Velké uvolnění

Vláda určila podmínky pro otevření škol, hospodských zahrádek, kadeřnictví, obchodů, kin, divadel i sportovišť. Epidemiologové vyzývají k odpovědnosti.

Situace je dobrá, epidemie koronaviru polevuje, a tak se v pondělí 11. května spustí třetí vlna uvolňování přísných opatření, která měla virus zastavit. Podrobnosti včera představili ministři jednotlivých resortů.

Téměř po dvou měsících se otevřou školy, divadla, kina, zahrádky restaurací, kadeřnictví, hrady a zámky, zase bude možné sportovat hromadně i bez roušky, umožní se konání svateb či bohoslužeb. To vše ale za jasné podmínky. Povolená je účast maximálně sta lidí v jednu chvíli na jednom místě. Dodržovat se musejí i přísná hygienická opatření, nesmí se používat společné zázemí, třeba šatny. „Jde o konsenzus odborníků. Pracovní skupina také doporučuje, aby se vrátila hromadná doprava do standardního režimu,“řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

V praxi uvolnění třeba znamená, že do lavic se vrátí studenti posledních ročníků středních a vyšších odborných škol či konzervatoří a deváťáci ze základních škol. Smyslem je, aby se mohli připravit na přijímací zkoušky. Spolu však bude moct být jen 15 lidí. Děti se také můžou vrátit do základních uměleckých škol. Docházka bude dobrovolná.

Postup ministerstva školství ale označil za alibismus prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. „Dává vlastně pouze nezávazná, a tím pádem nevymahatelná doporučení,“říká Sárközi, podle kterého hlavní problém přetrvává, neboť opatření ve školách nejsou nijak zakotvena v zákoně, a tak bude těžké je jednotně uvést do provozu. Víc budou vědět školy v pondělí, kdy jim resort pošle jasná pravidla.

Zdrženlivě se k uvolnění stavějí i kadeřníci. Ti musejí mít dvojitou ochranu obličeje jak rouškou, tak štítem, po každém zákazníkovi musí dezinfikovat křeslo a uhlídat dvoumetrový odstup mezi klienty.

Bude se brzdit?

Naplánované uvolnění ale nakonec nemusí proběhnout tak, jak ho včera ministři představili. Jestliže se epidemiologická situace v Česku v dalším týdnu zhorší, bude se „brzdit“. „Musíme si uvědomit, že jsme teď úplně na začátku května a ještě nemáme epidemiologicky vyhodnocenou vlnu, která nastala teď v pondělí,“naznačil možné zhoršení situace šéf ministerské pracovní skupiny pro řízení uvolňování karanténních opatření a epidemiolog Rastislav Maďar.

Podle posledních čísel se denní nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku ve čtvrtek třetí den v řadě zrychloval. Za čtvrtek přibylo 103 nových potvrzených případů.

Zásadní je i dál povinné nošení roušky. Virus totiž nezmizel. „Roušky paradoxně hrají možná větší roli, než jsme si mysleli. Dnes víme z různých studií, že tato nákaza se šíří dominantně většími kapénkami a na ně roušky působí bezezbytku,“uvedl náměstek ministra zdravotnictví a šéf týmu COVID-19 Roman Prymula. „Virus nespí,“dodal.

Na nově povolené akce by zatím neměli chodit lidé z rizikových skupin, tedy senioři či chronicky nemocní. Obezřetní by měli být i ostatní. Dle epidemiologů je teď ochrana jednotlivce zásadní. „Když vyjdete dnes v Praze vpodvečer ven, vidíte spoustu lidí, kteří nemají roušky a jsou v těsném kontaktu. Zdá se, že to se začíná projevovat, protože v posledních třech dnech vidíme drobný nárůst nově nakažených. Je to varování,“doplnil Prymula.

(Ne)disciplinovanost

Především v okrajových částech měst, ale i v menších obcích je vidět, že disciplinovanost už není taková, jako byla na konci března. „Svoji roli určitě hraje strach. Když se člověk bojí, je ochoten třeba i obětovat svoje pohodlí. Když nám strach neklepe na záda, jsme ochotni riskovat. Teď jsou počty nakažených příznivé, už se necítíme tolik ohrožení, a jsme tedy schopni například jednotlivá opatření z vlastního rozhodnutí popřít,“říká psycholog Rostislav Nesnídal.

Že se Češi méně bojí, potvrzuje i výzkum projektu National pandemic alarm. Největší strach z nemoci covid-19 zažívali lidé v druhé polovině března, tedy těsně poté, co se u nás koronavirus začal výrazněji šířit. Od konce března však už křivka strachu strmě padá a nyní je mnohem níž, než byla ještě v době, kdy u nás bylo jen několik prvních nakažených. Větší strach než Češi mají v současnosti třeba Poláci, Slováci nebo Maďaři.

Do hromadné rouškové revolty se ale Češi zatím nepouštějí. Alespoň podle zkušeností městských strážníků. „Denní počty zjištěných porušení týkajících se krizových a mimořádných opatření jsou srovnatelné s počátkem nouzového stavu. V průměru strážníci zjistí kolem 500 porušení, z nichž se většina týká nezakrytých dýchacích cest,“říká třeba mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová. Podobné zkušenosti hlásí i její kolegové z dalších měst.

Menší komplikace přesto řešili strážníci v centru Brna. „Zejména v závěru minulého týdne jsme se setkali na několika místech s lidmi, kteří roušky neměli. Většinou se ale ukázalo, že si část veřejnosti jen nesprávně vyložila rozhodnutí pražského městského soudu. Někteří lidé prvotní informace pochopili tak, že se všechna mimořádná opatření včetně nošení roušek ruší,“popisuje Pavel Šoba, mluvčí brněnských strážníků.

Ke zmírnění povinnosti nosit roušku přistoupilo ministerstva zdravotnictví ve čtvrtek. Bez roušky mohou nově pracovat například novináři na obrazovce a za určitých podmínek také umělci. Nově nemusejí mít roušky ani děti ve školce. Zrovna toto rozvolnění však učitelé nepřijali s velkým nadšením. „Mateřská škola je jedno z nejrizikovějších prostředí pro přenos nemocí. Děti nemají základní hygienické návyky, které se teprve učí, a přitom jsou mezi sebou v úzkém kontaktu,“říká Sárközi.