Za to, jak zbrzdili virus, Čechy a Slováky v Evropě chválí

V západní a jižní Evropě si koronavirus dál vybírá drastickou daň. Zato ve střední a východní Evropě se pandemii podařilo zabrzdit do té míry, že se začíná rýsovat, jak bude vypadat život po skončení karantény. Znovu se otevírají obchody, hotely, školy, a dokonce nákupní centra, napsal včera list The Financial Times.

Rozdíl napříč kontinentem je očividný. Španělsko zatím eviduje 517 úmrtí na milion lidí, Itálie 453, Francie 353 a Spojené království 325. Na druhou stranu v případě Slovenska jde o čtyři, v případě Polska o 16, Česka 21 a Rakouska 65 mrtvých. Slovenský premiér Igor Matovič řekl, že jeho země si v boji s covidem-19 vede dobře, „možná lépe, než jsme čekali“.

Za úspěchem zemí střední a východní Evropy částečně stojí štěstí. Zatímco Itálie a Británie měly první případy nákazy koronavirem v lednu, Česko, Slovensko a Polsko zaznamenaly své první infikované až v prvním březnovém týdnu. Získaly tak drahocenný čas pochopit smrtící nebezpečí, jaké s sebou dosud neznámé onemocnění nese.

A dokázaly ho maximálně využít. „Extrémně rychle zareagovaly, jakmile se virus dostal přes jejich hranice,“myslí si Olga Löblová, výzkumnice v oblasti veřejného zdraví z Cambridgeské univerzity. „Virus dorazil do střední Evropy později, ale ta využila tento čas lépe,“říká.

Slovensko, Polsko a Česko byly mezi prvními zeměmi EU, které uzavřely hranice a podobně jako Rakousko zavedly silné restrikce v každodenním životě, ať už jde o zavření všech obchodů, které neprodávají věci nezbytně nutné k životu, nebo přísné omezení shromažďování lidí na veřejnosti. „Rychlost, s jakou tato omezení byla zavedena, je jedním z nejdůležitějších důvodů relativního úspěchu středoevropského regionu, tvrdí Martin McKee z Londýnské školy hygieny. (ČTK)