Dominik Kubalík vyčkává Kanon v režimu klid
Na MS chtěl ukázat, jak pálí v Chicagu. V NHL také dál vyhlíží novou smlouvu. Ale nenervuje se.
Těšil se do Švýcarska, odkud se vydal za slávou do NHL. Měl být ofenzivním trumfem hokejové reprezentace, která měla zítra v Curychu proti Švédům rozehrát světový šampionát.
Teď ale Dominik Kubalík (24) doma v Plzni spřádá jiné plány. „Co budu dělat v pátek? Brácha měl třicetiny, asi si s ním výjimečně dám pivo,“usměje se. „Vlastně jsem na bráchovy narozeniny dlouho nebyl doma. Jisté plusy tohle období má.“
Takže se vám v časech pandemie vede dobře?
Daří se fajn. Karanténa a vládní opatření tomu moc nenahrávaly, nemohli jsme pořádně vypadnout ven. Jen nakoupit, se psem a zpátky domů. Úplně jsem taky nechtěl najet na mód, že je po sezoně, ale když jste doma, chcete si užít kamarády a rodinu. Postupem času se to tady trošku uvolnilo, otevřely se posilovny a venkovní sportoviště, takže se i pomalu vracím k tréninku.
Není ale hlava smířená, že sezona v NHL skončila?
To spíš tělo. V hlavě mám vykřičník: Pozor, může se stát cokoliv! Nevím, jak to bude, ale když se mluví o tom, že se sezona v NHL bude dohrávat, chci být připravený, jestli to vypukne.
Jak se odlétalo z Chicaga?
Nechtělo se mi! Chtěl jsem sezonu dohrát. Dařilo se mi. Užíval jsem si ji, i když to z týmového pohledu bylo jako na houpačce. Ke konci jsme se zvedali. Hráli jsme, jak jsme chtěli, ale přišel vir. Mrzí mě to, ale nic s tím neudělám. A věřím, že i když se sezona nedohraje, domluvíme se, že tam poletím. Na příští sezonu.
To se nejspíš stane. 30 gólů je na nováčka znamenitý počin.
Cítím, že jsem v jiné situaci než na začátku sezony. Někde jsem si ale přečetl, že v NHL musíte pořád něco dokazovat. A souhlasím s tím. Je v ní tolik dobrých hráčů, že se vám nepodaří pár zápasů a ztratíte místo. Potom se zase drápete nahoru. Ať tahle situace dopadne jakkoli, chci si zase vydobýt stejnou pozici. Abych hrál co nejvíc, abych nastupoval v přesilovkách, abych mohl ukázat, v čem jsem dobrý. Neuspokojím se. Pořád to bude boj.
Čím to, že jste v NHL takhle válel?
Sám nevím! Od nějakého dvacátého zápasu nás trenéři dali dohromady s kapitánem Toewsem a výborně jsme si sedli. Povedla se nám šňůra dobrých zápasů. Zjistili jsme, co od sebe čekat, a nakonec jsme spolu vydrželi nějakých 45 zápasů. Výsledky sice trošku spadly, sestava se začala motat, ale věděl jsem, že nás trenéři dřív nebo později zase dají zpátky k sobě. To byl pro mě taky důležitý moment. Ono je taky snadné a zároveň skvělé hrát s jedním z nejlepších centrů NHL.
Mrzí vás, že osobní progres nemůžete demonstrovat na mistrovství světa?
Kdybychom byli s Chicagem v play off, asi by mě to nenapadlo. Ale ve Švýcarsku jsem si chtěl zahrát. Zvládl jsem tam dvě slušné sezony, zemi jsem si oblíbil. Párkrát jsem si volal s klukama, kteří se mnou byli v Ambri-Piotta. S Zwergerem, Müllerem, Jirkou Novotným nebo i asistentem manažera. Jen co to ve Švýcarsku vypuklo, hned jsem od nich dostal info, že to se šampionátem vypadá bledě.
