VODA PRO ČESKO
Jak mohou přehrady pomoci v boji proti suchu a jak stát do budoucna zajistí lidem dostatek pitné vody
Významné přehrady v Povodí Vltavy jsou naplněné zhruba z devadesáti procent. Podařilo se zachytit odtátou vodu ze sněhu, i když zásoba v něm byla šestkrát nižší než loňskou zimu. V krajině se téměř žádná voda nevstřebala a zásoby podzemních zdrojů se nedoplnily. „Proto musíme mít dostatek vodních nádrží, aby se voda, která se nevsákne, zadržela,“vysvětluje šéf Povodí Vltavy Petr Kubala.
Co je těžší řešit: sucho, nebo povodně?
Sucho. Na povodně jsme tak trochu zvyklí z minulosti a zasáhnou jen vymezené území, které je často předjímatelné. Opatření na zmírnění škodlivých účinků povodní dokážeme snáz uskutečnit. Dopady sucha na společnost jsou navíc rozsáhlejší – ohrožuje zásobování obyvatel pitnou vodou, zemědělství a průmysl i přírodu a krajinu.
Jdou opatření proti suchu a proti povodním proti sobě, nebo se zčásti doplňují?
Je tam velká spojitost. Proti suchu nevyužijete technické prvky, jako je mobilní hrazení v intravilánu obce. Naopak území určená k rozlivu, revitalizované vodní toky nebo vodní nádrže v době sucha pomáhají. Problém je střídání výrazného sucha a přívalového deště. Při něm je zasakování do půdy problematické, takže potřebujeme vodní nádrže, rybníky.
Bude letošní sucho závažnější než v předchozích letech? Současná epizoda sucha je prý nejhorší za 500 let.
Jsou předpoklady, že sucho bude letos významnější než loni nebo předloni. Letošní zima totiž byla slabá na sněhovou pokrývku. Na celém území republiky byla zásoba vody ve sněhu několikanásobně nižší než v roce 2019. Navíc sníh byl výhradně v horských oblastech a úplně chyběl ve středních polohách, takže nedošlo k zadržení vody v krajině, k zásaku do půdy a doplnění zdrojů podzemních vod. Kvůli teplému počasí se vegetační období posunulo oproti předchozímu roku o týden až čtrnáct dní dopředu. Pak je vyšší spotřeba půdní vody, což opět navyšuje její deficit v krajině.
Kolik vody se podařilo zadržet v nádržích?
Letos významně pršelo jen v únoru, jinak srážky téměř nejsou. Průtoky ve vodních tocích se aktuálně pohybují na deseti až čtyřiceti procentech dlouhodobých průměrných hodnot v daném období. Někde se již blíží hranici sucha – například na Lužnici v Bechyni.
Jak moc naplněné jsou nádrže na vltavské kaskádě?
V Povodí Vltavy se nám podařilo maximálně zadržet ve vodních nádržích to, co odtálo z hor, zejména na Šumavě. Lipno má momentálně naplněno 90 procent zásobního prostoru, což znamená 230 milionů kubíků. To je hladina, kterou udržujeme v průběhu léta. Odtok z Lipna držíme na šesti kubících za sekundu, což je minimální zůstatkový odtok. Zajišťuje dostatečný průtok v řece pod přehradou pro vodní ekosystémy, pro naředění vypuštěných vyčištěných odpadních vod, pro povolené odběry vody dole po toku a pro hladinu podzemních vod v údolních nivách. Dochází tak k minimálnímu prázdnění nádrže a zároveň to nadlepšuje průtok. Předpokládáme, že s tím vystačíme v případě velkého sucha po celý letošní rok.
Co znamená nadlepšování průtoku?
Přítoky do nádrží jsou v období sucha výrazně nižší, než se z nich odpouští, takže řízeně přilepšujeme dolnímu toku řeky pod přehradou, aby byly zajištěny všechny jeho ekologické a hospodářské funkce. Tam, kde přehrady nejsou, není možné nadlepšovat průtoky v řekách a ty mnohde i vysychají.
