Začíná restart nemocnic
Nemocnice zvolna obnovují své provozy. Vyhrazená lůžka pro pacienty s covidem-19 zůstanou
Už je to téměř měsíc a půl, co musely pražské nemocnice omezit svůj běžný provoz kvůli koronavirové pandemii. Řada jejich oddělení a poraden zredukovala svůj chod a nyní se pomalu vracejí k běžnému režimu. Pacientům, kterým kvůli nouzovému stavu lékaři odložili neakutní operace, se opět otevírá možnost naplánování zákroku.
Podle řady odborníků už je navrácení do normálního fungování nemocnic nezbytné. A to především s ohledem na další pacienty, kterým byla kvůli boji s virem omezena, nebo úplně znepřístupněna péče.
„Od začátku března dochází ve zdravotnických zařízeních k výpadku služeb pro závažně nemocné pacienty, kteří nejsou covid-19 pozitivní. Jsou zastaveny preventivní programy v kardiovaskulární péči a v onkologii, byly například omezeny odběry orgánů pro transplantace a řada chirurgických výkonů,“varuje jedenáct lékařských odborníků z Karlovy univerzity v Praze ve své výzvě k uvolňování nouzových opatření. Udržování striktních omezení může mít podle nich vážné dopady, a to jak na zdraví lidí, tak i ekonomiku. Jedním z hlavních požadavků výzvy je obnova plné lékařské péče pro všechny.
Pod výzvu se podepsal například kardiolog a přednosta Kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny Jan Pirk nebo vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík, který se podílí na léčbě pacientů s covidem-19.
Podle šetření, které provedla Aliance pro individualizovanou podporu mezi pacienty s postižením, uvedlo 90 procent oslovených, že dostupnost péče je pro ně omezená. Přitom řada z nich je na pravidelné péči závislá.
Nemocní odkládají kontroly
Situace ohrožuje i další nemocné. Například pacienty s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, vysoký cholesterol či kardiovaskulární choroby. Tito lidé potřebují stabilně zajištěnou léčbu. Ovšem z obavy, že se v nemocnici mohou nakazit koronavirem, řada z nich svého lékaře v posledních týdnech nenavštívila, což může mít negativní dopad na jejich onemocnění.
Pro pacienty pozitivní na koronavirus, kteří potřebují ambulantní léčbu, však místa v nemocnicích zůstávají.
„Zatím ještě máme covid pacienty, celkem jich je 8, takže covid jednotka, kde je dvacet lůžek vybavených plicními ventilátory, se rušit nebude,“potvrzuje mluvčí Fakultní
nemocnice Motol Pavlína Danková. Jinak se ale největší nemocnice v Česku postupně vracejí do normálu.
„Hodně záleží i na pacientech, někteří sami žádají o pozdější termíny kontrol nebo plánovaných zákroků,“doplňuje Danková.
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady od tohoto týdne začala obnovovat standardní provoz na všech svých pracovištích. „Opět jsme začali plánovat i neakutní výkony,“ potvrzuje tamní mluvčí Tereza Romanová. Stejně tak se tento týden začala vracet do běžného provozu i Všeobecná fakultní nemocnice. „Počítáme, že se postupně během tohoto a příštího týdne na všech klinikách rozběhne běžný provoz,“uvedla za nemocnici její mluvčí Marie Heřmánková.
Na běžný režim se připravuje také Thomayerova nemocnice. Podle jejího ředitele Zdeňka Beneše bude návrat do standardního režimu záviset i na vývoji epidemie. „Je však zřejmé, že se vedle této epidemie nesmějí zanedbávat ani běžná onemocnění typu operace slepého střeva, kýly a podobně. K obnově běžného režimu budeme přistupovat průběžně v rámci celé nemocnice a všech oddělení,“doplnil Beneš.
Už od minulého týdne své provozy postupně obnovují také Nemocnice Na Homolce, Nemocnice Na Bulovce a Nemocnice Na Františku. Postupně začínají provádět plánované operace i zákroky. Vše ovšem probíhá za upravených podmínek. „Stanovili jsme hygienická pravidla daná pro jednotlivá oddělení, objednávkové termíny koordinujeme tak, aby se pacienti příslušných ordinací nekumulovali ve velkém počtu,“přiblížila mluvčí Nemocnice Na Bulovce Simona Krautová.
Kdy se podaří nemocnicím dostat do plně funkčního stavu jako před epidemií koronaviru, zařízení jen těžko odhadují. „Nejsme v tuto chvíli schopni to odhadnout, vše bude záležet na vývoji epidemiologické situace,“říká Lucie Krausová z Nemocnice Na Františku.
Chybějí zdravotní sestry
Překážkou může být i nedostatek personálu. „Jen zdravotních sester nám do plného stavu chybí několik desítek. To se týká také pomocného personálu,“přibližuje Beneš. Část sester chybí z důvodu karantény nebo jsou doma se svými dětmi, kvůli uzavření mateřských škol a škol.
Podle nemocnice na Karlově náměstí zabere obnovení běžného provozu několik měsíců. „Na plných sto procent výkonu se zřejmě dostaneme až v září. Nejen vlivem omezení v době pandemie, ale také prázdninami a letními měsíci, kdy je plánovaných výkonů obecně méně,“míní Heřmánková.