Přitom jste trenéru Říhovi účast přislíbil, že?
Nikdy jsem neřekl ne. Byl jsem na posledních dvou šampionátech a všechno bylo super. Těšil jsem se na Honzu Kováře, loni byli v týmu i Hronek, Gudas, Voráček. Vytvořila se perfektní parta, chtěl jsem to zažít znovu. Minulý rok jsme taky byli blízko, abychom si sáhli na medaili. Věřil jsem, že letos by to mohlo přijít.
Byl jste odhodlaný letět do Švýcarska i bez jisté smlouvy v NHL?
Záleželo by na postoji Chicaga. Řešilo by se to, ale nemusel to být žádný problém.
Jak to vlastně vypadá s novým kontraktem?
Zatím nijak. Chicago i všichni ostatní řeší, jestli se dohraje sezona. Od toho se budou odvíjet smlouvy, s agentem jsme to neřešili. Vím, že klub zájem má. Těší mě to a zároveň uklidňuje.
Nouzi o práci mít v NHL rozhodně nebudete. Vy byste rád pokračoval v Chicagu?
Určitě! Byl jsem tam spokojený. Neměl jsem tam jediný problém a hrozně rád bych tam zůstal. Doufám, že to tak dopadne.
Díky gólům ale vaše cesta stoupla, že?
Doufám, že jsem někomu hlavu zamotal (usměje se).
Preferoval byste delší smlouvu za méně peněz, anebo ranec na rok s pobídkou: Ukaž, že první sezona nebyla náhoda?
O tom jsem moc nepřemýšlel a ani jsme se k tomu s agentem (Jiřím Hamalem) nedostali. Je pravda, že přiletěl do Chicaga, jenže 12. března shodou okolností po zápase v San Jose jsme se dozvěděli, že je liga pozastavena. Agent byl v kontaktu s vedením, ale především řešil, kdy se bude jednat o smlouvě a kdy se budou vědět rozpočty, podle kterých se budeme domlouvat dál.
Dokončení ročníku v NHL je v mlze. Navíc Blackhawks by měli nevelkou naději na play off.
Kdybychom o něj bojovali, asi bychom se tam klidně zabili. (usměje se) Není sranda se připravovat, podstoupit kemp, dostat se do zatížení, odehrát pár zápasů. Pak konec a zase letět zpátky.
V případě pokračování sezony byste vlastně byli spíš komparz.
Je blbé to říct, ale možná to tak je. Myslím, že nějaká šance na play off existuje. Museli bychom ale zvládnout všechny zápasy a doufat.
Teď můžete zatím o první sezoně vyprávět kamarádům.
Všichni se vyptávají, jaké to bylo, jací jsou kluci, jak jsem zapadl, jaká je liga. Všichni na mě hledí s velkýma očima jako já, než jsem v Americe vstřebal první měsíc. Nějak jsem to odvyprávěl a předpokládám, že se mě na to určitě ještě někdo zeptá, dokud budu doma. Už to vlastně umím jako fráze. (usměje se)
Je něco, co jste doma neřekl?
Asi ne. Nejhorší je cestování a spousta zápasů v krátkém časovém úseku. Hraje se obden, někdy je to ještě nabitější. Odehráli jsme 70 zápasů, na to se nejde nijak připravit.
Proč?
Tělo bylo z Evropy zvyklé, že se hrálo pátek a neděle. Občas se objevil úterek. Člověk si musel navyknout a najít způsob, aby v zápase podal maximální výkon. Nechci říct, že tahle pauza přišla vhod, ale když nastala, úplně jsem vypnul. Potřeboval jsem si orazit.
Ale zase můžete být v létě bez pořádné dovolené.
Tu jsme s přítelkyní stejně v plánu neměli. Někam odletět na čtrnáct dní, pak se vrátit a hned začít trénovat? To není pro mě. Navíc jsme na dovolenou vyrazili při „bye weeku“během All Star Game. Teď si chci víc užít Čechy a domov.