Například z naší největší nádrže Orlík, která pojme 716 milionů kubíků vody a je nyní naplněna něco málo přes 80 procent zásobního prostoru (necelých 300 milionů kubíků), máme nastavený minimální odtok 35 kubíků za vteřinu. Dnes byl přítok 36 kubíků, takže se Orlík plní jedním kubíkem za vteřinu, což je nic. Z nádrží a vodních toků se odebírá voda pro vodárenství a průmysl – z Hněvkovické přehrady jde voda na chlazení Temelína, z Vltavy čerpá Podolská vodárna, dále průmyslový podnik Synthos Kralupy či teplárny na trase.
Nakolik je možné naplnit v případě povodní Lipno?
Celkový objem nádrže je 309 milionů kubíků. Retenční prostor (dalších 55 milionů kubíků, pozn. red.) necháváme vždy prázdný pro zachycování povodňových průtoků, protože povodeň může přijít ze dne na den. Naplňuje se na maximum při povodňové epizodě a odpouští se tak, aby nedocházelo k výrazným škodám dole po toku. Získává se tak i čas evakuovat lidi a připravit protipovodňová opatření.
Kvůli nedostatku vody se hovoří o výstavbě nových nádrží. Jak se to týká vašeho povodí?
Největší vodárenská nádrž v jižních Čechách, Římov na řece Malši (naplněn z 93 procent), nemusí podle výhledových klimatických scénářů časem stačit. Proto vodárenské společnosti, Povodí Vltavy a a ministerstvo zemědělství pracují na řešení. V lokalitě Chlum u Kaplice na Malši je vhodný profil pro vybudování vodárenské nádrže v objemu 24 milionů kubíků.
Znamenalo by to zaplavení nějakého obývaného území?
Ano, ale není to zdaleka ve fázi přípravy. Naše republika má strategický dokument z titulu vodního zákona, takzvaný generel lokalit akumulace povrchové vody, kde je vytipováno 65 lokalit vhodných pro vybudování nádrží. Je to na vodních tocích, kde je vhodný profil podle inženýrsko-geologických průzkumů pro výstavbu hráze a kde by mohlo dojít k naplnění nádrže.
Jsou tam i oblasti, kde by muselo dojít k zatopení nemovitostí, ale jen minimálně. Tyto lokality jsou územně hájeny – je tam zakázáno budování chemického průmyslu, dálničních a železničních koridorů a produktovodů – aby příští generace při stavbě nádrží neměla komplikace a nemusela financovat přeložky nebo aby nedošlo v případě produktovodu ke kontaminaci území. Výhled na výstavbu je 30 až 80 let. Vzhledem ke zhoršujícím se klimatickým scénářům může ale požadavek na vybudování přijít výrazně dříve.
Kde se schyluje k výstavbě nové nádrže už nyní?
Probíhají přípravy na vybudování vodárenské nádrže Vlachovice na Zlínsku nebo Skalička na Bečvě. Na severní Moravě je to vodní nádrž Nové Heřminovy, jejíž vybudování bylo vládou schváleno už před 22 lety, ale zatím na to nedošlo (kvůli odporu obce, pozn. red.). Prioritně je zamýšlena k ochraně před povodněmi. V našem povodí máme jedno z nejsušších území, Rakovnicko, kde probíhá řada projektů. Na Rakovnickém a Kolešovickém potoce se vybudují dvě malé vodní nádrže – Senomaty a Šanov, z nichž bude nadlepšován průtok do Rakovnického potoka. Aby voda mohla být využívána pro závlahy v zemědělství, je k tomu připraven také převod vody z povodí Ohře – z nádrže Nechranice do nádrže Kryry a odtud do povodí Rakovnického potoka a povodí Blšanky. Bez převodu z jednoho povodí do druhého se už často neobejdeme.
Co pomůže obcím, které spoléhají na podzemní vodu a při jejím poklesu musí využívat cisterny?
