Šest klíčových dnů, které umožnily viru získat sílu
Interní materiály ukazují, že Čína zatloukala a nepochopitelně váhala s reakcí
Autoritářské režimy chyby nepřiznávají. Čína je v tomto smyslu opravdový přeborník.
Před lety zatloukala rozsah epidemie SARS, a jak dokládají interní čínské dokumenty, jež zveřejnila agentura AP, nejinak tomu bylo i v počátcích nynější světové pandemie, kdy se ještě dalo mnohé zachránit. Úřady tajily pravdu nejen světu, ale i vlastním obyvatelům.
Z uvedených dokumentů a také z expertních analýz známých dat vyplývá, že klíčových bylo šest dnů mlčení mezi 14. a 20. lednem.
14. ledna proběhla důvěrná telekonference šéfa Čínské zdravotnické komise Ma Siao-weje s vedoucími zdravotníky provincie Chu-pej. Podle memoranda s cílem následně předat citlivé informace prezidentovi Si Ťin-pchingovi a dalším vysokým představitelům země.
Je zřejmé, že přinejmenším zdravotnické vedení vědělo, že jde o velice znepokojivý problém. „Jde o nejzávažnější výzvu od epidemie SARS v roce 2003,“uvedl podle memoranda Ma Siao-wej.
To podstatné už věděli
Nyní zdravotnická komise říká, že telekonference se konala kvůli tomu, že byl nahlášen první případ nákazy v Thajsku (8. ledna hospitalizovali v Bangkoku Číňanku, která přiletěla z Wu-chanu, což byl první případ mimo Čínu) a také kvůli možnosti šíření nákazy během nadcházejících novoročních svátků.
V části nazvané „střízlivý přístup k situaci“se dále praví: „Dosavadní případy naznačují, že je možný přenos z člověka na člověka“.
„S příchodem novoročních oslav bude mnoho lidí cestovat a riziko šíření je vysoké. Všechny lokality se musí připravit na epidemii,“pokračovalo memorandum.
Šest dnů po tomto setkání uspořádalo město Wu-chan, epicentrum nové nemoci, lidové shromáždění, jehož se zúčastnily desetitíce lidí. Statisíce obyvatel velkoměsta se začaly rozjíždět na blížící se novoroční oslavy po Číně a také do ciziny.
Až sedmý den po zmíněném jednání – 20. ledna – vystoupil na veřejnosti prezident Si Ťin-pching, aby Číňany varoval. 23. ledna pak čínské vedení zavedlo ve Wu-chanu drastickou karanténu.
Proč úřady čekaly „nekonečných“šest dnů, než začaly konat, to je pro řadu odborníků nepochopitelné. Zvláště když už nejpozději 14. ledna (a nejspíš již dřív) věděly vše podstatné. Mezitím se podle kvalifikovaných odhadů ve městě infikovaly tisíce jeho obyvatel a na pořádný průšvih bylo zaděláno.
„To je šílené,“reagoval Zuo-Feng Zhang, epidemiolog z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Kdyby zareagovali o šest dnů dříve, mohlo být mnohem méně pacientů a dalo se vyhnout zhroucení zdravotnického systému ve Wu-chanu.“
Výše uvedené dokumenty pocházejí od anonymního výše postaveného zdroje v čínském zdravotnictví, který nechtěl být jmenován kvůli strachu z pomsty. Agentura AP uvedla, že obsah písemností jí potvrdily další dva zdroje, které byly s obsahem telekonference seznámeny.
Plné nemocnice, ale nikdo to neví
Čínské úřady – přestože to samy nikdy nepřiznají – se zjevně snažily zprávy o novém viru ututlat od samého počátku. Přinejmenším ty místní před vedením vlastní země, jehož reakce se nejspíš obávaly. Případ pronásledování wuchanského lékaře Li Wen-lianga, který jako první upozornil své přátele na problém už koncem prosince, byl dostatečně popsán. Tento lékař, který nemoci nakonec sám podlehl, nebyl zdaleka jediný, komu policie a úřady vyhrožovaly. Jde také o utajování samotného počtu nemocných.
Jak potvrzují interní bulletiny, Národní středisko pro kontrolu nemocí nedostalo od místních úředníků v době mezi 5. a 17. lednem žádný záznam o nových případech. Přitom v té době se ve wuchanských nemocnicích objevovaly stovky pacientů.
Raný příběh pandemie ukazuje řadu promarněných příležitostí. Je zřejmé, že mlčení v době mezi 14. a 20. lednem nebylo jediným „nedopatřením“čínských úřadů na všech úrovních. Nebylo ale ani nejdelším zpožděním, jaké jsme mohli ve světě zaznamenat. Světové vlády viděly, co se ve Wu-chanu děje, také díky následné drsné karanténě dostaly dost času, měsíc až dva, aby se připravily. Viděno z dnešního pohledu tento čas mnohé promarnily.
Ale zpátky k Číně. Zbytečná prodleva s reakcí v zemi, kde se koronavirus zrodil, ať už byla zapříčiněna zkostnatělým systémem řízení, nebo tamní panickou potřebou vše nepříjemné zametat pod koberec, byla pro současnou situaci ve světě nejzásadnější. Přišla totiž v tom nejkritičtějším čase, kdy se epidemie teprve rozjížděla. Byla tak nakypřena půda pro pandemii, jež si už ve světě vyžádala přes 160 000 mrtvých a miliardám mění život.