Málo sněhu + málo deště = sucho
Zima bez sněhu je jednou z příčin sucha, které letos přišlo do Česka. Navíc tak nečekaně brzo.
Už dvě desítky let se odborníci v Krkonoších podrobně věnují tradičnímu úkazu, sněhové Mapě republiky. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. „Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
Měření také dokládají, že průběh zimy v Krkonoších byl letos opravdu nezvyklý. Při prvním letošním zjišťování mocnosti sněhové pokrývky, které se odehrálo 24. ledna, byla naměřená výška sněhu jen 5,3 metru. Tloušťka sněhové vrstvy výrazně stoupla až na poslední chvíli, díky sněžení v březnu.
Letos vědci naměřili v oblasti Studniční hory maximální výšku sněhu 9,5 metru, a to 8. dubna. Loni naměřili maximální vrstvu 14,5 metru, rekordním byl rok 2000 s více než patnácti metry.
Výšku sněhu měří i z dronů
V oblasti Mapy republiky vědci zaměřují terén pomocí GPS a teď i s pomocí dronů ve variantách se sněhem a bez sněhu. A obě porovnávají. Odhalili, že důvody, proč zde sníh zůstává tak dlouho, jsou modelace terénu a větrné proudy kolem Bílého Labe. Ty zde totiž pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Odborníci také sledují, kdy Mapa republiky zmizí. Sníh pod Studniční horou obvykle totiž vydrží i v létě. Loni zmizel poslední sníh 22. července, ale není výjimkou, že tu sníh vydrží až do srpna.
Letošní rok byl na sníh mimořádně chudý nejen v Krkonoších. Už v únoru upozorňovali meteorologové, že na horách leží oproti loňsku jen minimální sněhová pokrývka. Například během února ležel sníh jen v nejvyšších partiích Šumavy a meteorologové spočítali, že jde o jedny z nejnižších hodnot za celou dobu pozorování.
Málo sněhu znamená málo vody i během zbytku roku. Zásoby v půdě, vyčerpané během roku, se nemají z čeho doplnit. Letos byly zásoby vody ve sněhu oproti loňsku zhruba desetinové, proto začali vodohospodáři napouštět přehrady už v únoru. Voda z jarního tání chybí i v řekách, třeba průměrný průtok v Dyji je na dvaceti procentech, ve Vltavě na třiadvaceti a na Labi na třiceti procentech obvyklého stavu. Už v polovině února ministerstvo zemědělství varovalo, že sice zásobování obyvatel pitnou vodou zatím není ohroženo, ale v létě mohou být omezovány odběry vody pro průmysl nebo zemědělství. Ohrožena může být i splavnost řek.
Voda ze sněhu chybí všude
Že Česko nejspíše čeká další velmi suchý rok, potvrzují i nejnovější údaje. „Aktuální stav v polovině dubna je nejméně příznivý ve srovnání s předchozími dvěma lety. Podmínky dostupnosti vody pro vegetaci na počátku vegetačního období jsou tak velmi nepříznivé a zvyšují pravděpodobnost rozvoje sucha a jeho dopadů v následujících týdnech,“varuje Český hydrometeorologický ústav ve zprávě o suchu. Obavy odborníků potvrdil i rychlý nástup jara, který přišel zhruba o dva týdny dříve, než je obvyklé. Rašící rostliny čerpají vodu z půdy a ta se nemá z čeho doplňovat, stav vody v řekách a potocích je kvůli chybějícímu sněhu podprůměrný a jaro je navíc nadprůměrně teplé.
„Po Velikonocích se nachází polovina území Česka v kategorii mimořádné sucho a například ve druhém dubnové týdnu nespadla ani kapka,“uvedl Janek Doležal z ČHMÚ. Aktuální situaci nevylepšily ani víkendové srážky. Odborníci proto varují, že pokud situaci nevylepší nečekaně deštivý květen, čeká Česko sucho.