Křeček pod palbou právních elit

Veřejný prostor v těchto dnech prozářil otevřený dopis více než tří set právníků ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi, i když byl určen spíše médiím. Výzvu podepsali zejména právní akademici, advokáti, asistenti soudců, studenti a studentky právnických fakult, zejména z Brna a Prahy. K dopisu autory přivedly Křečkovy výroky z poslední doby, které se týkaly plošného vládního zákazu přítomnosti otců u porodu v době karantény. Také mne vyzvalo několik lidí, abych tento osvícený apel podepsal. Odmítl jsem.

Zaprvé: je slušnost dodržovat sto dní hájení – a Křeček je v křesle ombudsmana asi 40 dnů. A jeho domnělé přešlapy nejsou zase tak do nebe volající, abychom tento úzus porušili. Prostě zbytečně předčasné.

Zadruhé: pan Křeček je zkušený právník a člověk. Neměly by být také zapomenuty jeho zásluhy v listopadu 1989. Přijde vám slušné a důstojné psát dvaaosmdesátiletému muži takovým povýšeně poučujícím stylem, jak to učinili autoři dopisu? Ostudné jsou pak projevy některých zastánců dopisu, kteří na sociálních sítích posílají doktora Křečka mj. studovat univerzitu třetího věku. Trapný projev ageismu. Smutný je kupříkladu pohled na veřejné vyjádření členky České advokátní komory, doufající, že „Křeček se v příštím životě narodí jako křeček.“

Zatřetí: z formy i obsahu dopisu je očividné, že nejde ani tak o problematiku práva otce být u porodu, ale o pokračování boje o to, kdo má, či spíše nemá být ombudsmanem. Leckteří prostě ještě pořád nezkousli pro ně hořkou informaci, že v únoru nebyl demokraticky zvolen někdo jiný.

Začtvrté: obdobné výzvy o „dojmech“, kde vlastně věcně skoro o nic nejde, a k de facto okrajovému orgánu (při vší úctě k úřadu ombudsmana) to jde mladým českým právníkům, kteří tvoří jádro skupiny podepsaných, báječně. Ale kde byl například apel vládě ohledně nouzového stavu, jestli byl lege artis? Kde byla výzva ohledně toho, zda byl zavřením hranic překroucen krizový zákon? Kde se progresivističtí právníci zastali např. práv drobných živnostníků či matek samoživitelek? Nikde.

A zapáté: pokud by někomu skutečně šlo o práva otců být u porodu, proč důrazně neatakoval vládu a ministerstvo zdravotnictví? Na to si netroufli a raději svůj moralizující plamenomet obrátili proti instituci z třetí linie bez výkonné pravomoci.

Pro toto všechno jsem dopis nepodepsal.