Hospody krachují
Zanikne až třicet procent českých restaurací
Osmnáct let byla v centru Jičína otevřená restaurace U Dělové koule 1866. V polovině března musela stejně jako všechny ostatní zavřít. A už ani neotevře.
Je jednou z restaurací, které koronavirovou pandemii nepřežily. „Nejsme schopní držet zaměstnance, takže tento rok určitě neotevřeme. Přišli jsme o zahraniční klientelu, která je pro nás klíčová,“vysvětlil majitel Jan Ent. Restaurace byla součástí hotelu. Místní do ní sice chodívali na levnější obědové menu, podnik ale žil hlavně z cizinců mířících do Prachovských skal, kteří v ní byli ochotni utratit za jídlo vyšší částky.
Podnikatelé v gastronomii nyní prorokují konec velkého počtu stravovacích zařízení. Podle nejčernějších scénářů, které počítaly s otevřením až v červnu, by mohla definitivně zavřít až polovina všech restaurací, hospod a výčepů. S dřívějším rozvolňováním opatření jsou odhady o něco optimističtější, přesto lidé z oboru očekávají, že provoz ukončí 10 až 30 procent hospod.
„Z dotazů na naše členy to odhadujeme až na 30 procent. Spousta podniků už nemá žádné finanční prostředky. Podniky zaměřené na turisty nebudou mít šanci ztrátu vykompenzovat. Restaurace nebudou mít z čeho zaplatit nájem,“popsal Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací.
Kvůli nájmu bude možná muset uzavřít i jedna z menších hospod v Praze 7. „Měli jsme otevřeno tři roky a ani jednou se nestalo, že bychom nájem nezaplatili. Vůbec se mi proto nechtělo věřit, že nám majitelka v této době nebude chtít s nájmem vyjít vstříc. Měli jsme hospodu opravdu rádi,“posteskla si provozní hospody, která si z obavy o ještě větší spory ohledně nájemného přála zůstat v anonymitě.
Nejohroženější: Praha a vesnice
První oběti teď také hlásí pivovary. Ty přijdou o část odběratelů čepovaného piva. Definitivně se z některých hospod stáhl například Budějovický Budvar. „Dodáváme asi tisíci zákazníkům. Koaž lem tří pěti procent z nich už neotevřou. Mám pocit, že co týden, to procento navíc,“řekl MF DNES ředitel Petr Dvořák a dodal: „Není to na úrovni plané výhrůžky. Od některých zákazníků už jsme si odváželi zbylé sudy a demontovali výčepní zařízení.“
Také Staropramenu už někteří zákazníci z řad hospodských oznámili, že znovu neotevřou.
„Zatím jsou to desítky provozů, ale odhadujeme, že to nakonec může být něco mezi 10 až 30 procenty provozoven,“řekla mluvčí Denisa Mylbachrová s tím, že bude záležet na tom, jaké podpory se gastrosegmentu dostane od vlády.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy budou nejvíce zasaženy dva typy hospod – v centru Prahy a pak ty na venkově. „Nejohroženější jsou podniky, které mají klientelu z turistů, protože ti se k nám letos a zřejmě ani příští rok v takové míře nevrátí. Typicky podniky na Staroměstském náměstí budou muset s cenami dolů, aby oslovily českou klientelu. Jenže mají vysoké nájmy a je otázka, jestli je budou schopny zaplatit, když zlevní,“míní Kovanda. Hospody na vesnicích zase můžou doplatit na to, že lidé kvůli horší ekonomické situaci nebudou chtít v hospodách utrácet peníze.
Kumulace problémů
První známou restaurací, která během nouzového stavu oznámila insolvenci, byla vyhlášená Kuchyň na pražském Hradčanském náměstí. Patřila do sítě restaurací Ambiente. Spolumajitel Filip Šimoník ale na svém blogu posléze přiznal, že insolvenci nemůžou svalovat čistě na koronavirus. Hospoda pro svou zahrádku s výhledem v létě sice přilákala spoustu návštěvníků, v zimě si však na svůj provoz vydělat nedokázala.
To, že koronavirus často není jediným důvodem ukončení provozu, potvrdil i obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. „Zavírání se týká především provozoven, které byly ve špatné finanční kondici nebo měly jiné potíže,“sdělil.
Ztráty počítají i samotné pivovary. Přestože prodej baleného piva v obchodech mírně roste, od března do května prodaly včetně exportu až o dva miliony hektolitrů, tedy o 400 milionů půllitrů piv méně než loni.
