Zoo otevře už v pondělí. Zatím jen venkovní část
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek se raduje z 132 nových přírůstku. S kolegy připravovali zoo na otevření pro veřejnost 25. května. Včera je ale vláda překvapila rozhodnutím, že venkovní prostory zoologic
Nezvyklý pohled je v těchto dnech na téměř liduprázdnou zoo, ve které početně převyšují zvířata nad chovateli. Ještě včera platilo, že brány by se pro veřejnost měly otevřít zhruba za měsíc.
„Termíny, které vláda ohlásila minulý týden, se před chvílí zcela zásadně změnily a otevřít venkovní prostory zoologických zahrad bude možné již v pondělí 27. dubna. Náš zřizovatel si přeje, abychom této možnosti využili, a tak i Zoo Praha otevře nikoli 25. května, ale hned po víkendu,“uvedl včera večer ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
TROJA Lidé se rozhodli v obtížné době nenechat zoo na holičkách a daří se vám s adopcemi i sponzoringem zvířat…
Ano, rozhodli jsme se, že nebudeme organizovat žádnou velkou sbírku, jako tomu bylo například po povodních. Tehdy jsme sháněli peníze na úhradu škod. Počet těch, kteří byli tou situací postiženi tenkrát se s tím současným stavem nedá srovnávat. Postižený je teď skoro každý a mnoho z nich patří dokonce do naléhavější kategorie, než jsme my. I přesto nám ale naši příznivci začali pomoc nabízet, a tak jsme začali hledat způsob, jak toho využít. Nakonec jsme se rozhodli, že upřednostníme adopce a sponzoring.
Jaký je rozdíl mezi adopcí a sponzoringem?
Zatímco u adopce je fixní cena za zvíře a suma se odvíjí od nákladů na jeho chov, u sponzoringu je možné zvolit libovolnou částku od 100 korun výš. I sponzoring je ale vázaný na konkrétní zvíře. A pro srovnání například adopce slona, který je opravdu náročný, stojí 60 tisíc korun, tak sponzoring je možný i za sto korun.
A pokryje vám sponzorství s adopcemi běžné provozní náklady?
Prostředky, které na adopce a sponzoring vybereme, ve většině případů nepokryjí celkové náklady na chov zvířat. Ovšem to, co nám nyní za dva týdny vynesly adopce se sponzoringem, pokrylo náklady na krmivo za to uvedené období a ještě nám něco zbylo. Zatím jsme vybrali 1,58 milionu korun.
To ale nemluvíme o výpadku příjmu ze vstupného…
Ano. Ten je opravdu veliký. Zatím jsme přišli o více než 200 tisíc návštěvníků. A během Velikonoc ta ztráta ze vstupného i pronájmu restaurací či parkovného dosáhla dvaceti milionů korun. Teď už to je výrazně přes třicet milionů korun. Musíme si ale uvědomit, že jsme příspěvková organizace a zároveň podnik s velkým rozpočtem. Máme dotaci od hlavního města, která pokryje část nejdůležitějších provozních nákladů. A máme například i rezervní fond. Já pevně věřím, že vyrovnat se s tou ztrátou nám pomůže právě náš zřizovatel, a částečně také spoléháme na příspěvek veřejnosti, který rozhodně není zanedbatelný. A kromě té ekonomické části jde pochopitelně navíc o efekt povzbuzení.
Očekáváte po otevření velký zájem veřejnosti?
Určitě, i když vývoj se těžko odhaduje. My jsme považovali za správné, aby se venkovní areál zoo otevřel ve stejném termínu jako například zahrádky restaurací, a pavilony aby přišly na řadu až v následující vlně uvolňování – podobně jako třeba hrady a zámky nebo divadla.
Několik menších zoo ale proti termínům otevírání protestovalo…
Ano. Oni argumentovali například tím, že venkovní areál zoo je vlastně park. V parcích ale nedochází k takovým kumulacím návštěvníků jako v zoo u výběhů, na toaletách a podobně. A také se v parcích nepohybují zaměstnanci jako v zoo. Současně chápu, že zejména některé malé podniky jsou na hraně přežití. Dosáhly svého.
A neobáváte se, že hned po otevření vezmou lidé zoo doslova útokem?
Obávám. A obávám se – stejně jako mnoho mých kolegů ze Zoo Praha – i možných důsledků. Například toho, že by se nákaza mohla začít šířit mezi zaměstnanci. Chovatele jsme již v březnu rozdělili do dvou týmů, které se vůbec nepotkávají. Ale i kdyby na některém z klíčových pracovišť vypadl jeden z týmů, mohli bychom mít dost velké problémy.
Velkým lákadlem pro veřejnost budou pochopitelně mláďata, kterých není málo…
Ano. Slůně, mláďata tapíra čabrakového, koně Převalského nebo supa kapucína. V tuto chvíli máme 132 mláďat od padesáti druhů a z toho je 64 savců.
A z jakého přírůstku máte největší radost?
Určitě ze slůněte.
A nebudou zvířata po období klidu z šoku z toho přívalu návštěvníků?
Myslím, že naopak řadě zvířat spíše chybí podněty od lidí. Stejně jako si my prohlížíme zvířata, tak ona zase často pozorují nás.
A překvapilo vás celé to dění okolo koronaviru?
Ani ne, ze zvířat pochází mnoho virů včetně třeba toho zarděnkového, a v poslední době toho, čemu říkáme zoonózy, přibývá. Před covidem-19 tady byl například SARS, MERS nebo různé formy eboly.