Co Čech, to investor

Vznikne účet na penzi. Lidé si budou moci více vybírat, jak si chtějí spořit na důchod

Už léta odborníci varují, že mladé Čechy čeká hubený důchod. Kvůli stárnutí populace a klesajícímu podílu lidí v produktivním věku jim nemusí státní penze vystačit k důstojnému životu. Přestože stát na dobrovolné penzijní spoření přispívá a také ho daňově zvýhodňuje, lidé si na stáří odkládají stále málo.

Vedle penzijního spoření a životního pojištění teď chce stát rozšířit daňové úlevy také na další formy spoření a investic. A od toho si slibuje, že se lidé začnou na penzi připravovat o něco zodpovědněji. Příslušný návrh zákona poslalo ministerstvo financí tento měsíc k připomínkám dalším institucím. Pokud projde, vznikne účet dlouhodobých investic, díky němuž by si mohli lidé snížit daně také při investicích do jiných produktů – třeba do podílových fondů či přímo do jednotlivých akcií nebo dluhopisů.

„Návrh rozšiřuje možnosti investování na důchod a poskytne finančně zdatným občanům větší flexibilitu. Zda tento návrh zvýší celkové objemy investic, bude záležet na detailním nastavení daňových pravidel a výhod s tímto účtem spojených, zahraniční zkušenosti jsou však vesměs pozitivní,“říká expert na bankovnictví a partner společnosti PwC Petr Kříž.

„Nápad je to dobrý, ale realizace bude hodně složitá, protože existuje mnoho různých druhů investic a do různých aktiv, na které nemá ani Česká národní banka páky,“říká ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát. Lidé podle něj budou stát před otázkou, zda je pro ně výhodnější získat od státu úlevu na daních, nebo zda si ponechat možnost výběru investovaných peněz prakticky kdykoliv.

Úskalí předčasného výběru

Stejně jako v případě penzijního spoření totiž budou muset počítat s omezením, které zamezuje předčasnému výběru. Tedy že musí uplynout alespoň 60 měsíců od vzniku produktu a poplatníkovi musí být alespoň 60 let. Jinak bude třeba doplatit daň.

Návrh ovšem nepočítá s tím, že se navýší celkový limit odpočtu od základu daně proti současnému stavu. Nyní si lidé mohou odečíst nejvýše

24 tisíc korun ročně za penzijní spoření a dalších až 24 tisíc za životní pojištění. Nově by platil společný limit 48 tisíc (což při současné patnáctiprocentní dani znamená výslednou úsporu až 7 200 korun ročně) pro všechny produkty na účtu dlouhodobých investic. Obdobně bude moci u svých příspěvků uplatnit odpočty i zaměstnavatel, ale ani v tomto případě nestoupne celková výše dosavadní úlevy, což je 50 tisíc ročně.

Účet dlouhodobých investic, který zřejmě povedou banky, obchodníci s cennými papíry nebo investiční společnosti, bude představovat konkurenci pro penzijní fondy a také pro investiční životní pojištění. Šéf Asociace penzijních společností

Aleš Poklop nevidí důvod pro jeho zavedení, protože samo doplňkové penzijní spoření již splňuje aspekty investičního produktu. „Zavedením dalšího penzijního produktu dojde pouze k přerozdělování peněz a do důchodového systému to předpokládané nové finanční prostředky nepřinese,“říká Poklop.

Ať zaměstnavatel přispěje více

„Stát by měl v první řadě otevřeně říct, že současný systém je dlouhodobě neudržitelný. A nehodlá-li stát první pilíř upravovat, měl by více propagovat individuální spoření ve třetím pilíři a nemluvit o něm jako o nefunkčním. Zasloužil by si více systémové podpory, například výhodnější státní příspěvek u velkých úložek či automatický enrollment (přihlášení všech účastníků daného ročníku) s možností okamžitého odstupu bez sankcí,“říká Poklop.

Šéf ČSOB Penzijní společnosti Martin Vašek říká, že by se stát měl zaměřit v této souvislosti i na další věci. „Je třeba zajistit, aby zaměstnavatelé mnohem víc přispívali klientům na jejich budoucí penze. Podobně jak to funguje v západní Evropě,“říká Vašek. Stálo by podle něj také za to více zvážit, jakým způsobem klient naspořené prostředky – po splnění definovaných podmínek – čerpá. „Nejčastějším způsobem výběru peněz je dnes jednorázové vyrovnání. To ale příliš neplní úlohu zabezpečení na důchod. Lepší by bylo, aby lidé spíše čerpali peníze pomocí renty a tím si přilepšovali ke státním důchodům,“dodává Vašek.

Návrh zákona vychází vstříc také lidem, kteří se chtějí pustit do odvážnějších investic právě přes penzijní fondy. K existujícím strategiím fondů (konzervativní, vyvážené a dynamické) má přibýt další – „alternativní“. U tohoto typu fondu mají být poplatky i investiční strategie volnější, aby mohly penzijní společnosti investovat vedle akcií a dluhopisů také do rizikovějších instrumentů. Díky tomu by mohli klienti v dlouhodobé perspektivě dosáhnout vyššího zhodnocení, ale pochopitelně za cenu vyššího rizika.

Vedle penzijního spoření a životního pojištění teď chce stát rozšířit daňové úlevy také na další formy spoření a investic.