Dodávky čepovaného moku kvůli uzavřeným restauracím teď napříč trhem prakticky stojí. Výrobci sice hospodským pomáhají třeba bezplatnou výměnou starého (prošlého) piva a dodávkou PET lahví, ale odbyt je minimální. Pivovary proto začaly vylévat šarže, kterým hrozí exspirace. Jako první „exspirují“piva z tanků, nepasterovaná a nefiltrovaná piva a speciály.
S mírným optimismem teď všichni vyhlížejí znovuotevření restaurací. Návštěvníci zahrádek si budou moci pivo opět vychutnat od 11. května, ale zatím bez obsluhy.
Vláda také dosud neoznámila, jaká hygienická pravidla budou muset hospodští dodržovat.
„Většina provozoven chce zkusit otevřít, ačkoliv na ně vládní nařízení dopadla velmi tvrdě. Uvidí se, jestli jim letní sezona, počasí a další okolnosti pomohou nastartovat podnikání a přežít,“doplnil Mráz z Plzeňského Prazdroje. Pod Prazdroj patří pivovary Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast.
Jisté je to, že návrat do normálu bude postupný. „Může trvat týdny i měsíce, než se situace obrátí,“odhaduje ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferancová.
Hospodští, které MF DNES oslovila, se navíc obávají, že návštěvnost bude vysoká jen první týdny po otevření, protože lidem chybí sociální kontakt a už se nemůžou dočkat, až vyrazí na pivo. Pokud však poroste nezaměstnanost, chuť utrácet peníze v hospodě opadne.
Soumrak minipivovarů
Negativně situace dopadá i na ostatní podnikatele v gastronomii. „Jsme prakticky bez zakázek, restauratéři od nás nekupují kuchyně. Někteří zavřeli a jiní nám nehradí splátky za vybavení,“říká Václav Štrunc z firmy Jarg, která zařizuje profesionální kuchyně.
Kompletní vybavení vyjde v průměru na 1,5 až tři miliony korun podle velikosti. Někteří restauratéři si na ně půjčují od bank nebo investice postupně splácejí dodavatelům.
Současnou krizi nemusí ustát ani některé soukromé minipivovary, které se v poslední letech těšily velké oblibě. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň odhaduje, že jich také nemusí otevřít až 30 procent. „Neznamená to, že zmizí z mapy, ale můžou změnit majitele, protože ten současný to neutáhne,“myslí si Šuráň.
Podle něj minipivovary v současnosti prodávají o 60 procent méně piva než za normálního stavu. Jsou i takové, které v posledním měsíci a půl neprodaly ani litr, což je případ i Šuráňova Pivovarského domu Praha.
„Ze začátku jsme zkoušeli okénko, ale moc jsme toho neprodali, takže se nám to nevyplatilo. Iniciativa Zachraň pivo nám vynesla tisícovku. Už teď jsme ve ztrátě kolem dvou milionů korun a počítáme, že se to vyšplhá na tři miliony,“popsal Šuráň.
Podniky žádají větší příspěvky
Šuráň si na začátku dubna zažádal o podporu od státu v programu Antivirus. Díky němu firmy zasažené koronavirovou pandemií dostanou od státu do konce května příspěvek na náhrady mezd pro zaměstnance, aby je nemusely propouštět.
Asociace hotelů a restaurací nyní požaduje, aby podniky měly na Antivirus nárok i po skončení všech omezení. „Vzhledem k výpadku zahraničních turistů a pravděpodobně pozvolnému nárůstu domácího cestovního ruchu v některých regionech bude pro mnohé provozovny veřejného stravování prakticky nemožné dlouhodobě udržet všechny stávající pracovní místa,“uvádí asociace v prohlášení na svém webu.
Redakce MF DNES oslovila ministerstvo práce s dotazem, jestli o prodloužení dotačního programu neuvažuje. „Program Antivirus se prodloužil do konce května. Vláda schválila záměr odložení odvodů na sociálním pojištění,“odpověděla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková.
Restaurace by si tak mohly odložit odvody od května do července. Uhradit by je musely do 20. září se sníženým penále. Vláda se tímto návrhem bude zabývat příští týden.
Podniky jej však kritizují. Místo odložení by uvítaly úplné prominutí odvodů na sociálním pojištění a za absurdní považují také povinnost platit penále za odklad, byť nižší.