Zásobování ze zdrojů podzemní vody je to nejkomplikovanější, neboť její zásoby se teď výrazně neobnovují. Už několik let i přes zimu je řada obcí, kde je voda dovážena vodárenskými společnostmi do vodojemu, protože jejich zdroj podzemní vody už na to nestačí. Koncový spotřebitel to ale ani nepozná. Běží sice projekt na prohlubování vrtů, ale to je pouze dočasné opatření.
Řešením je napojení na vodovody a s tím související propojování vodárenských soustav, budování přivaděčů. Podle mě by se vrty měly prohlubovat v minimální možné míře a na omezenou dobu, protože pak už mnohde strhávají hladinu podzemní vody ve svém okolí a dochází k její kontaminaci. Priorita musí stát na zásobování z povrchových vod.
Jak je na tom největší vodárenská nádrž v republice Želivka? Zásobuje 1,5 milionu obyvatel v Praze, další ve Středočeském a Jihočeském kraji a na Vysočině.
Je naplněna z 89 procent, objemem 309 milionů kubíků se podobá Lipnu. Ve všech suchých obdobích zatím docházelo k dodání pitné vody bez omezení. Zásobování pitnou vodou ze Želivky se tak rozšiřuje do ještě většího množství obcí na území Středočeského kraje. Ten je na tom totiž ohledně zásobování pitnou vodou v době sucha špatně.
Je možné, že by časem Želivka nestačila?
Želivka na to naštěstí stačí. Praha má navíc výhodu, že může odebírat vodu i z Vltavy. Za posledních 10 až 15 let se kvalita vod v Česku významně zlepšila, takže voda z vltavské kaskády Slapy–Vraný je ve výborné kvalitě.
Jaké investice aktuálně máte rozjeté v Povodí Vltavy?
Aktuálně máme mimo jiné vyhlášeno otevřené výběrové řízení na akci za zhruba 1,5 miliardy korun. Jedná se o vybudování doplňkového bezpečnostního přelivu na přehradě Orlík, který posílí úroveň ochrany před povodněmi pod vltavskou kaskádou.
Jak takový přeliv funguje?
Když přijde povodeň, odpouštíme nádrž, takže se otevírají spodní výpusti, potom přepady. Potřebujeme co nejrychleji uvolnit prostor v nádrži pro zachycení povodně, aby to nemělo negativní dopady dole. Zjednodušeně řečeno – vedle hráze bude žlab – v horní vodě do něj budou hrazené nátoky, které můžeme kontrolovaně využít k odpouštění vody při povodni.
Zvažovalo se ještě jedno okno v tělese hráze, ale nechceme do něj sahat. Přehrady na Vltavě byly vybudovány v 50. letech a ustály veškeré povodně včetně nejhorších v roce 2002, zvládly výrazně větší kapacitu vody, než na kterou byly stavěny. Podle legislativy máme povinnost, aby postupně veškerá vodní díla byla zabezpečena na průtok takzvané desetitisícileté povodně. Ne že by před ní ochránila, ale aby ustála její nápor.
Co zásadního přináší novela vodního zákona, již předkládají ministerstva zemědělství a životního prostředí a která je ve Sněmovně před třetím čtením? Má nabýt účinnost od 1. ledna příštího roku.
Vodní zákon upravuje postupy v hlavě „Povodně“, nyní přibude zvláštní hlava „Sucho“. Nově se stanoví stupně sucha, svolávání komisí pro sucho, komunikace se složkami Integrovaného záchranného systému, stanoví se, kdo je oprávněn a povinen zavést konkrétní opatření – například regulaci odběrů vody.
Zákon řeší i situace, kdy ochranu proti suchu v určité lokalitě musíte zajistit opatřením v katastru jiné obce, která s tím dnes nemusí souhlasit. Ze zásobování obyvatel pitnou vodou by se mohl stát prioritní veřejný zájem, což by prosazování takových záměrů usnadnilo.
Běží sice projekt na prohlubování vrtů podzemních vod, ale to je pouze dočasné opatření.