Polsko: jak se z viru stal politický obušek i alibi
Volby, které nebyly: pandemie byla výmluvou pro všechny.
Bylo, nebylo – v Polsku se včera (ne)konaly prezidentské volby, volební místnosti byly zavřené a účast byla nulová v důsledku asi nejbizarnějšího vpádu koronaviru do politiky v Evropě.
Pandemie se stala v řadě zemí zbraní politického boje, obuškem, beranidlem i alibi, ale v Polsku je to vidět velmi graficky.
To, že volby nebyly, je úleva pro opozici, která by je ošklivě projela, ale také pro Evropskou unii a různé nevládní organizace, jež v tom jely s ní, protože polská vláda patří s tou maďarskou k oblíbeným a automatickým evropským podezřelým.
Průzkumy mohou šálit, ale v těch polských byl podle měření časopisu Politico takovým favoritem nynější prezident Andrzej Duda, člověk vládní strany Právo a spravedlnost, že by volby byly jen formální. Pravděpodobně by hned v prvním kole měl 54 procent, čímž by obhájil křeslo. A kdyby ne, v druhém kole by získal 72 procent. A tak se opozici do voleb opravdu nechtělo.
VARŠAVA
Například kandidátka hlavní protivládní strany, Občanské platformy, Malgorzata Kidawa-Bloňská, v nich viděla „puč proti demokracii, ale i životům a zdraví Poláků“. Mimochodem, v prvním kole by podle zmíněného průzkumu propadla se třemi procenty.
Otázka tudíž je, nakolik byly podobné řeči upřímné a nakolik účelové. Opozice měla v řadě svých argumentů pravdu – nebo na nich aspoň část pravdy byla. Pandemie nahrála Dudovi, protože Polsko ji zatím zvládá dobře a vláda mazaně udělala z prezidenta tvář svých protikoronavirových
Protikandidátka opatření. Tak je Duda často v televizi, zatímco opozice nemůže kvůli karanténě vést kampaň.
Ale má to háčky. Duda byl i bez koronaviru nejdůvěryhodnějším polským politikem. Je mistrem veřejných vystoupení, a tak nemožností mluvit na náměstích tratí možná víc než opozice.
Její strategický cíl je jasný: odložit volby na co nejvzdálenější dobu. A plánem je: čím hůře, tím lépe. Přeloženo: Duda je kůň vlády, a protože po pandemii přijde ekonomická krize, vláda bude bita, čímž o část svého kouzla přijde i Duda. Opozice nebude mít kandidáta, jenž by mohl porazit Dudu, ale bude mít naději, že v druhém kole se složí tolik hlasů naštvaných lidí, že o prsa Dudu předskočí. Je to rozumné i absurdní zároveň. Poláci vzhlížejí k Americe, ale asi si těžko umějí představit, že tam opozice bude chtít odložit listopadové volby s argumentem, že zatímco Trump je pořád v televizi, Joe Biden může vést kampaň jen ze sklepa pod svým domem. Nebo že by se naopak Trump snažil volby odsunout s poukazem na ohrožení zdraví lidí při volbě – a s kalkulem, že až přijde oživení a pozapomene se na mrtvé, bude mít víc šancí.
Argument, že v Polsku by bylo ohroženo zdraví lidí, kteří by šli volit, má oprávnění. Možná je však i zástupný: v době pandemie se volilo ve Francii a například v Bavorsku, ale nikdo z evropských struktur ani nevládních organizací nenamítal, že voliči mohou chytit covid.
Polská vláda to vyřešila tím, že se bude volit korespondenčně. I v tomto bodě přispěchal opozici na pomoc „Brusel“. „Obávám se o svobodu a férovost voleb a o kvalitu, legálnost a ústavnost takového hlasování,“řekla eurokomisařka Věra Jourová. A europoslanci označili polské korespondenční volby za „zcela nekompatibilní s evropskými hodnotami“.
Ale když se konaly zmíněné volby v Bavorsku, odehrály se také korespondenčně – první kolo částečně, druhé zcela, a z europarlamentu se neozval ani hlásek, že by to snad bylo neevropské. Naopak, účast se v porovnání s minulými volbami zvedla o deset procent. Korespondenční volby jsou možné jako doplněk klasických v některých dalších zemích Evropy včetně například Británie a Švýcarska. V USA jich při posledních prezidentských volbách využila čtvrtina voličů.
Nakonec vše dopadlo, jak to dopadlo, polské volby se budou konat později, ale zůstanou korespondenční.
Dominantní vládní strana Právo a spravedlnost bojovala za volby jako lev s tím, že volby jsou srdce demokracie. Ale i za tím byly jiné cíle. Nehodilo by se jí, aby prezidentem byl někdo z opozice: vláda nemá v Sejmu ústavní většinu, která by mohla hlavu státu přehlasovat, a tak by jí opoziční prezident mohl dupat na brzdu celé roky. A čím později se bude prezident volit, tím víc bude čas a ekonomický propad Dudovy šance ořezávat. Vládě se zkrátka odklad nehodí do krámu.
Za kouřovou clonou starostí o demokracii jsou v Polsku jakož i jinde úplně jiné motivy. Koronavirus je dobrá výmluva pro všechny. A tak člověk nepotřebuje ani Stanislawa Lema, někdejšího polského titána světové sci-fi, aby si představil, že kdyby se vládě naopak hodilo volby odložit, zdůvodní to nejhlubší obavou o zdraví lidí i demokracie, a opozice bude tvrdit, že volba musí kvůli demokracii být, i kdyby koronavirus na koze jezdil.
Cílem opozice je odložit volby na co nejvzdálenější dobu. A plánem je: čím hůře, tím lépe.