Kdy budou Poláci volit?
Politici se v Polsku hádají o termín prezidentských voleb. A je to velký chaos.
Do naprostého politického chaosu se kvůli pandemii koronaviru ponořily přípravy prezidentských voleb v Polsku. Konat se mají už tuto neděli. Ještě včera až do uzávěrky novin ale nebylo jasné, kdy ani jak se bude volit. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) sice do poslední chvíle tlačila na standardní termín, ale už i její zástupci přiznávají, že je to logisticky nemožné. Ještě včera se totiž bojovalo o zákon, který by volby umožnil zorganizovat v době karantény.
Norma o korespondenčním hlasování, díky níž by Poláci poprvé v historii volili novou hlavu státu z domova, přitom prošla Sejmem (dolní komorou parlamentu) už v dubnu. Ale senát ovládaný opozicí, která je proti květnovým volbám, si jeho projednávání odložil úplně na poslední chvíli. Proto také nyní není čas na přípravy hlasování.
VARŠAVA Desítky scénářů vývoje
Volebních scénářů bylo ještě včera hned několik. Pro PiS a jejího favorita prezidenta Andrzeje Dudu jsou výhodnější volby v době krize než po jejím skončení. Průzkumy mu teď předpovídají až 60 procent hlasů.
Standardně by se touto dobou k nedělnímu hlasování připravovaly tisíce členů volebních komisí a kandidáti by měli ještě do konce páteční půlnoci čas na to, aby si Poláky získali. V případě, že by žádného z nich v neděli nepodpořila nadpoloviční většina voličů, konalo by se 23. května kolo druhé.
Jenže šíření nákazy v Polsku se zatím nedostalo pod kontrolu, včera se počet nakažených v zemi přehoupl přes 14 tisíc. Právě proto, aby se volby mohly konat i přes karanténní opatření, schválil Sejm zákon o korespondenčních volbách. Stalo se tak i přesto, že polský zákon neumožňuje změny volebních pravidel šest měsíců před volbami. Senát měl na projednání a případné připomínky čas do dnešního večera. A debatu
zahájil v ten nejpozdější možný čas – včera odpoledne.
Nyní, jen několik dní před plánovanými volbami, už i zástupci PiS přiznávají, že stihnout všechny nutné přípravy v termínu je nemožné. Podle ministra státních aktiv Jacka
Sasina, který hlasování organizuje místo volební komise, se může jeho konání o týden či dva odložit. A odložit by je chtěli i někteří zástupci opozice, jenže na mnohem pozdější termín. Jejich návrh zahrnuje vyhlášení stavu živelní katastrofy, který by hlasování automaticky posunul. Konalo by se do 90 dnů poté, co by se výjimečný stav zrušil. Tak velké posunutí voleb ale vláda odmítá.
Podle polských médií PiS zvažuje i další scénáře, které by ji zprostily obvinění z porušování práva. Jedním
z nich je například Dudova rezignace, která by automaticky nastartovala celý volební proces od začátku. Předseda senátu by do 14 dnů od prezidentovy rezignace vyhlásil nové datum voleb.
Politické tahanice a časový tlak vhodily klín i mezi vládní koalici, když se proti květnovému termínu náhle postavil i šéf koaliční strany Dohoda Jaroslaw Gowin. Ten avizoval, že pokud senát zákon vrátí do Sejmu, jeho strana opětovné přijetí už nepodpoří a PiS by ho sama v dolní komoře prosadit nedokázala. Gowin navrhuje vyřešit situaci prodloužením Dudova mandátu o rok či dva. Prezident by se však o svou funkci pak už nemohl znovu ucházet.
Mnoho podstatných nejasností
Vedle termínu voleb je nejasná i forma hlasování. Návrh zákona totiž neuvádí, jak budou obálky předány voličům ani kam je následně mají odevzdat – určit to má až příslušný ministr. Situaci komplikují také chybějící nebo poškozené poštovní schránky i nedostatek pošťáků. Zaměstnanci polské pošty, která se nemůže pyšnit lepší pověstí než ta česká, se nyní bojí, že za případné problémy pak ponesou zodpovědnost.
Kvůli obávám z šíření nákazy přes obálky a hlasovací lístky chybí i dostatek lidí, kteří by hlasy následně sčítali. Polští epidemiologové varují, že všichni, kdo se na počítání hlasů budou podílet, musí nejdříve projít testováním.
Situace tedy stále vypadá tak, že PiS trvá na tom, že květnový termín odpovídá polským zákonům, a opozice si stěžuje na pochybnou legislativu i nerovná práva v předvolební kampani. Ta se v zemi kvůli zákazu shromažďování totiž prakticky nekonala. A opoziční politici se na jednu stranu nechtějí voleb účastnit, na druhou však nechtějí Dudovi přenechat výhru. Kvůli svému nejasnému názoru se tak v průzkumech například úplně propadla hlavní opoziční kandidátka Občanské platformy Malgorzata Kidawa-Blońská. Ta sice ohlásila úplný bojkot voleb, jenže současně neukončila svou volební kampaň.