Veřejná doprava se začíná vzpamatovávat
Obrázky liduprázdných linkových autobusů, vlaků nebo městské hromadné dopravy pozvolna začínají být minulostí.
Dopravní podniky i soukromí dopravci obnovují běžné jízdní řády. Přestože stále hromadnou dopravu využívá zlomek lidí než před zahájením karanténních opaření, poklesy o 80 nebo 90 procent proti běžnému stavu už jsou minulostí.
Pozvolný nárůst je vidět například na statistikách přeprav v pražském metru, které je páteří metropolitní dopravy a může tak ilustrovat trend chování cestujících na celém území hlavního města. Poslední den běžného provozu, kdy metro přepravilo přes milion lidí, bylo úterý 10. března. O týden později už denní provoz zaznamenal propad na zhruba 222 tisíc cestujících a na těchto číslech se držel do poloviny dubna, kdy začal pozvolný růst.
„Oproti stavu před omezením jsme stále na třetině původního stavu. Je to určitý nárůst, nicméně stále nijak dramatický,“uvedl mluvčí organizátora dopravy v hlavním městě, společnosti Ropid, Filip Drápal. Toto pondělí po třídenním volnu se čítače v metru zastavily na počtu 388 tisíc cestujících.
Cestovala jen pětina lidí
Podobnou situaci popisují i ostatní dopravci. Podle Českých drah se květnové počty přepravených cestujících pohybují kolem pětiny běžného stavu. To ale proti obsazenosti vlaků z předchozího měsíce představuje téměř dvojnásobek cestujících. „Zažíváme vzrůstající tendenci, i když nárůst není pravidelný. Nastává skokově, když se uvolní některá část omezení. Další nárůst proto zřejmě nastane od 11. května, kdy se budou otevírat, hrady, zámky, skanzeny nebo zahrádky restaurací,“uvedl mluvčí společnosti Radek Joklík.
O něco přesnější statistiky než státní dopravce mohou poskytnout kraje. Podle mluvčí krajského úřadu Olomouckého kraje Evy Knajblové poklesly počet cestujících na základě vybraných tržeb z jízdenek za březen o 68 procent. „V tomto čísle je ale ještě započtený začátek měsíce, který nebyl krizovými opatřeními postižený, a dubnová čísla, která ještě kraj nemá plně zpracovaná, tak budou odrážet ještě horší propad,“upřesňuje Knajblová.
Výpadek jízdného tak citelně zasáhl do hospodaření jednotlivých krajů. Jen za březen a duben jim výpadek cestujících odčerpal 1,3 miliardy korun z tržeb za jízdenky. Kraje proto vyzvaly ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka, aby stát uvažoval, jak krajům tento výpadek dorovnat. Přestože se doprava na řadě míst omezovala, ušetřené peníze za odřeknuté spoje nedokážou pokrýt vzniklé ztráty.
Například Jihomoravský kraj uváděl, že v autobusové a železniční dopravě přichází na tržbách o 2,5 milionu korun denně a že propad tržeb se tak pohybuje v rozmezí mezi 70 až 90 procenty. Během nejtužší karantény kraj zrušil zhruba desetinu objednávaných spojů.
Podobná opatření už ale postupně začínají být minulostí. Zmiňovaný Olomoucký kraj, který v březnu osekal počet spojů o sedm procent, se na železnici od začátku května vrátil k běžnému jízdnímu řádu. Výjimkou jsou pouze takzvané posilové školní spoje. Větší omezení přetrvávají v autobusové dopravě, která i nadále jezdí v režimu jarních prázdnin, a před návratem dětí do škol se v tom podle krajského úřadu nic měnit nebude. K normálu se bude postupně vracet i doprava v Praze a jejím okolí.
Jen za březen a duben výpadek cestujících krajům odčerpal 1,3 miliardy korun z tržeb za jízdenky.
Z prázdnin do poloprázdnin
Autobusy od 11. května přejdou od prázdninového řádu na takzvaný poloprázdninový režim, ve kterém je proti normálnímu stavu počet spojů zredukovaný o deset procent. Provoz vybraných linek bude ale stále ukončen ve 22:30. O další týden později by mělo dojít k posílení tramvají v pracovní dny také na poloprázdninový provoz. „Metro, vlaky i příměstská doprava zatím zůstávají ve stávajícím stavu,“doplnil Drápal.
O něco lépe se na železnici dařilo nákladním vlakům. Ty podle statistik Správy železnic sice rovněž zaznamenaly mírný pokles v objemu přepraveného zboží, nešlo ale zdaleka o tak radikální propad jako u cestujících. Železniční doprava naopak zaznamenala jednu důležitou věc, a to zvýšení rychlosti přepravy. „Zatímco kamiony na hranicích trávily hodiny čekáním, železniční doprava i kvůli úbytku osobních vlaků jezdila,“uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.