Virus deptá největší armády světa
Do karantény jdou celé jednotky a lodě. Desetina britské armády je „mimo provoz“
Posledním vojenským triumfem koronaviru je vyřazení francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle z provozu. Jejích 40 bojových letadel i pohon na jaderný reaktor jsou nyní k ničemu, protože tři pětiny posádky byly nakaženy. Loď musela přerušit plavbu a vrátila se do přístavu v Toulonu.
Před ní takhle hlásila „nakaženo, potopeno“americká letadlová loď Roosevelt. Musela narychlo přistát, ztratila bojeschopnost.
Na britských Falklandách je nakaženo jedenáct vojáků z posádky o 1 300 mužích. Každý dostal do karantény i svou jednotku. Vyřadili tak velkou část posádky, která má od britsko-argentinské války o ostrovy strategický význam.
Koronavirus totiž neochromuje jen státy, ale i jejich ozbrojené síly.
Armády to raději drží pod pokličkou, ale koronavirus je kosí jako nepřátelská palba. Prudce omezuje bojeschopnost, což je zásadní otázka národní bezpečnosti a mezinárodních vztahů, jež koronavirová krize vyostřila už sama od sebe.
Jen pro představu: v Británii pandemie vyřadila už skoro desetinu všech mužů a žen v uniformách. Přesně 9,1 procenta.
Někteří jsou nakaženi, jiní v karanténě, jelikož byl nakažen někdo z rodiny nebo jednotky, další se starají o nejbližší příbuzné, kteří patří do kategorie zranitelných.
V Americe mají ozbrojené síly asi 3 000 nakažených, teď přibývají tempem sto denně. V přepočtu na hlavu počty o moc nezaostávají za státy jako Británie a Německo a jsou srovnatelné se situací Rakouska.
Francie má asi šest set případů, mezi nimi i čtyři na protiteroristické operaci v Mali a sousedních zemích afrického Sahelu.
Opět: nevypadá to jako ztráta, která by nějak ohrozila bojeschopnost. Francouzský kontingent v Africe má asi pět tisíc mužů. Ale ti čtyři vojáci, kteří si virus přinesli z Francie, odkud byli převeleni, byli ve svých jednotkách. A vojáci na misi bydlí, cvičí a jedí pohromadě a na stejném místě tráví i volno.
Velitelé nemohou ty bez příznaků nechat sloužit, protože počet nakažených by rychle stoupal. Ale je tady i dilema, kam dát hranici pro karanténu: omezit ji jen na družstvo či četu, a tím riskovat víc případů, nebo ji zvýšit na rotu, ale tím zase mít míň vojáků pro službu?
A tak je nyní například pro britskou armádu důležitou zprávou, že na své kyperské základně má dva nakažené koronavirem.
Ale to pořád není všechno. Turecká armáda omezuje kvůli koronaviru akce v severní Sýrii, americká námořní pěchota přerušila své proslulé „přijímače“– základní výcvik nováčků na Parris Islandu v Jižní Karolíně, kanadská armáda izolovala 85 procent svých ozbrojených sil, aby se nedostaly do styku s civilisty a zachovaly si bojeschopnost. Ruská armáda poslala do karantény tisíce vojáků, kteří se zúčastnili nácviku na přehlídku na Rudém náměstí k 75. výročí konce druhé světové války.
NATO zredukovalo na kost největší manévry v Evropě od konce studené války, nová složka americké armády jménem Vesmírné síly odložila vyslání satelitu do kosmu, letadlová loď Truman má zákaz vrátit se do přístavu, aby se námořníci na souši nenakazili. Americká armáda zavřela náborová střediska, jednotky se nepřemisťují a omezují činnost jen na tu nejzákladnější, nováčci necvičí. Dokonce i bojové americké jednotky, z nichž polovina byla před pandemií připravena k okamžitému bojovému nasazení, nyní v podstatě nemají výcvik. Nejcitlivější útvary, například obsluha jaderných zbraní, jsou úmyslně odříznuté v izolaci a Pentagon řeší, jak zajistit dodávky výstroje, náhradních dílů a třeba i jídla, když dodavatelé přiškrtili kvůli pandemii provoz. Firma Boeing dokonce zavřela továrnu, kde vyrábí letouny pro tankování za letu.
A Pentagon musel řešit i to, jak se mají vojáci za koronaviru stříhat. Je to nebezpečné, ale neostříhaný voják jako by ani nebyl voják. Vyřešili to tak, že holiči musí mít roušku a rukavice a po každém vojákovi musí následovat dezinfikování.