Český satelit míří do kosmu

Zařízení vynese do vesmíru raketa Falcon 9 od společnosti Space X Elona Muska

Ještě před koncem roku se na oběžnou dráhu země podívá druhý satelit vyrobený ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) v pražských Letňanech. Takzvaný nanosatelit, který má ověřit schopnosti českých expertů a firem produkovat špičková kosmická zařízení, vynese do vesmíru raketa Falcon 9 od společnosti Space X Elona Muska. Předchozí družice VZLUSAT-1 sestavená v leteckém výzkumném ústavu obíhá kolem Země od roku 2017. Ve vesmíru testuje například rentgenový dalekohled nebo kompozitní materiály schopné chránit družice před vesmírným zářením.

Přesné pozorování země

Nový projekt prověří zejména technologie umožňujícím přesné pozorování země. Konkrétně jde o vysoce přesnou kameru, která i přes malé rozměry dokáže poskytovat detailní zobrazení povrchu planety. Mezi další testované systémy patří zařízení pro přesné určení pozice satelitu na obloze.

„Takovéto služby může využívat celá paleta zákazníků, kteří potřebují mít přesný přehled o konkrétním území. Může se jednat o pozorování změn klimatu, snímky mohou mít zemědělské, vodohospodářské nebo lesnické využití, případně mohou být zajímavé pro těžařské firmy nebo pro bezpečnostní služby státu,“řekl MF DNES mluvčí VZLÚ Daniel Zeman. Oba satelity jsou pak předvojem k čistě české konstelaci satelitů, které plánuje státní výzkumný ústav na orbitě vybudovat do konce tohoto desetiletí. Zároveň tím poskytuje příležitost pro tuzemské firmy, aby se mohly zapojit do vesmírného byznysu.

„Nanosatelity představují možnost ověřit technologie i soukromým společnostem, které potřebují získat takzvanou flight heritage, tedy doklad, že jejich zařízení funguje ve vesmíru. Firmy se pak mohou přihlásit například jako subkontraktoři do misí Evropské kosmické agentury ESA,“uvedl Juraj Dudáš, vedoucí oddělení družicových systémů VZLÚ.

Samotný projekt nanosatelitů ale nepatří mezi projekty zastřešované evropskou agenturou. Jde tedy o výhradně národní projekt a náklady ve výši několika milionů korun korun tak financují zapojené společnosti společně se státem vlastněným leteckým ústavem.

To je případ i společnosti TTS, která do satelitu dodala zařízení na detekci nebezpečných plynů, které mohou poškozovat zařízení družic. Nejde o plyny z vnějšího prostředí, ale o různé výpary z pryskyřic a lepidel, která se používají v elektronických součástkách. Při pobytu ve vakuu se mohou vypařovat a při následné kondenzaci snižovat výkonnost zrcadel používaných například v solárních panelech nebo poškozovat řadu čidel.

Druhá generace senzorů

„Bude se jednat již o druhou generaci tohoto senzoru ve vesmíru, první byla testována na VZLUSAT-1,“uvedla jednatelka společnosti Lenka Mikuličková. Pokud zařízení uspěje, získá takzvanou verifikaci, díky které může poté být používáno při následných projektech evropské kosmické agentury.

Protože nejde o oficiální projekt spolufinancovaný kosmickou agenturou, vybral letecký ústav pro vynesení do kosmu soukromou společnost namísto evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně.

Nanosatelity představují možnost ověřit technologie i soukromým společnostem.

První startoval z Indie

I předchozí český satelit svezl na oběžnou dráhu země mimoevropský dopravce. Tehdy šlo o raketu PSLV-C38 indické agentury ISRO, která byla vypuštěna z kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu.

„Využijeme raketu Falcon zejména díky výhodné nabídce, která odpovídá naší velikosti satelitu i termínu zamýšleného startu. Start nám zprostředkovala společnost Spacemanic CZ,“uvedl Dudáš. Samotný satelit je totiž velice drobný. Předchozí verze družice, která, složená před vysunutím panelů optiky, připomínala hranol postavený ze stavebnice s šířkou základny o deseti centimetrech, s výškou dvaceti centimetrů a hmotností dva kilogramy. Druhý satelit, který do kosmu teprve poletí, je o jeden deseticentimetrový panel delší. Na jeho vývoji se podílejí kromě zmiňované společnosti například české zastoupení společnosti esc Aerospace, z akademické sféry potom České vysoké učení technické v Praze, Západočeská univerzita nebo třeba Maďarský astronomický ústav a vědecká skupina Norberta Wernera.