Koronavirus zvýší poptávku po kvalitním ovoci

Domácím pěstitelům ovoce může pomoct obava zákazníků z dovozu ze zemí, v nichž epidemii zvládali s obtížemi, říká jednatel šlechtitelského ústavu.

Obvykle české ovocnáře v posledních letech trápí hlavně jarní mrazy a sucho. Letos se k tomu ještě připojily důsledky koronavirové nákazy. Jak čelit podobným nástrahám, zkoumají vědci z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku. A co je budoucností oboru? „Je možné, že se objeví snahy o výrobní postupy nabízející dodávku ovoce ze stromu až na stůl zákazníka bez dotyku lidské ruky včetně robotické sklizně a budou se vyvíjet nové a odolnější odrůdy,“zamýšlí se jednatel ústavu Jaroslav Vácha.

Budou mít omezení související s koronavirem vliv na trh s ovocem?

Hodně se hovoří o tom, že přírodní vitaminy mají větší vliv na obranyschopnost člověka proti chorobám, než se dosud předpokládalo. A jelikož strach z infekce bude nejspíš dlouhodobě přetrvávat, logicky se zvýší poptávka po kvalitním ovoci. To se většinou prodává jako nebalená potravina, tak je možné, že se objeví snahy o výrobní postupy nabízející dodávku ovoce ze stromu až na stůl zákazníka bez dotyku lidské ruky včetně robotické sklizně.

Projeví se epidemie i na dovozu ovoce a chování českých zákazníků?

Dovoz u nás bývá často synonymem horší kvality. Z podnikatelského hlediska může hrát do noty domácím pěstitelům i obava zákazníků z importu ze zemí, v nichž epidemii zvládali jen s velkými obtížemi. Navíc je otázka, jestli tyto země budou vůbec schopny exportu v rozsahu předkovidové doby. Proto by mělo dojít ke zvýšení míry soběstačnosti v produkci ovoce. A tomu by mělo odpovídat zvýšení státní podpory pěstitelům, kteří musejí recipročně garantovat kvalitu ovoce k plné spokojenosti zákazníka. Ten by měl pochopit, že u potravin, a obzvlášť u ovoce, je kvalita důležitější než cena.

Předpokládám, že se to týká více odvětví v našem zemědělství.

Soběstačnost by měla být cílem nejen v produkci ovoce, ale v zemědělství jako takovém. K tomu se musí řešit problémy, jako je nedostatek pracovních sil, investic do zemědělství, a vytvořit stabilní předvídatelné podnikatelské prostředí, které přiláká mladé.

Pro další rozhodování je dobré si položit pár otázek. Nakolik je výživa národa důležitá pro společnost, jestli v ní má zemědělství roli odpovídající jeho důležitosti a zda chceme ze zemědělství vytvořit atraktivní obor a zároveň řešit problematiku vylidňování venkova.

Dá se na to stručně odpovědět?

Odpověď na otázku o výživě je samozřejmě nejdůležitější, i když někdy trochu odstrkovaná a podceňovaná. K tomu, aby lidé neutíkali z vesnice do města, se jim musí nabídnout možnost kvalitního života. Jistě žijí v přírodě, ale to samo o sobě dnes nestačí. Je třeba vyšší veřejné podpory zemědělství a venkova obecně. Zde může výzkum sehrát zásadní roli jako už v minulosti mnohokrát. Zelená revoluce v šedesátých letech zachránila od hladomoru mnoho lidí v rozvojových oblastech světa.

Jaké je vlastně poslání vašeho ústavu?

Zejména aplikovaný výzkum, experimentální vývoj, základní výzkum v přírodních vědách. Základní obor naší činnosti je ovocnářství a vše s tím související. V dnešní době jsou však obory lidské činnosti široce propojené. Spolupracujeme s partnery na všech světadílech. Získali jsme několik patentů, z toho dva v USA. Přihlašujeme nové odrůdy k právní ochraně v EU, Chile, Číně, Austrálii, Izraeli. Největší poptávka je po našich třešních, jsou to především odrůdy Tamara a Irena.

Jak jako spotřebitel ovoce pocítím přínos vědeckých poznatků?

Především v nových odrůdách ovoce s lepšími kvalitativními a kvantitativními vlastnostmi. V moderně vybavených laboratořích provádíme testování ovoce i rostlin pro pěstitele, to má dopad na technologie pěstování a ošetřování v sadech, takže spotřebitel dostává kvalitnější sadbu a ovoce.

Zabývá se váš ústav i riziky pro ovocnáře ve vzdálenější budoucnosti?

V globálním měřítku se za několik desetiletí bude muset zemědělství potýkat s hrozbou hladu na Zemi. U nás jde o stále důležitější požadavek na soběstačnost v produkci ovoce. Šlechtíme nové vhodné odrůdy a hledáme produktivnější technologie pěstování. Složitý problém je používání chemických prostředků. Ovocnáři budou mít nejspíš potíže s nedostatkem sezonní pracovní síly. Musí se to řešit komplexně. Částečně nám můžou pomoci smart technologie, robotizace a digitalizace. Hodně pomůže stát změnou legislativy týkající se například práce na dohodu v potřebném rozsahu, zahraničních pracovníků či zvýšení podpory nákupu moderních zařízení.

