Zrušení nemovitostní daně je v nedohlednu

Vláda schválila rekordní schodek státního rozpočtu v historii země.

Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti komplikuje transakce na realitním trhu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jej avizovala už koncem března, stále však není jasné, zda jej vláda přijme. Zájemci o nemovitosti nevědí, jestli budou muset čtyřprocentní sazbu hradit, a s nákupem vyčkávají. Podle pražských makléřů nyní své rozhodnutí odkládá zhruba 80 procent kupujících.

Přijetí tohoto kroku, kterým chce Schillerová rozhýbat realitní trh v době koronavirové krize, komplikují rozdílné postoje jak ve vládní koalici, tak v týmu Národní ekonomické rady vlády (NERV), který jej projednával včera večer.

Výpadek příjmu státního rozpočtu chce ministryně kompenzovat zrušením daňových odpočtů u nových hypoték. Podle některých členů NERV však není pro tento postup vhodná doba. „Jsou zde urgentnější věci, hrozí likviditní krize a tyto úpravy nám ji vyřešit nepomůžou,“uvedl před pondělním jednáním ekonom Miroslav Zámečník, který v radě NERV zasedá.

Podobný postoj vyjádřil už před dvěma týdny za ČSSD ministr kultury Lubomír Zaorálek, když zdůrazňoval nutnost projednání návrhu v rámci koalice, ke kterému zatím nedošlo. „Nevidím tam bezprostřední pozitivní impulz pro českou ekonomiku, ani jedno z navrhovaných opatření nemá vazbu k nynější situaci. Připadá mi nešťastné sahat v tuto chvíli do daní, pro stát by bylo transparentnější a jednodušší přijímat opatření na výdajové straně rozpočtu než na příjmové,“řekla včera další z členů NERV, ekonomka Ilona Švihlíková.

Naopak hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda, který je rovněž součástí NERV, zrušení daně podporuje. Čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti platí od roku 2016 kupující, opozice či Senát se ji už v minulosti pokoušely zrušit. „Tato daň neměla nikdy ani vzniknout. Činí bydlení méně dostupným, například pro mladé lidi,“říká ekonom Lukáš Kovanda.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové by však její zrušení nebylo v rámci daňového systému spravedlivé. „Obdobné majetkové daně hrají v zemích na západ od nás poměrně důležitou úlohu, kdežto u nás jsou spíše slabší. Když se jich budeme zbavovat, tak to podle mě prohloubí nerovnost v již pokřiveném daňovém mixu, který stojí hlavně na DPH a dani z příjmu fyzických osob,“míní Švihlíková.

Realitky jsou pro zrušení. „Jeden z právních výkladů je, že to ani v rámci nouzového stavu není možné, protože to fakticky nesouvisí s koronavirem. Nicméně já jsem jednoznačně pro zrušení, protože jde o několikanásobné zdanění,“říká šéf Maxima Reality Vladimír Zuzák.

Také ostatní realitní kanceláře zrušení podporují. Třítýdenní čekání na vládní verdikt jim však v tuto chvíli komplikuje značnou část transakcí. Potenciální úspora čtyři procenta z ceny nemovitosti se totiž může vyšplhat až na statisíce.

„Kupující logicky vyčkávají, až se situace vyjasní,“popisuje generální ředitel Next Reality Robert Hanzl.

Daň z nabytí nemovitosti přináší do rozpočtu 13–14 miliard ročně.

Pomoc živnostníkům

Vláda v pondělí schválila další opatření na podporu tuzemské ekonomiky zasažené pandemií covid-19. Živnostníci budou mít nově nárok na jednorázový příspěvek ve výši 500 korun denně i po 30. dubnu, a to až do 8. června, nakdy je naplánovaná poslední fáze opětovného otevírání obchodů a služeb.

Kabinet kývl také na zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 300 miliard korun. Vláda tak schválila navýšení schodku už podruhé během necelého měsíce, ještě na konci března jej navyšovala z původně plánovaných 40 na 200 miliard korun. Doposud nejvyšší deficit měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům hospodářské krize, přes 192 miliard korun.