„Jez maso z jelena, zachráníš myslivce a les“
Zvěřina možná bude levnější a pravidla pro její prodej jednodušší. Myslivci usilují o to, aby mohli zpracované maso prodávat lidem přímo „ze dvora“. Nebo dokonce pomocí aplikace v mobilu.
Jitka Vlková redaktorka MF DNES
Suzavřením restaurací a hotelů ustal také odbyt české zvěřiny – výkupny od myslivců zvěřinu přestaly brát. Ministerstvo proto povolilo vyšší prodeje ze dvora konečným spotřebitelům. Problém je, že takzvaně „ze dvora“mohou myslivci lidem zvěř prodávat pouze „v kůži“či „v peří“, tedy nezpracovanou.
„Je obrovský problém se zvěřinou, zpracovatelské závody mají naplněné skladovací kapacity,“říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty, která sdružuje 60 tisíc myslivců. Myslivci a majitelé honiteb – mezi nimi i státní Lesy ČR a Vojenské lesy a statky – se proto obrátili na ministerstvo zemědělství o pomoc. Ministerstvo rozhodlo o změně vyhlášky – od května navýší množství zvěře, kterou smí myslivec prodat ze dvora, tedy přímo spotřebiteli nebo do restaurace, která má povolení zvěř zpracovávat. Takových restaurací je však minimum, zpravidla zvěřinu nakupují z velkoobchodu. Množství se zvyšuje z nejvýše 120 kusů velké zvěře a 400 kusů drobné zvěře z jedné honitby až na 4 000 kusů velké zvěře a 100 000 kusů drobné zvěře.
To však podle myslivců spotřebu zvěřiny z dnešního jednoho kilogramu na Čecha za rok nezvýší. Konzumenty od zvěřiny odrazuje především cena 400 až 600 korun za kilo.
„Chceme, aby mohli myslivci zvěřinu zpracovat, rozporcovat a prodat sousedům. Když bude cena rozumná, srovnatelná s cenou hovězího, vepřového, lidé si to spíš koupí. Dnes si to museli sami rozbourat v kuchyni či na balkoně,“vysvětluje Janota. Což je u metrákového jelena problém.
Ministerstvo souhlasilo, že zavede finanční příspěvek pro myslivce na zřízení maloobchodní bourárny zvěřiny.
Myslivecká jednota podle Janoty také zvažuje, že by vytvořila aplikaci, kde by si zájemce mohl najít, který myslivec zrovna prodává čerstvě ulovenou zvěřinu a za kolik. Myslivci také tlačí na větší propagaci zvěřiny ze strany ministerstva.
Obvykle zvěřinu myslivci vozí do výkupen, jen menší část prodávají ze dvora. „Státní podnik každoročně dodává na trh zvěřinu v objemu stovek tun,“říká Jan Sotona, mluvčí Vojenských lesů a statků ČR, které provozují 25 honiteb.
Podnik se teď rozhodl více zaměřit na maloodběratele a zřídil osmnáct prodejních míst po republice, kde lze zakoupit nestaženou zvěř v kuse, zbavenou hlavy (neplatí u prasete) a běhů. Ceny se pohybují v rozpětí 18 až 46 korun za kilo divokého prasete, 69 až 86 korun za kilo jelena a 98 až 115 korun za kilo srnce. Cena se odvíjí od okresu a od váhy celého zvířete. „Jedná se o jedno z nejkvalitnějších bio mas na trhu. Z krátké zkušenosti vidíme, že se zákazníci vracejí a přivádějí další,“říká Sotona.
Už měsíc nikdo nic nekoupil
Výkupny zvěřiny mají samy problém s odbytem – zpracovatelé od nich maso nechtějí. „V současné době se naše tržby propadly o 95 procent. V Německu, Francii a Švýcarsku jsou restaurace, hotely a jiné gastro provozy také uzavřeny,“říká Aleš Rosol, spolumajitel největšího tuzemského zpracovatele – Zvěřina Berbera, který většinu produkce vyváží.
„Víc než měsíc jsme nikdo nic neprodal, máme plné sklady. V květnu se vždy nastartovala nová sezona, začalo se dokupovat – a náhle je to jinak, nikdo zvěřinu nechce,“říká Josef Kopačka z Petrovic u Sušice, výkupce zvěřiny a provozovatel e-shopu Šumavská zvěřina.
Podnikatel napsal dopis ministrovi
Škody okusem zvěří jsou jedním z hlavních nebezpečí.
zemědělství s nápadem, jestli by stát nemohl zvěřinu vykupovat do svých jídelen ve státních institucích. „Loni jsem od státních organizací Lesy ČR, Vojenské lesy a Národního parku Šumava koupil 4 300 kusů zvěřiny,“dodává.
Podle Rosola se výkup zvěřiny rozjede nejdřív v srpnu či na podzim, a to když půjde vše dobře. Ceny odhaduje na polovině těch loňských.
Majitelé potřebují lovit – kvůli ochraně lesa, který se teď nově vysazuje po kůrovcové kalamitě. „Úspěšnost obnovy bude záviset na ochraně mladých porostů. Škody okusem zvěří jsou jedním z hlavních nebezpečí,“uvedl Sotona. Vojenské lesy proto chtějí navzdory ztížené situaci zvýšit plán lovu na aktuální loveckou sezonu.
Podobně to vidí i největší majitel honiteb u nás (po církvi) – Lesy ČR. „Odlov zvěře jsme v žádném případě neomezili, naopak jej ve volných režijních honitbách zvyšujeme o 20 procent oproti loňské lovecké sezoně. Prioritou je dobrý stav lesa, tedy bez významného poškozování zvěří,“uvedla Eva Jouklová za Lesy ČR. V uplynulém mysliveckém roce ve svých 134 honitbách ulovili jejich zaměstnanci 9 722 kusů spárkaté zvěře. Drtivou většinu, tedy 840 svých honiteb, pronajímá a není tedy jejich starost, co s nalovenou zvěří udělají. V Česku je celkem 5 770 honiteb.