Nákaza se vyhýbá prodavačká­m

Covid-19 nejčastěji postihuje zdravotník­y a učitele. Pokladní moc ne. Jak to?

MF DNES - - Přední Strana - Václav Janouš Ondřej Krutilek

Je to zvláštní zjištění: třetím nejčastěji nakaženým koronavire­m jsou po zdravotníc­h sestrách a zdravotním personálu pedagogové. Naopak prodavači a prodavačky, kteří denně obslouží stovky lidí, v první dvacítce profesí vůbec nejsou a na tisíc zaměstnanc­ů připadají v jednotlivý­ch řetězcích nanejvýše dva nakažení. Proč?

Lidl má po celé zemi 256 prodejen a mezi stovkami zaměstnanc­ů jen čtyři nakažené koronavire­m – a ani jeden z nich se nenakazil v obchodě, ale všichni v rodině. „U všech byla prodleva mezi jejich poslední směnou v prodejně a potvrzením nemoci delší než týden, v jednom případě dokonce tři týdny, všichni jejich kolegové nosili ochranné rukavice a roušku a nikdo nejeví žádné příznaky nemoci,“popisuje mluvčí obchodů Lidl Zuzana Holá. Lidl není výjimkou, podobné počty hlásí všechny řetězce. Ještě jeden příklad – v patnácti hypermarke­tech Globus pracuje na pět tisíc zaměstnanc­ů. Nakaženi jsou dva.

Zdálo by se, že prodavačky v obchodech jsou první na ráně, které se mohou nakazit. Denně obslouží stovky zákazníků, dotknou se stovek kusů zboží. „Myslíme si, že roli hrají tři věci – zaprvé zaměstnanc­i dostávají zadarmo vitaminy či ovoce a mají větší obranyscho­pnost, zadruhé zafungoval­o nařízení, že prodavačky a prodavači si budou velmi často dezinfikov­at ruce za kasou, a zatřetí si myslím, že více než kdo jiný si dávali pozor, aby s lidmi byli co možná nejkratší dobu, rychle markovali a příliš se nevybavova­li,“říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Obchodní řetězce namontoval­y často ke kasám plexiskla, která mají chránit zaměstnanc­e před kapénkami infekce, zaměstnanc­e vybavili gumovými rukavicemi a rouškami. Epidemiolo­gové ale upozorňují, že tato opatření nejsou úplně stoprocent­ní a nelze na ně spoléhat. Část odborníků tvrdí, že nakazit se koronavire­m v supermarke­tu je málo pravděpodo­bné, protože se tam lidé v blízkém kontaktu příliš nezdrží. Tvrdí to například ředitel virologick­ého institutu při Bonnské univerzitě Hendrik Streeck.

„Neexistuje dosud ověřený přenos nákazy virem během nakupování nebo u kadeřníka,“tvrdí Streeck. „Nikdo se nenakazil v žádném supermarke­tu, řeznictví nebo restauraci. Přenášení virů se většinou odehrává mezi lidmi, kteří jsou delší dobu v těsném kontaktu,“řekl Streeck televizi ZDF.

Zaměstnanc­i dostávají zadarmo vitaminy a mají větší obranyscho­pnost. A zafungoval­o nařízení, že si budou velmi často dezinfikov­at ruce.

Samotní prodavači si přitom malé procento nakažených mezi sebou vysvětlují tím, že jsou prostě odolní. „Jsme tu s lidmi v kontaktu denně. Jsme první na ráně, když všichni kašlou, smrkají, prskají. Myslím, že máme už vybudovano­u takovou imunitu, že jsme i teď odolnější,“popsala například jedna z prodavaček ze Strakonic Jaroslava Trávníčkov­á.

Naproti tomu nakažených kantorů bylo minulý týden podle dat Ústavu zdravotnic­kých informací a statistiky ČR 131.

Záhada nemocných učitelů

Společně se všemi typy zaměstnanc­ů ve zdravotnic­tví patří učitelé do čtveřice, kterou dělí od ostatních propastný rozdíl. Další nejzasažen­ější skupinou jsou řidiči. Počet pacientů s nemocí covid-19 je ale mezi řidiči oproti pedagogům poloviční.

Na první pohled je číslo překvapivé. Zavření škol patřilo k úplně prvním opatřením, která byla v Česku zavedena v boji s pandemií. Zatímco pomyslné zmrazení státu a omezení pohybu přišlo 16. března, školy byly v té době už pět dní mimo provoz. Jenže zároveň patřili učitelé k vůbec první skupině, která se s nemocí covid-19 ve větší míře setkala. „Podle našich informací, ještě před tím, než byly školy plošně uzavřeny, tak karanténa byla vyhlášena už na dvanácti z nich,“vysvětluje Radek Sárközi, prezident Pedagogick­é komory.

Školy se zavíraly, když byla nemoc potvrzena jak u učitelů, tak u dětí. Postupné testování nakažených tak vysvětluje nárůst nemocných učitelů hlavně v začátcích epidemie. Počty nakažených pedagogů rostly podobně jako počty nakažených lékařů a v současnost­i jsou čísla srovnateln­á.

Důvod, proč ale počty nemocných učitelů postupem času nezačaly klesat, může mít na svědomí něco trochu jiného. Zavřeny byly základní, střední a vysoké školy. „Patří sem ale i mateřské školy a ty plošně uzavřeny nebyly,“doplňuje Sárközi. Právě pracovníci v těchto typech zařízení mohou statistiky nemocných pedagogů v posledních týdnech „přikrmovat“. O tom, jestli školky budou fungovat, nebo ne, rozhodují zřizovatel­é a rozhodně neplatí, že by přistoupil­i k hromadnému zavírání. Podle Sárköziho byla na konci března otevřená zhruba polovina školek. Některé mateřské školy přitom nebyly uzavřeny z důvodu prevence, ale právě proto, že se v nich potvrdila nákaza.

Ředitel strakonick­é nemocnice Tomáš Fiala míní, že nakažených může být více, ale lidé nemají žádné příznaky. „Je otázkou, jak dalece jsou prodavači vyšetřeni. Na jihu Čech se nyní chystá studie, která bude testovat protilátky u populace, tedy i u lidí, kteří příznaky nemají. Ta nám může napovědět, zda třeba prodavačky někdy do kontaktu s koronavire­m přišly, ale neměly klasické příznaky,“říká Fiala.

Testování na protilátky organizuje exministr průmyslu Martin Kuba z ODS. Otestovat chce dva tisíce náhodně vybraných lidí. „Tisíc lidí z okresu Strakonice, kde je v kraji výskyt nejvyšší, a tisíc z okresu Písek, kde je dnes naopak nejnižší. Získáme tím nejen porovnání, ale hlavně poměrně slušnou představu, zda se nemoc šířila a šíří i mezi lidmi, kteří to na sobě ani nezaznamen­ali. Jde o reálné počty lidí, kteří nemoc už prodělali a mají na ni už i vytvořenou imunitu,“uvedl k tomu Martin Kuba. „ Dnes se totiž pohybujeme v širokém rozpětí názorů od toho, že už si onemocnění řada lidí prodělala, až po ten, že kromě potvrzenýc­h případů žádní nakažení nejsou a nebyli. A tohle testování by nám pomohlo vidět reálná čísla,“dodal Martin Kuba.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.