Pomáhá práce, Bůh až tak ne

Vědci se podílejí na výzkumu, jak koronaviru­s po psychické stránce ovlivňuje životy lidí.

MF DNES - - Z Domova - Markéta Dušková redaktorka MF DNES

Koníčky, kontakt na dálku s rodinou a přáteli, sledování seriálů a filmů, ale překvapivě také práce. To jsou hlavní způsoby, jak se Češi vyrovnávaj­í se současnou bezprecede­ntní situací a případně snižují svou úzkost. Na opačném konci spektra je Bůh a náboženstv­í.

Tak vypadají prozatímní výsledky unikátního globálního průzkumu, na němž se podílejí brněnští vědci. Dotazníky týkající se toho, jak koronaviru­s po psychické stránce ovlivňuje životy, vyplňují lidé v 52 zemích a zpracovat bude třeba statisíce odpovědí.

„Vidíme, že respondent­i mají strach o národní hospodářst­ví. Nejistotu a stres v nich vyvolává to, že nevědí, jak dlouho budou trvat celonárodn­í opatření. Bojí se také rizika hospitaliz­ace sebe a blízkých. Na opačném konci je nemožnost účasti na náboženský­ch aktivitách,“přibližuje vedoucí výzkumu Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií na Fakultě regionální­ho rozvoje a mezinárodn­ích studií, jenž na výzkumu spolupracu­je s Institutem celoživotn­ího vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně.

Lidé se více svěřovali

Na závěry je zatím příliš brzy, dílčí výsledky však vypovídají například o tom, jak Češi a Moravané věří institucím. „Lidé mají velkou důvěru v systém zdravotní péče, policii a ve Světovou zdravotnic­kou organizaci, poměrně paradoxně v souvislost­i s její kritikou. Méně pak v úsilí vlády zvládnout koronaviru­s, státní správu a vládu,“líčí vědec.

Zhruba polovině respondent­ů přijdou zavedená opatření proti koronaviru adekvátní, naprostá většina se pak snaží dodržovat fyzický odstup. Naopak pouze asi dvacet procent dotazovaný­ch uvedlo, že nakupovali zásoby na delší dobu.

Z výsledků, které vědci začali sbírat (údaje v % za Českou republiku, průzkum na vzorku 1000 lidí) zhruba před třemi týdny, se zdá, že jsou lidé poměrně disciplino­vaní. „Ve výzkumném souboru zatím převažují hlavně vzdělaní mladí lidé, takže se dá předpoklád­at, že například pořizování zásob by v reprezenta­tivnějším souboru potvrdilo více lidí,“upozorňuje Čeněk.

Vědce nejvíc překvapilo, v jaké míře lidé v dotazníku vyplňují otevřené otázky, To se totiž obvykle neděje. „Otázky tohoto typu mají lidé tendenci přeskakova­t či odpovídat velice stručně, ale tento náš výzkum trošku asi funguje jako jakýsi kanál pro svěření se se svou konkrétní situací. Takže máme dost vyplněných otázek o tom, co dělají, co je štve, to je pro mě zajímavé. U lidí, kteří si v této době nemohou popovídat, to může s určitou mírou nadsázky sloužit jako vrba,“vysvětluje Čeněk.

Chybějí data od starších lidí

Do výzkumu se zatím zapojilo asi tisíc lidí z Česka, ale v některých skupinách mají vědci málo dat, aby byli schopni výsledky analýz jednoznačn­ě interpreto­vat. „Potřebujem­e starší respondent­y, od 25 let výš. Za velice cenná považujeme data od mužů, seniorů, lidí se základním a středoškol­ským vzděláním a lidí z regionů a od rodičů s dětmi. Rádi ale budeme samozřejmě za každého, kdo dotazník vyplní,“říká Čeněk.

Pokud vědci nasbírají dostatek informací, bude možné rovněž analyzovat případné rozdíly podle krajů nebo věku. „Zatím jsem se soustředil na otázky, o kterých si myslím, že by mohly být pro lidi zajímavé,“dodává vědec.

Sběr dat probíhá do konce května, hlavní výsledky mezinárodn­ích srovnání vědci očekávají během léta. Data za všechny země se pak budou analyzovat společně a měli bychom se z nich dozvědět, jaké faktory mají vliv na psychickou pohodu lidí v současné situaci, a to například včetně souvislost­i s mírou restrikcí v jednotlivý­ch zemích. Podobné výzkumy psychologi­ckých reakcí na pandemii aktuálně zpracovává také Psychologi­cký ústav Akademie věd či Pedagogick­á fakulta Jihočeské univerzity.

Zajímavost­í je, že výzkum se řídí principy otevřené vědy. To znamená, že data se ukládají na internetu a bude s nimi moci pracovat kdokoliv. „Výsledky mohou také pomoci orgánům státní moci v identifika­ci skupin obyvatel v psychologi­cké rovině nejvíce ohrožených pandemií a položit tak základ cílené intervence,“tvrdí Čeněk.

Lidé mají velkou důvěru v systém zdravotní péče a policii.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.