Úspěch střední Evropy? Včasná opatření

Rozdíly v počtech nakažených a obětí nového koronaviru se netýkají jen východní a západní části Německa, ale také východních a západních států Evropské unie. Zatímco Itálie, Francie, Španělsko a Británie patří mezi nejvíce zasažené, na druhé straně Rakousko, Česko a Slovensko epidemii zvládly vcelku dobře bez přeplněných nemocnic a zbytečných úmrtí.

Je to nižší délkou života, kvůli níž se nestihnou nakazit ti nejstarší a nejzranitelnější? Nižší hustotou obyvatel? Menším počtem leteckých spojení s Čínou? Nebo to bylo prostě štěstí? ptá se britský list The Guardian. Výše zmíněné otázky nelze na středo- a východoevropské státy takto automaticky aplikovat. Tím nejdůležitějším faktorem byl podle všeho fakt, že preventivní opatření zavedly ve srovnání se západními sousedy velmi brzy a při nízkém počtu potvrzených nákaz.

Matematické modely ukazují, jak s každým odloženým dnem rapidně narůstají počty nakažených. Včasné zrušení hromadných akcí a zavedení pravidel sociálního odstupu při menším počtu případů bylo také to, co zafungovalo na východě Německa. (jas)