Ani jediný nemocný...?
V Tádžikistánu prý žádný koronavirus není, přesto ale nebezpečně „kosí“tamní ekonomiku.
Žádná přísná omezení, žádná izolace, rouškami se vybavil málokdo. Měsíc po vyhlášení světové pandemie koronaviru hlásí Tádžikistán jako jedna z mála zemí na světě stále nula případů nakažených. To ovšem tamní vládě nezabránilo požádat o humanitární pomoc na boj s infekcí. Na zemi, která je závislá na příjmech ze zahraničí a středních a malých firmách, totiž světová zdravotnická krize dopadá ekonomicky.
Na rozdíl od okolních států se v 8,5milionovém Tádžikistánu prakticky nic nezměnilo – omezen je přístup pouze na fotbalová hřiště, kde se nadále hraje místní liga, a preventivně je zakázané společné modlení v mešitách. Zavřené jsou i státní hranice, rozhodnutí nicméně padlo až v polovině dubna. Mnozí Tádžikové kvůli tomu začali skupovat potraviny a dobrovolně se uchylovat do izolace. Drtivá
většina lidí ale i nadále chodí do práce. Ve studiu pokračují i dva miliony žáků a studentů středních a vysokých škol.
Oficiální údaje o absenci nákazy v zemi sice potvrdila i tamní pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO), řada odborníků vládní statistiku ale zpochybňuje.
„Tádžikistán není ostrov, na který se těžko dopravuje. Naopak je to země, která těsně sousedí se státy, v nichž je situace velmi nepříznivá – Kyrgyzstán, Uzbekistán, Afghánistán. A co je důležitější, tisíce Tádžiků se v posledních měsících vracely z Rusku do vlasti,“řekl ruskému deníku Kommersant analytik Arkadij Dubnov.
Miliardy od pracovníků z Ruska
Tádžická vláda přitom zprávy o tom, že nákaze už v zemi podlehlo několik lidí, aktivně dementuje. Jednotlivé (podezřelé) případy pak spojuje s jinými chronickými onemocněními. O tom, proč končí někteří lidé v karanténě, ovšem úřady mlčí. Pandemie mezitím v Tádžikistánu těžce dopadá zejména na tisíce lidí, kteří jsou závislí na příjmech, jež jim každý měsíc posílají příbuzní pracující v zahraničí – především v Rusku. Za prací se tam vydal zhruba milion občanů tohoto chudého asijského státu.
Za celý loňský rok poslali Tádžikové pracující v Rusku svým příbuzným celkem 2,576 miliardy dolarů (asi 64 miliard korun), což je více než třetina loňského HDP Tádžikistánu. S příchodem pandemie do Ruska však přišla řada ekonomických migrantů okamžitě o práci, jiným se příjmy výrazně snížily.
Karanténa by byla smrtící
Vláda se proto bojí ekonomické krize, takže prevenci zaměřuje zejména na ekonomiku. Kvůli malým příjmům ze zahraničí zůstala země teď závislá na středních a malých firmách, a právě kvůli nim se plošným karanténním opatřením snaží vyhnout. Karanténa by totiž podle analytiků takové podniky doslova pohřbila.
O pomoc „v boji s koronavirem“se Dušanbe obrátilo na Rusko ale i Evropskou unii. Zatímco Moskva poslala zemi testy pro detekci infekce a slíbila zajistit bezpečnost tádžických ekonomických migrantů, Brusel podle médií pošle Tádžikistánu přibližně 80 milionů euro. Více než polovinu z toho tvoří grant, dalších 30 milionů je půjčka od Evropské investiční banky, která by měla pokrýt vládní krizový plán. Přes milion dostane země na ochranné potřeby pro zdravotníky.
Podle tádžického politologa Parviza Mullodžanova se vláda ekonomickými opatřeními snaží předejít i panice mezi lidmi. Zprávy o absenci infekce v zemi ale i on odmítá. Úřady podle něj zřejmě spoléhají na to, že v populaci, kterou ze 70 procent tvoří mladí lidé, nebude vyšší úmrtnost mezi staršími lidmi tak patrná. Do budoucna pak doufá, že v zemi se vytvoří kolektivní imunita, dodává.