Bez Ukrajinců nesklidíme

Na polích nejspíš budou chybět tisíce brigádníků. „Bez nich se neobejdeme,“varují zemědělci

Během pár týdnů naplno začnou sklizňové práce na polích. Farmářům ale hrozí, že na ruční vyřezávání ředkviček nebo salátů neseženou dostatek lidí. Chybějí jim totiž dva až tři tisíce brigádníků, kteří se nemohou do Česka vrátit kvůli uzavření hranic.

Zemědělci jsou dlouhodobě závislí na pracovnících z Ukrajiny, Bulharska i Rumunska. Řešením není ani dočasná výpomoc lidmi z uzavřených fabrik.

„Nabízejí se nám lidé z automotive, ze Škodovky nebo z hotelů. Ale nelíbí se jim být celý den ohnutý na poli,“říká Aleš Schneiberg, obchodní ředitel největšího producenta zeleniny v Česku, společnosti Bramco CZ.

Firmě na lánech u Semic v Polabí chybí 150 brigádníků z Ukrajiny, které bude potřebovat jako každý rok ke sklizni zeleniny. Před uzavřením hranic vycestovali domů, ale teď se nemohou vrátit.

Podobné problémy řeší také další zemědělci, zejména zelináři, pěstitelé chmele, ovoce a brambor. „Bez nich je to nemyslitelné,“dodává Schneiberg. Firmy v sektoru proto vyjednávají s ministerstvy zemědělství a zahraničních věcí o uvolnění podmínek pro vstup zahraničních pracovníků. Průlom by mohl přijít v příštím týdnu.

Zemědělský svaz aktuální nedostatek sezonních pracovníků odhadl na dva až tři tisíce. Kromě toho v sektoru dlouhodobě chybí až pět tisíc lidí na plný úvazek.

„Zakládáme porosty, ale nevíme, kdo to sklidí. Nedostatek pracovní síly je pro nás zásadní problém, který v tuto chvíli neumíme vyřešit,“potvrzuje obavy předseda Zelinářské unie Petr Hanka. Nejvíce práce přijde se začátkem hlavní sezony na konci května.

Přes sto kamionů denně

Česko přitom zdaleka není soběstačné, pokud jde o množství vypěstované zeleniny. Vlastní produkcí pokryje okolo třiceti procent spotřeby. Denně do země přijíždí přes sto kamionů se zeleninou, především ze Španělska, Itálie, Francie a Nizozemska.

Všechny tyto státy nyní patří mezi rizikové destinace, výrazně zasažené pandemií koronaviru. Vyvolává to obavy ze zdražování, které už se částečně projevilo na cenovkách v obchodech. Kilogram paprik v Tesku se koncem minulého týdne prodával za 110 korun, zdražují také brambory nebo salátové okurky.

„Cenu zvyšuje situace kolem koronaviru, tedy nedostatek pracovní síly na sklizeň a najímání místních pracovníků na farmách ve Španělsku, Itálii a Francii, kteří navyšují náklady. Dále například komplikace v dopravě,“vysvětluje mluvčí Teska Václav Koukolíček.

Kromě toho jako každý rok tlačí ceny nahoru doprodej české sklizně z loňského roku. „Je pravděpodobné, že některé potraviny budou za vyšší ceny. Záleží na vývoji sklizně v hlavních producentských zemích a zajištění pracovní síly. Odhadnout se to ale nedá,“tvrdí předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Čerstvá sklizeň v červnu může naopak ceny snížit.

Zdražováním cen obchodníci reagují i na výrazně vyšší poptávku spotřebitelů po ovoci a zelenině.

Potřeba lidí posilovat tělesnou imunitu například v Tesku zvedla zájem o desítky procent. Nejvíce o pomeranče, citrony a jablka.

Zákazníci také ve větší míře preferují výrobky českého původu. Není proto náhoda, že ministerstvo zemědělství chápe současnou pandemii jako příležitost ke snížení závislosti Česka na dovozech. Největší část mimořádné podpory ve výši čtyř miliard korun z Programu rozvoje venkova resort cílí na zvýšení soběstačnosti v pěstování ovoce, zeleniny, brambor, chmelu a rovněž na produkci vepřového a kuřecího masa.

Pokud se vyřeší problém nedostatku brigádníků, mohou čeští zemědělci z pandemie v budoucnu profitovat. „Už necítíme takový tlak ze zahraničí. Zdražilo euro, pěstitelé ve Španělsku a Itálii mají problémy a doprava je dražší. Máme přibližně o 26 procent větší poptávku a zároveň ze strany řetězců není takový tlak na snižování cen. Ceny jdou postupně nahoru,“hodnotí situaci Luděk Dvořák, manažer prodeje odbytového družstva Čerstvě utrženo, které samo pěstuje, ale také zajišťuje odbyt rajčat, borůvek a meruněk z několika farem na jižní Moravě.

Lidé začali více kupovat české, mnohdy kvalitnější potraviny a tolik už nehledí na cenu. Kilogram rajčat z českých farem stojí 130 až 200 korun, dovozová z Maroka, Španělska či Itálie jsou čtyřikrát levnější.

Dvořák prohlašuje, že česká rajčata jsou chutnější, protože importovaná se trhají nezralá a dozrávají na cestě a ve skladech, kde jsou vystavena několika teplotním šokům.

„Třeba Holanďané k nám posílají pod cenou to, co by si sami na talíř nedali. Jsou to rajčata druhé kategorie. Jsem zvědav, jestli se trh narovná a dlouhodobě nás zákazníci budou držet na úkor zahraniční produkce,“řekl.

Cenu některých potravin zvyšuje nedostatek pracovní síly či komplikace v dopravě.