Proč se zhroutily ceny ropy
Pandemie a spekulanti poslali ropu „pod zem“. Makléři platili za to, že je někdo suroviny zbaví
Vnoci na úterý středoevropského času se stalo něco bezprecedentního – cena americké lehké ropy WTI se dostala do záporných hodnot. Kupující tak místo toho, aby za zboží platili, dostávali ke každému barelu navrch „bonus“ve výši 37 dolarů. V jednu chvíli cena dokonce atakovala čtyřicítku. Tedy minus 40 USD. Něco podobného se přitom stalo poprvé v historii. Se zápornými cenami měli doteď finančníci zkušenosti téměř výhradně jen u elektřiny a zemního plynu.
Černé zlato ve vaně
Včera ráno se pak sice ropa WTI zase vyšplhala zpět do kladných hodnot, ale i tak se prodávala za nejnižší ceny v historii a brzy se opět propadla. Během dne pak oscilovala kolem hranice minus 10 dolarů za barel. A neklesala jenom americká ropa – severomořská ropa Brent v návaznosti zaznamenala největší pokles za posledních 18 let a prodávala se zhruba za 20 dolarů za barel.
Je však nutné zmínit jedno velké „ale“. Cenu ropy WTI potopila souhra několika faktorů. Ovlivnila ji totiž nejen extrémně nízká poptávka, kdy kvůli pandemii covid-19 doslova přetéká většina světových zásobníků ropy, ale i další prvky. Rusko-arabský
spor o to, kdo bude dominovat její těžbě, neúměrně k poptávce navýšil nabídku a za problémy stojí i způsob, kterým se „černé zlato“prodává. Záporné ceny se totiž objevily u květnových kontraktů. A u těch včera končila platnost. Proto ten spěch a panika na trzích.
Když finančníci na světových burzách nakupují ropu, většinou neobchodují přímo s touto komoditou, ale s kontrakty na její dodání. V podstatě si tak navzájem prodávají jen „papírky“, které říkají, že za určitou dobu a cenu ropu vyzvednou. „Řada obchodníků či spekulantů, když tyto kontrakty obchoduje, vůbec nepočítá s tím, že si barely s ropou někdy odebere,“popisuje ekonom Lukáš Kovanda.
Květnové kontrakty se prodávají již od roku
2014. Kvůli pandemii se ale z relativně bezpečné investice, která se před rokem zhodnotila skoro o 50 procent, stal pověstný černý Petr. Zásobníky všude po světě jsou kvůli nízké poptávce naplněné a ropu tak chce jen málokdo.
Spekulanti tak riskovali, že budou muset barely doopravdy převzít. To však není vůbec levné – pronájem supertankeru, na kterém by se ropa dala uskladnit, stojí kolem dvaceti tisíc dolarů denně. Spekulantům se tak vyplatilo ji prodat i za záporné ceny. Tedy zaplatit někomu za to, aby je barelů zbavil. „Jinak by mnozí museli ropu skladovat ve svých vanách,“poznamenávají novináři agentury Bloomberg.
Část analytiků tak zprvu předpokládala, že je to sice překvapivý, ale jen krátkodobý jev. „Zprávy o tom, že ropa ztratila všechnu svoji hodnotu, jsou poněkud nadnesené,“tvrdil ještě včera ráno Kovanda. „Nyní se s WTI obchoduje prostřednictvím 130 kontraktů, z nichž nejzazší vyprchává v lednu 2031,“dodává.
Během dne se však začala cena propadat i u nich. A třeba hlavní analytik BHS Štěpán Křeček odhaduje, že tak v minusu brzy skončí i ty červnové. „Během následujícího měsíce se problém se skladovacími kapacitami pravděpodobně nepodaří vyřešit,“tvrdí. Se směrem jeho úvah pak souhlasí i Martin Pecka, analytik Generali Investments. „Hlavním problémem je extrémní přebytek ropy na trhu,“říká.
Benzinky mohou krachovat
Turbulence se odrazí i na ceně benzinu a nafty. „Průměrné ceny pohonných hmot v nejbližších týdnech poklesnou až o korunu,“tvrdí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Od začátku roku už přitom zhruba o korunu zlevnily. Většina čerpacích stanic využívá poklesů cen ropy ke zvýšení marží. I přesto některé zavírají, prozatím pouze dočasně. Například ČTK zmiňuje stanice MOL nebo Free1 GAS. I ony se totiž kvůli pandemii potýkají se sníženou poptávkou. Podle některých analytiků jim tak může hrozit i krach. Velké sítě pump to však nejspíš neohrozí.