Mrázek dláždil Václavák náhrobky Židů
Obnova náměstí odhaluje staré kšefty kmotra Mrázka
Pojď, něco ti ukážu, láká hlavní postava filmu Příběh Kmotra František Vedral milenku. Sklání se a ukazuje jí písmeno V na jednom z dlažebních kamenů. „Je na něm V jako Vedral. Všechny ty kameny jsem obstaral já. Všichni tomu náměstí říkají Václavský, ale je moje,“vytahuje se během schůzky pod sochou svatého Václava na pražském Václavském náměstí.
Není to fantazie scenáristů, ale pravda potvrzená i posledními nálezy archeologů. Předobrazem filmového Vedrala byl vekslák a kontroverzní podnikatel František Mrázek.
A reálný je i příběh kamenů, původně židovských náhrobků. „Vydrancoval pět židovských hřbitovů, náhrobky rozřezal a prodal jako dlažební kámen,“potvrzuje o scénu později filmový policista, když Vedralovu milenku přemlouvá ke spolupráci.
Koncem dubna začala rekonstrukce Václavského náměstí a pod rukama dělníků se objevují kameny, které původně byly náhrobky. „Ručně se rozebírá původní dlažba, desítky kamenů nesou zbytky textů a stovky kamenů jsou z leštěného mramoru,“řekl předseda Židovské obce v Praze František Bányai. Na náměstí se dostaly při předláždění během rekonstrukce v 80. letech minulého století.
Zatím nelze podle něj identifikovat žádný náhrobek ani konkrétní hřbitov. „Vše bude shromážděno, uloženo v depozitu a pak odvezeno na židovský hřbitov na Žižkově ve Fibichově ulici,“dodal. (row, boh)
Na stovky dlažebních kostek, položených v centru hlavního města, se proměnily rozřezané náhrobky ze židovských hřbitovů. Kameny pražská Technická správa komunikací (TSK) postupně předává do depozitu. Není to poprvé, co se náhrobní stély změnily v drť a stavební materiál. Před více než třiceti lety se žula z vyrabovaných hřbitovů stala kšeftem i bosse podsvětí Františka Mrázka.
Při obnově Václavského náměstí a v ulicích Na Příkopě a 28. října v centru Prahy dělníci narazili na starší dlažbu složenou z rozřezaných židovských náhrobků. K necitlivému zacházení došlo už za komunismu. Kostky pocházejí hlavně z kamenů ze zrušeného židovského hřbitova v Údlicích u Chomutova.
„Rekonstrukce náměstí v posledních dnech doslova a do písmene odkrývá děsivé praktiky, kterých byli schopni se dopustit komunističtí pohlaváři v minulém režimu,“sdělil MF DNES v reakci na nález primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). Alespoň části náhrobků nyní vrátí do správných rukou.
Už loni na podzim hlavní město podepsalo memorandum s Židovskou obcí v Praze, že právě jí případné nálezy tohoto typu při opravách městských komunikací bezplatně připadnou. Organizace totiž o osudu poničených kamenů z mramoru už dříve věděla.
Nyní bylo vyňato 55 dlaždic se zlomkem textu nebo číslic a dalších 650 leštěných kamenů z náhrobních desek. „Vše bude nyní ve fóliích uloženo v depozitu TSK. Následně je chceme uložit na Starém židovském hřbitově na Žižkově v Praze,“prohlásil předseda Židovské obce v Praze František Bányai.
Mrázkův byznys
Na pietu nebrali v 80. letech ohled úředníci komunistické „lidosprávy“ani vycházející hvězda veksláckého polosvěta František Mrázek (na snímku). Vyšetřovací spisy, například OLIN nebo Profesionál, bývalý speciální tým kriminální služby Veřejné bezpečnosti, od roku 1987 sledovaly Mrázkův náhrobkový byznys.
Mrázek pomocí úplatků zajistil, že některé židovské hřbitovy úředníci vyňali z památkové ochrany. Náhrobky z kvalitní švédské žuly poté Mrázkovi lidé z těchto míst „vytěžili“. „Další osoby pak pro Františka Mrázka za úplatu zajišťovaly následný odprodej náhrobních kamenů ke spekulativním účelům,“popisuje machinace vyšetřovací spis.
Někdejší stély a tomby se měnily třeba v obložení krbů, dláždění nebo dekorativní prvky pro klienty v Rakousku a západním Německu.
Obchody se tehdy pohybovaly v řádech desítek tisíc korun, což na konci 80. let představovalo nemalou sumu. Ve stavební materiál se změnilo podle spisů 59 náhrobků ze žižkovského židovského hřbitova a desítky dalších z Kolína, Chrudimi, Teplicka a dalších venkovských lokalit.
Stejně jako řada dalších deliktů přičítaných Mrázkovi, ani kšefty s místy posledního odpočinku u soudu neskončily. Po roce 1989 speciální policejní tým skončil. Vyšetřovací svazky putovaly do archivu. Mrázka zabil neznámý snajper v lednu 2006.
Až přijde Mesiáš
„Základní rozdíl mezi židovskými a křesťanskými hřbitovy vyplývá z tradiční židovské zásady nenarušitelnosti hrobů. Ostatky zemřelých mají zůstat navždy na tom místě, kde byly pohřbeny. Až jednou přijde Mesiáš, všichni povstanou a mají mít možnost vrátit se do svých pozemských těl,“vysvětlil historik Paul Spiegel.
I vztyčení a úprava desky v židovském ritu má svá striktní pravidla, vztyčení náhrobního kamene se odehrává 11 měsíců po smrti. Do kamene bývají kromě jména vyrývána počáteční písmena takzvané tancevy, hebrejského citátu. „Nechť je jeho duše spojena ve spojení se životem,“značí text.
Ryby, lvi a ptáci
Kresby prozrazují původ i profesi zesnulého. Například žehnající ruce zdobí hroby kohanitů, potomků kněží jeruzalémského chrámu. Konvice označuje místo spočinutí levitů, pomocníků kněží. Kniha, nůžky či pinzeta symbolizují světská povolání.
Až do 19. století Židé označovali náhrobky hebrejsky. Od poloviny
19. století přibývá v Čechách dvojjazyčných náhrobků hebrejsko-německých, popřípadě v jidiš. Od
20. století jsou náhrobky uváděny v češtině či němčině.
S přispěním Roberta Oppelta