Výstavba trvala jen měsíc. Jenže kolik stála, to zatím nikdo neví.

Moskva bleskově postavila nemocnici, ale...

První pacienty s koronavirem přijala před několika dny nová moskevská nemocnice. Vysoce moderní zdravotnické zařízení, postavené doslova rychlostí blesku – stavba byla zahájena teprve 12. března – teď má ulevit přeplněným nemocnicím v ruské metropoli. Na kolik obří komplex, který má po skončení pandemie sloužit jako středisko pro léčbu infekčních onemocnění, přišlo moskevskou pokladnu, se zatím neví. Úřady trvaly

MOSKVA

především na rychlé výstavbě, výdaje proto počítají až teď.

Podle odhadů hospodářského deníku Vedomosti se náklady mohou vyšplhat od 16 až do 22 miliard rublů (v přepočtu zhruba 7,5 miliardy korun). Odhad však nepočítá s přirážkami za práci ve zrychleném režimu. Média dříve psala, že by se konečná cena mohla vyšplhat až k 50 miliardám rublů, přičemž drtivá většina z toho měla jít na drahé zdravotnické vybavení.

Inspirace z Wu-chanu

Při stavbě nové nemocnice se Rusko inspirovalo v čínském Wu-chanu, odkud se nákaza začala letos šířit po celém světě. Projekt vznikl ještě na začátku března, kdy se v metropoli objevil první nakažený. Obří zdravotnický komplex vyrostl doslova na zeleném poli v části hlavního města zvané Nová Moskva a stavební práce zahrnovaly i výstavbu silnic, které k nemocnici vedou. Na 80 tisících metrech čtverečních nyní stojí 50 jednopatrových nemocničních budov a 14 dvou- až třípatrových ubytovacích jednotek.

Dělníky povzbuzoval Vysockij

Kapacita komplexu je 800, v případě potřeby až 900 lůžek. V zařízení v současnosti pracuje 500 zdravotníků, ale vedení stále nabírá další personál. Vzhledem k tomu, že se nemocnice nachází asi 40 kilometrů od centra města, zaměstnanci mohou využít i místní ubytovnu. Ta počítá s lůžky pro 1 300 lidí v jednoi dvoumístných pokojích.

O stavbě se rozhodovalo narychlo, stavební firmy tak před jejím zahájením neměly ani projekt výstavby, ani lhůty pro její dokončení. „Orientační termín byl – co nejdříve,“řekl zdroj listu Vedomosti. Dělníci pracovali v neskutečném režimu – ve třech směnách se tu nepřetržitě střídalo asi 11 tisíc lidí. Tempo výstavby bylo podle některých stavebních firem až 15krát vyšší než obvykle.

Pracovní morálku stavebních dělníků radnice povzbuzovala písněmi populárního ruského písničkáře Vladimira Vysockého, které se denně pouštěly do reproduktoru. A k neutuchající práci nabádaly i plakáty vyvěšené na staveništi. Na jednom z nich hlásal například přísně vyhlížející moskevský starosta Sergej Sobjanin se vztyčeným prstem: „Stavbaři, počítáme minuty!“Na jiném pak bodře vyhlížející dělník „radil“unavenému kolegovi, aby raději přenechal místo „skutečným bojovníkům“.

Nejdříve stavět, pak počítat

Kvůli bleskové výstavbě je otázkou, kdy bude jasné, kolik Moskva za nemocnici utratí. „V současnosti nikdo není schopen říct, kolik to bude stát. Úkolem bylo nejdříve postavit a pak až počítat,“řekl jeden z dodavatelů. Ti se teď také obávají, zda radnice zpětně naceněnou práci zaplatí.

Odborníci vesměs souhlasí s odhadem deníku Vedomosti za stavební práce (16–22 miliard rublů), ale žádný z nich není schopen odhadnout ceny zdravotnického vybavení, o které se kvůli jejich nedostatku na trhu i bezprecedentní rychlosti výstavby spustila bitva. Pro nemocnice se nakonec sehnalo mimo jiné přes 26 tisíc kusů techniky a nábytku a 65 plicních ventilátorů.