Evropská izolace důchodců
Senioři se cítí dlouhou izolací mnohdy silně stigmatizováni.
MADRID Španělé si užívají procházky v parcích, po dlouhých sedmi týdnech. Stejně tak Italové, kde trvala přísná omezení dokonce osm týdnů. Následují zbytek Evropy, kde už návrat k normálnímu životu postoupil dál.
V ulicích Říma či Barcelony se tančí a kdekdo chce zaplašit nepříjemné otázky, co bude v příštích týdnech.
Ne každý si ale užívá. Lidé v domovech seniorů zůstávají stejně izolovaní a osamělí jako předtím. A nerýsuje se vyhlídka, že se to brzy změní. Staří lidé jsou nejohroženější skupinou probíhající koronavirové krize. Jejich organismus se s nákazou těžce vypořádává.
Proto byly domovy seniorů nejohroženějšími místy. „Zdraví obyvatel těchto domovů je velmi chatrné, tato zařízení přitom nejsou zdravotnická, nebyla na nákazu vůbec připravená,“shrnuje španělský lékař Ildenfonso Hernández důvody, proč dospěla nákaza mezi starými lidmi do takové obří katastrofy.
Nikdo si proto netroufá odhadnout, kdy se dočkají prolomení dlouhého odloučení. Budou to celé měsíce, nebo to potrvá ještě déle?
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se nedávno vyjádřila, že starší lidé budou možná muset zůstat v izolaci alespoň do konce letošního roku. „Dokud není vakcína, musíme kontakty se staršími lidmi omezit,“uvedla v deníku Bild. Konstatovala, že mladší lidé si prostě užijí nově obnovené svobody dříve než senioři či lidi se zdravotními komplikacemi.
Neradostné vyhlídky
Situace je však o to těžší, že fyzické zdraví s psychickým úzce souvisí. Izolovaní staří lidé jsou podle lékařů náchylnější třeba k infarktu. Pokud tedy zůstanou senioři celé dlouhé měsíce bez sociálních kontaktů, může uvadat i jejich fyzická schránka. „Osamění má nesmírné dopady na zdraví,“zdůrazňuje Mazda Adli, lékař z berlínské Fliednerovy kliniky. Lidem chybějí návštěvy blízkých, možnost si popovídat. S tím, jak se ostatní radují z opětovné svobody, je to pro seniory ještě těžší.
„Je to těžké, žít takto separovaně od ostatních,“stěžuje si 84letá
Gisela Telschowá z berlínského předměstí Zehlendorf. Ostatní senioři to cítí stejně.
Berlínská linka na pomoc seniorů Silbernetz má v této době pětkrát tolik hovorů jako normálně, dobrovolníci odpovídají na zhruba 120 telefonátů denně.
Podle odborníků se dobře míněná snaha seniory chránit promítá nepříznivě do jejich psychiky. Cítí se hluboce stigmatizováni. I za normálních okolností mnohým chybějí sociální kontakty, nákaza však celý problém jen ještě víc zvýraznila. Některé evropské země proto diskutují, za jakých pravidel by bylo možné návštěvy domovů důchodců uvolnit.
Ministerský předseda Bavorska Markus Söder včera v rámci šířeji pojatých opatření k uvolnění oznámil, že navštěvovat příbuzné v domovech důchodců bude možné od pondělí.
Zmírnit přísná pravidla pro návštěvy se chystá i Francie. Premiér Édouard Philippe současně poznamenal, že lidé nad 65 let budou podle všeho asi sami nadále omezovat sociální kontakty.
A třeba těžce postižená Británie změnu pravidel nechystá. Platí doporučení vlády, která vyzvala všechny Brity starší 70 let, aby raději zůstávali doma.
Ani ve Španělsku zatím prolomení izolace seniorů neplánují, jakkoli je to pro všechny bolestné. „Španělská rodina má mnohem užší vazby než jinde, kontakt mezi seniory a mladými je velmi těsný,“upozorňuje lékař Ildenfonso Hernández.