Evropští premianti, kteří se vzepřeli nákaze
Malé země, od Portugalska po Dánsko, zareagovaly na pandemii pohotově
Zdálo se, že vše hraje proti Portugalsku. Jednak těsně sousedí se Španělskem, kde koronavirová nákaza postupovala rychlým tempem. Desetimilionová země se navíc musela vyrovnat se stárnoucí populací a podfinancovaným zdravotnictvím. Kdekdo lámal nad Portugalci hůl.
Přesto dokázali v boji s virem uspět. Podobně jako další menší země Evropy, včetně třeba Česka.
V sousedním Španělsku už teď mají přes 20 tisíc obětí, v Itálii téměř 24 tisíc – v Portugalsku jich je stále „pouze“700.
Portugalci totiž velmi brzy pochopili, že musí jednat rychle. Zavřeli školy už 16. března, ve chvíli, kdy tam bylo teprve prvních 245 nakažených. Poučili se, kam vedla váhavost o sousedů – ve Španělsku zavřeli školy, až když měli přes dva tisíce nakažených.
Následovaly pak další pohotové preventivní kroky.
„Okamžité zavedení přísných opatření může být jedním z vysvětlení pomalejšího tempa infekce,“říká Ines Fronteirová, lékařka z Lisabonské univerzity Nova.
Levicový premiér António Costa potvrdil pověst schopného politika. K úspěchu přispěla také disciplinovanost i pocit sounáležitosti lidí. „Všichni prokázali obrovskou solidaritu,“míní Ricardo Baptisto Leite, lékař a politik opozičních (pravicových) sociálních demokratů.
Portugalsko přitom dnes není v Evropě jediné, které přijímá pochvaly za dobrou reakci na koronavirovou krizi.
Třeba Norsko mělo zpočátku nepříznivé statistiky kvůli mnoha nakaženým navrátilcům z Alp. Drží ale chorobu na uzdě umným užívání chytrých aplikací, která dávají dobrý obraz o cestách, kudy se virus šíří.
Relativně vysoké počty nakažených mělo ze stejného důvodu jako Norsko i Dánsko. Mladá a energická premiérka Mette Frederiksenová ale včas prosadila opatření, aby státní zaměstnanci pracovali z domova, stejně tak uzavírku hranic.
Také Rakousko bylo od počátku hozeno do vody. Alpská lyžařská střediska v čele s korutanským Ischglem byla hlavními šiřiteli epidemie. Rakouský premiér Sebastian Kurz reagoval rychle. Rozhodl se jít „jihokorejskou cestou“a zavedl masové testování na přítomnost viru. „Prověříme stovky tisíc lidí, nejrychleji, jak to bude možné,“slíbil kancléř a odběry se skutečně rychle rozjely. Nových případů postupně přibývalo menším tempem.
Teď už jsou Rakušané a Dánové v čele pelotonu zemí, které uvolňují přísná opatření.
Mezi zeměmi jižního křídla Evropy si vedlo překvapivě dobře Řecko, které čelí imigrační krizi a teprve nedávno se vzpamatovalo z krize dluhové. Navíc má v populaci velký podíl seniorů. Nedostatky si ale dobře uvědomovalo a uzpůsobilo tomu strategii. Nic nepodcenilo. Školy tam uzavřeli už 4. března, tedy už v době, kdy o tom kromě Itálie ještě nikdo v Evropě neuvažoval.
Pozorovatelé si všímají i relativně příznivé situace v Česku. „Počty nakažených koronavirem v Česku jsou, podobně jako v celé střední Evropě, mnohem nižší než na západě Evropy, zčásti kvůli brzkému zavedení striktních opatření,“napsal zpravodaj britského Guardianu.
Všechny zmíněné země mají společné to, že zareagovaly pohotově. „Přijali jsem správná opatření ve správný čas,“shrnul portugalský státní tajemník pro zdravotnictví António Sales hlavní důvod, proč se podařilo virus přibrzdit. Jeho vláda naslouchala epidemiologům a byla připravena i na nejhorší scénáře.
Podle některých hlasů se dá vysvětlit úspěch menších zemí větší pružností rozhodování. Ve Španělsku bylo rozhodování o zdravotnictví v kompetenci 17 regionálních vlád. Dokud nebyl vyhlášen stav nouze, byla reakce v celé zemi nejednotná a chaotická.