Dýchání bez motorů
Čistší ovzduší díky slabé dopravě prodlouží lidem život o den, říkají odborníci
Ivo Horváth redaktor MF DNES
PRAHA
Obyvatel metropole přichází kvůli znečištění ovzduší každoročně v průměru o tři až čtyři dny ze svého života. Tato hodnota se může díky současné situaci s méně intenzivní dopravou zlepšit téměř o den, upozorňují odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
„Je to samozřejmě jen hrubý odhad vycházející z používaných pravděpodobnostních modelů. Stejně lze odhadovat například počty hospitalizovaných pacientů na respirační onemocnění či další používané ukazatele vlivu znečištění ovzduší na zdraví lidí,“říká Bohumil Kotlík, vedoucí národní referenční laboratoře pro venkovní a vnitřní ovzduší SZÚ.
Znečištěním ovzduší se rozumí přítomnost látek, které negativně působí na lidské zdraví nebo na životní prostředí. Kromě slabšího silničního provozu může mít na zdraví lidí pozitivní vliv také například utlumení průmyslu. „Díky tomu, že se s omezením provozu významných zdrojů snížila prašnost, bude pochopitelně nižší i hodnota odhadu takzvané předčasné úmrtnosti u pacientů s chronickými kardiovaskulárními či respiračními potížemi,“říká Kotlík. A v ovzduší neubyly pouze prachové částice, ale podle Jáchyma Brzeziny, který je v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) vedoucím oddělení ochrany ovzduší, je již od 16. března ze satelitních snímků patrný také úbytek oxidů dusíku.
Totéž dokazují údaje měření z pozemních stanic včetně těch, které obvykle vykazují největší znečištění ovzduší v zemi. Od 16. 3. do 15. 4. byly koncentrace oxidů dusíku mnohem nižší na stanicích s nejvyšším znečištěním v ČR. Průměrné hodnoty jsou v roce 2020 zatím nejnižší za posledních deset let.
Ve srovnání s průměrem za roky 2010 až 2019 například v Legerově ulici na magistrále kleslo podle Brzeziny množství oxidu dusíku v ovzduší o 35 procent a zlepšení zaznamenaly i další tři stanice na nejvíce znečištěných místech v zemi v Brně, Ostravě a v Ústí nad Labem.
A tam, kde jsou zvýšené hodnoty oxidů dusíku, bývají častěji i prachové částice. Podle Kotlíka je oblast výskytu vyšších hodnot oxidů dusíku z 99 procent stejná s lokalitami s vysokou prašností. Hodnoty naměřené v místech, jako je Legerova, podle něj ale nemají žádnou vypovídající hodnotu o celém území metropole – tam, kde bývá znečištění největší, bývá i nejvýznamnější pokles. „Pokud se ale omezila doprava od 50 do 80 procent, tak je logické, že v extrémně zatížených lokalitách hodnoty klesly. Jak moc se to zlepšení týká ostatních míst včetně těch nezatížených, zatím nevíme,“dodává odborník ze SZÚ.
Koronavirus zabíjel v regionech se špatným ovzduším
Zlepšování kvality ovzduší může mít podle Brzeziny efekt, který bychom nečekali. „Nová studie publikovaná v časopise Environmental
Pollution od autorského kolektivu z Itálie a Dánska poukazuje na možný vztah mezi smrtností na nový typ koronaviru a dlouhodobým znečištěním ovzduší v konkrétní oblasti,“vysvětluje vedoucí oddělení ochrany ovzduší z ČHMÚ. Vysoká smrtnost byla podle něj v Itálii zaznamenána především v regionech Lombardie a Emilia Romagna. Obě místa v severní části země jsou přitom známá vysokým znečištěním ovzduší.
Naopak výhodou Prahy je, že se kvalita ovzduší zlepšuje již druhou sezonu. „Minulý rok byl na kvalitu ovzduší neuvěřitelně příznivý, protože byly vynikající rozptylové podmínky,“dodává odborník z referenční laboratoře.
Vše ale naprosto přímočarý vývoj nemá. Bezprostředně po zavedení karantény zlepšení situace předcházel opak. „U prachových částic byly koncentrace vyšší, ale souviselo to s dočasným ochlazením a vyšší mírou lokálního vytápění i dálkovým transportem znečišťujících látek z přeshraničních oblastí. Hlavním zdrojem prachových částic není doprava, ale vytápění tuhými palivy ve starých domácích kotlích,“říká Brzezina. Kromě toho je nutné brát v úvahu také emise z energetiky a průmyslu.
Bez letadel i říčních lodí
Náměstek primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN) říká, že magistrát zatím potvrzené údaje o zlepšení ovzduší nemá. Podle něj jsou ale rozdíly patrné bez měření. „To, že přestala létat letadla, je polovina úspěchu. Ten současný stav samozřejmě není na věky, ale celý severozápad Prahy si užívá, že nikoho neruší provoz letadel. A emise z letecké dopravy samozřejmě byly obrovské,“říká náměstek primátora.
V centru metropole Hlubuček zase za velký přínos považuje omezení lodní dopravy. „Za normálních okolností znamená provoz parníků totéž, jako kdyby tam pořád jezdilo sem a tam padesát naložených nákladních automobilů,“vysvětluje Hlubuček.