadel tady máme třeba prázdná letiště...
V letecké dopravě jsou kromě výrobců letadel tři hlavní hráči: letecké společnosti, letiště, podniky řízení letového provozu. Řízení letového provozu je strategická záležitost, která je obvykle ve vlastnictví státu. Je tedy celkem jasné, že všechny státy svůj podnik řízení letového provozu finančně podpoří a zachrání. U letišť už je situace trochu složitější – záleží na tom, kdo je vlastníkem a jakou důležitost pro něj dané letiště má. Pokud má jasný ekonomický přínos, tak vlastník určitě bude chtít v rámci svých možností takové letiště zachránit a poskytne mu potřebnou podporu.
Podstatně složitější bude ale situace s leteckými společnostmi. Jen minimum jich má dnes totiž nějaký zásadnější majetek. Letadla jsou obvykle na leasing a společnosti běžně žijí z průběžného cashflow, to znamená z tržeb, které získávají prodejem letenek. Cash flow je v současné době pro letecké společnosti nulový nebo záporný, a to kvůli vracení částek za zrušené lety. Odhaduje se, že v průměru jsou letecké společnosti schopné vydržet bez tržeb a vnější pomoci jen asi dva měsíce.
Myslíte, že tuto krizi některé letecké společnosti nepřežijí?
Jsem si tím prakticky jistý. Rozsah bankrotů leteckých společností bude záviset na tom, jak dlouho bude pandemie trvat. S ohledem na předpoklad, že letecké společnosti jsou v průměru schopné přežít dva měsíce, je možné očekávat, že v půlce května se některé již začnou dostávat do problémů, které nebudou schopné bez vnější pomoci vyřešit. Záležet pak bude na možnostech jejich majitelů je financovat z jiných zdrojů, ale hlavně asi na přístupu vlád.
Jak na tom budou třeba nízkonákladové společnosti?
Pro nízkonákladové společnosti platí princip závislosti na průběžných tržbách zřejmě ještě více než pro klasické společnosti. Záleží samozřejmě na tom, jak která společnost využívala svoje minulé zisky – zda je vyplácela jako dividendy, zda je investovala jen do růstu nebo zda a jaké si vytvářela rezervy, ale i jak rychle a jak efektivní úsporná opatření po nástupu pandemie zavedla.
Teď se ještě vraťme k vašemu létání. Jaká letiště jste v životě už navštívil?
Držím český a možná i světový rekord v počtu letišť, na kterých jsem přistával. Je jich nyní celkem 698, a tak by bylo těžké je vyjmenovat. V záznamech mám jak některá velká dopravní letiště po Evropě, USA, Kanadě i Austrálii, tak i štěrkové nebo travnaté přistávací dráhy na Aljašce, Novém Zélandu, v Rusku nebo Namibii a řadě dalších zemí.
Napadá mě, jestli už pro vás není létání rutina. Jestli máte něco jako největší zážitek...
Je trochu těžké rozhodnout, který zážitek je největší. Mezi ty, které mi utkvěly v paměti, patří ale například přistání na dráze u Beringova průlivu na Aljašce, dva průlety bouřkami nad velehorami Taurus v Turecku a Alpami v Rakousku, přelety a filmování měst Sydney, Los Angeles, Vancouver, San Francisco, New York a dalších míst, fotografování jícnu sopky Etna, přelet pouští Sahara, Kalahari a Namib.
Dostal jste se někdy do situace, kdy už jste si myslel, že s letadlem havarujete?
Na havárii nemyslím. Kdybych tu možnost připustil, tak bych to vlastně vzdával. Byl jsem ale párkrát v situacích, které jsem si přál, aby už co nejrychleji skončily, a když jsem se z nich dostal, tak jsem je musel nějakou chvíli rozdýchávat. Šlo třeba o ty dva zmíněné průlety bouřkou nad velehorami, kdy kolem mě v těžkých turbulencích létaly blesky, do předního skla narážely kroupy, motor vynechával. K tomu mi v obou případech zhasla palubní obrazovka se všemi potřebnými údaji, já jsem byl v mraku a někde nedaleko pode mnou vysoké skály.