V posledních týdnech se ovocnáři hodně potýkají s jarními mrazíky. Jak je vlastně zvládali naši předci?

Předci používali zakuřování sadů pálením vlhké slámy. Způsob, jenž měl pozoruhodný efekt. Byly to však úplně jiné sady, navíc s velkým pochopením bychom se dnes nesetkali ani u obyvatel. Této nevyzpytatelné problematice se teoreticky i prakticky usilovně věnujeme. Již přibližně deset let přicházejí silné jarní mrazy častěji než dříve. V poslední době používáme parafínové svíce a zdá se, že je to způsob, jak riziku jarních mrazů čelit lépe, neboť úspěšnost našich opatření se zvyšuje.

Jaké výhody a nevýhody má zahřívání stromů v sadech parafínovými svícemi?

Zvyšování teploty mikroklimatu v sadech na úroveň okolo nuly je velmi operativní způsob. Umožňuje přesné zacílení dle okamžité potřeby, ale je poměrně pracné, nákladné a samozřejmě asi nikdy nebude stoprocentně úspěšné. Proto se zabýváme i výzkumem jiných metod, jak eliminovat riziko mrazů.

Mohou další noční mrazy ještě ovlivnit úrodu?

Určitě takové riziko existuje. Příroda nám stále ukazuje, kolik různých překvapení umí připravit. A záleží na nás, jak budeme flexibilní a vynalézaví.

Ovocné stromy v posledních letech kvetou dříve než v minulosti, co to pro pěstitele znamená?

Znamená to nová rizika i hrozby a jiné požadavky na pěstební postupy a technologie z hlediska sucha a mrazů. Zároveň vzniká požadavek na šlechtění nových odrůd, které budou odolávat těmto tlakům.

Nejen mrazy, ale i sucho v posledních letech trápí ovocnáře. Jak se proti němu dá bojovat?

Budujeme závlahy a snažíme se získat další nové vodní zdroje. Bohužel, jde to pomalu. Postupujeme, jak nám dovolí naše finanční možnosti, a narážíme na proslulou nepochopitelnou byrokracii stavebního zákona. To nejdůležitější, co můžeme proti stresu ze sucha udělat my a v čem jsme dobří, je vyšlechtění odrůd prosperujících v podmínkách nedostatku vláhy. Jenže vyšlechtění nové odrůdy trvá roky, třeba i deset let.

Můžou to vědci urychlit?

Teoreticky je možné proces významně urychlit prostřednictvím genové editace. Jde o bezpečnou metodu, která není genetickou modifikací, nýbrž procesem, který se v přírodě odehrává samovolně, avšak ve velkém množství variací v extrémně dlouhém čase. Tudíž pravděpodobnost nalezení právě takové odrůdy, kterou nyní potřebujeme, je v přírodě mizivá. Genová editace je však v Evropské unii prakticky zakázaná. Je to nepochopitelné především s ohledem na to, že v jiných částech světa je tato metoda běžná a Evropa se tím dostává z hlediska budoucí konkurenceschopnosti zemědělství do značně nevýhodného postavení.

Když jde o bezpečnou a užitečnou metodu, proč je v EU zapovězená?

Pravděpodobně jde o princip předběžné opatrnosti. Je to jiný způsob vnímání rizik než jinde na světě.

V sadech využíváte takzvanou kapkovou závlahu, tedy úsporné dávkování vody, které je cíleně vybráno pro každou rostlinu. Jaké jsou její výhody, a chystáte i další opatření?

Je to systém vyvinutý v šedesátých letech v Izraeli, je velmi úsporný a umožňuje, na rozdíl od ostatních závlahových systémů, dobře hospodařit s vodou. Nyní připravujeme digitální ovládání systému tak, abychom mohli diverzifikovaně dávkovat závlahu v ploše a čase v potřebném množství na konkrétním stanovišti na základě vlastností stanoviště, údajů z čidel hodnotících fyzikální stav mikroklimatu a z reakcí stromu. Při výzkumu nám při hodnocení reakcí stromů pomáhá i zapojení dronů.

Jak konkrétně?

Lze s nimi provádět snímkování, které umožňuje detekovat projevy stresu na listech stromů a následně přesně zacílit potřebné zásahy. Tím se eliminuje například dopad sucha, infekcí, vliv škůdců nebo výživový deficit přesnou dávkou příslušného media v nezbytně nutném rozsahu.

Jak se na činnosti vašeho ústavu projevil nouzový stav?

Myslím, že se nám daří plnit výzkumné povinnosti a řádně se starat o porosty. A respektujeme přitom podmínky nouzového stavu. Areál firmy je pro cizí uzavřen, pokud je třeba uskutečnit pracovní jednání, probíhá mimo budovu. I v prodejně máme stejná opatření jako v jiných obchodech. Část zaměstnanců pracuje na home office, především matky s malými dětmi a budoucí maminky. Povinně nosíme roušky a respektujeme zásady pro chování v karanténě. V jídelně může být současně jen omezený počet strávníků, stoly jsme rozmístili v dostatečných vzdálenostech. S úspěchem využíváme videokonferencí a budu rád, když tento způsob práce budeme uplatňovat i v budoucnu. Z hlediska plnění výzkumných a pracovních úkolů se jinak nic nezměnilo.