Střídavá péče vázne. Část rodičů se brání „střídání“
Otec dítěte se vymlouvá na nouzový stav a už dva týdny odmítá předat děti, stěžuje si MF DNES zoufalá matka. Policie ji odkázala na soud
Někteří rodiče zneužívají nouzového stavu a odmítají předat dítě ve střídavé péči druhému rodiči. Nouzový stav však střídavé péči nijak nebrání.
Na redakci MF DNES se obrátila Alena Koutníková, která má s bývalým manželem děti ve střídavé péči. Jenže už je skoro dva týdny neviděla. Děti zůstaly u otce, který je matce odmítá předat. „Řekl mi, že se bojí nákazy. Když jsem mu říkala, že nemocná nejsem, argumentoval tím, že je nouzový stav a omezený pohyb, takže mi je nedá,“píše Alena Koutníková. Manžel s ní nakonec přestal komunikovat úplně. Proto se obrátila na policii a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). „Policie mi poradila, ať se obrátím na soud,“uvádí v závěru Koutníková.
Dítě je po rozvodu v pasti
Příběh paní Aleny je jen jedním z mnoha. Podobnou situaci aktuálně řeší velká část rozvedených či rozešlých rodičů nezletilých dětí. Právě i proto nárůst konfliktů mezi rozvedenými rodiči zaznamenávají právníci, krizové linky či úřady OSPOD. „Obrátilo se na nás už několik rodičů, že jim nechce druhý rodič dítě předat kvůli koronaviru. Všem doporučujeme, aby spolu situaci v klidu projednali a domluvili se na určitých podmínkách,“řekla sociální pracovnice Aneta Růžičková. Podobné
zkušenosti z poslední doby má i ředitelka krizové Modré linky Hana Regnerová. Podle ní má celá situace největší dopad právě na děti, které se stávají rukojmími vlastních rodičů. „Dítě je v pasti problémů rodičů a neví, co s tím. Většinou ani neví, co má chtít,“vysvětluje Regnerová z Modré linky. Ta poskytuje pomoc dětem a mladým lidem v krizových a obtížných životních situacích.
Hádka o dodržování hygieny
Podle Regnerové se u rozhádaných partnerů objevuje stále stejný scénář. „Vypadá to následovně. Nesouhlasím s tím, jak to ten druhý dělá, jak ho vychovává, co o mně říká, jak to dopadá na děti a na náš vztah mezi mnou a dítětem. Nejde se s ním pořádně domluvit, nic nepomáhá. Buď se to intervencí zhoršuje, nebo je to pořád stejné. Novým aktuálním tématem je pak hygiena a její nedodržování,“nastiňuje Regnerová.
Rovněž dochází k tomu, že se na krizovou linku obracejí rodiče, kteří se druhého bojí zeptat. „Někdy naopak dochází k vážným dopadům na děti a to doporučujeme se obrátit na příslušný OSPOD, který funguje bez ohledu na nouzový stav, protože ten může více zasáhnout,“dodává Regnerová.
Snaha o dohodu
Podle sociální pracovnice Anety Růžičkové je důležité, aby rodiče i v současné době jednali s rozvahou a situaci si ještě více nekomplikovali. „Rodičům doporučujeme, aby respektovali rozsudky a uzavřené dohody. Pokud to není možné, tak aby se dohodli na jiné úpravě,“říká Růžičková, vedoucí úseku terénní sociální práce magistrátu města Pardubice. Ti rodiče, kterým je upírán styk s dítětem kvůli nouzovému stavu, jsou v právu. Mohou se obrátit na soud prostřednictvím návrhu na výkon rozhodnutí.
Advokáti se rovněž shodují, že neexistuje žádný relevantní důvod, kvůli kterému by jeden rodič měl odepřít v aktuální situaci druhému rodiči péči o potomka. Výjimkou je snad nařízená individuální karanténa. „Soudní rozhodnutí i dohody o výchově dětí stále platí. Rodiče mají povinnost se podle nich chovat, což platí i v době nouzového stavu a v celorepublikové karanténě. Výjimkou jsou jen případy, kdy je kvůli nákaze jeden z rodičů v domácí nebo zdravotnické karanténě,“podotýká prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová.
Rodiče, kteří čekají na opatrovnický soud, však trápí, že se jednání odkládají na květen či polovinu června. Podle ministerstva spravedlnosti bylo kvůli nouzovému stavu posunuto 551 případů.
Argumentoval tím, že je nouzový stav a omezený pohyb, takže mi děti nedá.