Věčný soud o dědictví
Svatba? Znám větší důkaz lásky Nejvyšší soud opět řeší spor o majetek Schwarzenbergů. Přou se se státem i v rodině.
Ročně prochází sály a pokoji hlubockého zámku čtvrt milionu lidí a další statisíce zámky v Českém Krumlově nebo Třeboni. Obdivují sbírky, které tam zanechal rod Schwarzenbergů.
Od smrti knížete Adolfa Schwarzenberga uplynulo na konci února sedmdesát let, ale české soudy stále řeší, kdo je jeho oprávněným dědicem.
U Nejvyššího soudu po roční přestávce pokračuje spor mezi nevlastními sourozenci Alžbětou Petzoldovou a Karlem Schwarzenbergem, současným poslancem za TOP 09.
„Soud se začal zabývat návrhem na další pokračování řízení,“potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Nárok na dědictví v podobě mnoha zámků, paláců a desítek tisíc hektarů lesů a polí je však čistě teoretický. Už v roce 1940 zabrali majetek nacisté. Komunisté konfiskaci potvrdili v roce 1947 speciálním zákonem Lex Schwarzenberg.
Vysvětlení konfiskace ze strany státu tehdy bylo jednoduché. Prostě to byl příliš velký majetek na to, aby ho mohl vlastnit jeden člověk. Přijatý zákon dodnes navrácení majetku brání.
Závěti a adopce
Po smrti bezdětného Adolfa se jeho dědicem stal bratranec Jindřich, Alžbětin otec. Ten ale neměl mužského dědice, tak věren tradicím adoptoval vzdáleného bratrance z druhé orlické linie rodu – tedy Karla Schwarzenberga.
Ten se v roce 1965 po Jindřichově smrti stal dědicem majetku rodiny v Rakousku a hypoteticky také majetku v Česku. Karel sestru řádně vyplatil. Podle závěti jí patří tři panství ve Štýrsku zhruba o rozloze pěti tisíc hektarů. Jemu zůstal vídeňský palác, lesy a zámek v Murau nebo kolébka rodu, hrad Schwarzenberg.
Karel o návrat pohádkového majetku po strýci nikdy neusiloval. Lex Schwarzenberg sice mnohokrát označil za křivdu, ale na navrácení majetku ztraceného před platností restitučních zákonů rezignoval. Spokojil se s návratem majetku orlické linie, ze které pochází.
Do nekonečného soudního boje se tak pustila jeho nevlastní sestra Alžběta, provdaná Petzoldová.
Postupně se začala už v roce 1993 soudit jak s českým státem, tak později i s Karlem. Toho viní, že nenaplňuje úkol, ke kterému ho zavázali Adolf a Jindřich, tedy usilovat o návrat ztracených majetků. Soudy totiž za zákonného dědice považují Karla. A ona nemá podle nich právo vydání majetku požadovat.
V soudech se státem se jí tak až na