Testování národa
Návod: jak se nechat testovat na koronavirus
RJakub Kvasnička Kristína Paulenková
ealita. Aktuálně nejdůležitější slovo v boji proti koronaviru. Známe sice optimistický počet prokazatelně nakažených i uzdravených, ale skutečná čísla mohou být daleko vyšší.
Proto se chystá plošné testování národa. Něco, co tu v historii ještě nikdy nebylo.
Desetitisíce dobrovolníků ze všech věkových kategorií by měly dát expertům objektivní číslo, podle kterého se bude rozhodovat, co dál. „Musíme zjistit, jak velká část populace se s virem setkala,“popisuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Od čtvrtka chce otestovat až 27 tisíc lidí bez příznaků nemoci covid-19. „Je určitá skupina lidí, kteří nejsou ve statistikách pozitivních případů zachyceni, ale přitom si onemocněním prošli. Sami o tom nevědí, protože neměli nebo nemají příznaky,“popisuje ministr.
Experti formou rychlotestů zjistí, zda jsou u daného člověka bez příznaků přítomny protilátky, které se tvoří po prodělání nemoci. Pokud ano, pak patří do skupiny, která již má proti viru imunitu.
Epidemiolog Roman Prymula v tomto směru koronaviru samozřejmě paradoxně „fandí“. Čím více takových lidí ho prodělalo, tím lépe. Nehrozilo by pak totiž, že se nemoc vrátí v dalších etapách. A rozvolňování bude moci pokračovat, možná i zrychlovat.
Nečekejte však senzační čísla s y m bolizující superimunní
Česko. „Budeme
se pohybovat někde mezi promile až procenty. Neočekávám, že to budou desítky procent,“myslí si Prymula.
Země, které plošná testování již prováděly, měly rozptyl promořenosti různý. „Od několika promile až do patnácti procent,“vysvětluje Prymula. Testovat se bude v Praze, Brně, Olomouci, Litoměřicích, Litovli a Uničově. Tým odborníků vybral lokality, ve kterých je epidemie v rozdílném stavu. „Máme skupiny s potenciálně rozdílným stavem vytvořené imunity. A srovnáním těchto oblastí bychom mohli leccos objevit,“říká šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Zúčastnit se může každý dospělý bez onemocnění horních dýchacích cest. V Praze a Brně se budou testovat i děti. Vše je dobrovolné, bez honoráře. Krev se odebírá z bříška prstu. Rychlotest po půlhodině oznámí, zda jste v minulých týdnech prodělali nákazu koronavirem.
„Z epidemiologického hlediska by byla lepší zpráva, kdyby byla promořenost vyšší,“říká ministr Adam Vojtěch. To zhruba znamená, kdyby mělo protilátky 10 procent a víc lidí.
Jak se ale určí skutečně vypovídající statistický vzorek? Všichni známe třeba předvolební průzkumy, které mnohokrát v minulosti absolutně netrefily realitu. „Část lidí do studie osloví také Český statistický úřad a Akademie věd tak, aby byla zajištěna její reprezentativnost. Další lidé, kteří mají zájem se zapojit, ať chodí na odběrová místa. Pokud o jejich věkovou skupinu bude ještě zájem,“dodává zdravotnický statistik Ladislav Dušek. Testuje se do 30. dubna, v Litovli a Uničově o týden déle.
Data pro další boj s nemocí
Testování by především mělo ukázat budoucí taktiku boje. „Musíme nalézt rozumný kompromis mezi tím, že tady máme virus, a tím, že zároveň nemůžeme nechat republiku zavřenou jako vězení a zdevastovat ekonomiku,“souhlasí Dušek. Podle informací MF DNES by mohl celý proces rozvolňování výrazně zrychlit, kdyby byly výsledky dobré. Otázka je, proč se s tím vším nezačalo dřív. Někteří experti upozorňovali, že plošné testování je nejlepší cesta.
Zvolili ji třeba hned na začátku epidemie na Islandu. Statistiky pak ukázaly, že až polovina nakažených lidí v zemi patřila právě mezi bezpříznakové pacienty.
„Ano, řada podobných studií proběhla, měly však řádově nižší validitu. Navíc nemůžeme použít údaje z jiných zemí. Potřebujeme údaje přímo z Česka, ty budou nejpřesnější,“říká k tomu náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Dušek myslí, že i když epidemie řádí v Česku dva měsíce, dřív plošný test udělat nešel. „Na začátku by byla velmi malá pravděpodobnost, že zachytíme někoho, kdo už je imunizován,“vysvětluje Dušek.
Na studii spolupracuje i profesor Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten upozorňuje na to, že experti vědí, co dělají, a že v Česku rapidně přibylo „amatérských epidemiologů“.
„Jaké kroky budou učiněny dále, by nemělo vycházet ze skupinových zájmů nebo z individuálních názorů odborníků, kteří jsou odborníky z úplně jiné oblasti. Ty kroky musejí vycházet z racionálních dat,“říká Šedo. „Takováto studie je skutečně zdrojem informací, se kterými se dá dobře pracovat,“myslí si Šedo. Klíčová bude účast seniorů. „Věříme, že zaktivizujeme i starší obyvatele, aby se nechali vyšetřit, proto jsou pro ně také zvlášť vymezené časy a v Praze i jedno odběrové místo,“říká Šedo.
Podle něj vědci dokážou poměrně jasně určit rozšířenost viru v populaci. „My známe počet pozitivně diagnostikovaných osob v té dané oblasti. A umíme je přesně přepočítat na spádovou oblast, ze které budou nabíráni testovaní lidé. A dohromady to vytváří obrázek rozšíření onemocnění, které chceme prozkoumat,“vysvětluje Šedo.
Disciplína polevuje
Češi zároveň trochu ztrácejí pospolitou euforii, že „spolu to zvládnou“. Prohřešků přibývá, disciplína vadne, doba karantény je dlouhá. A slunce svítí. I proto se experti obávali Velikonoc. Už jsou známy první výsledky. „Během víkendu byla pozitivita poměrně vysoká,“sumarizuje zpětně velikonoční svátky Prymula. „Nijak dramaticky, ale když to vynásobíme dvěma, protože testů byla téměř polovina proti běžnému všednímu dni, tak se dostáváme na počet 160 nebo 180 případů, což už není pokles nových případů,“dodává Prymula. Češi si Velikonoce „užili“– i přes varování krizového štábu.
Další zavírání nehrozí
Neznamená to však, že by se kvůli nárůstu celé Česko naopak zase brzy uzavřelo.
K tomu by musel vést raketový vzestup, podle Prymuly asi 400 případů a víc denně. I tak statistika ukázala, že v neděli bylo mezi testovanými 1,38 procenta pozitivních. V pondělí to bylo 2,28 procenta. A studie snad ukáže víc.
Jak říká Šedo, vyhráno není, covid-19 může ještě překvapit:
„O tom viru víme velmi málo, o tom, jak dlouho je chráněn imunitou pacient, který nemoc prodělá, jaké mohou být následky. To jsou závažné otázky,“popisuje profesor Šedo. „A je úkolem pro výzkum, abychom se v těchto věcech zorientovali,“doplňuje.
Z epidemiologického hlediska by byla lepší zpráva, kdyby byla promořenost vyšší.